Investiční byt: nejlépe uložené peníze?

Je koupě bytu dobrá investice?

Na žebříčku popularity porážejí investice do nemovitostí dokonce i nákup zlata a drahých kovů. Co se však za lákavou marketingovou nálepkou „investiční byty“ skrývá? Jsou opravdu tou nejlepší formou zhodnocení majetku pro každého?

Podle odhadů realitního makléře Martina Tesárka ze společnosti 2M INVEST je zhruba třetina bytů v Česku prodána jako byty investiční – neslouží tedy k vlastnímu bydlení, ale k dalšímu pronájmu. „V mém případě se jedná o 50–60 procent bytů,“ říká Martin Tesárek s tím, že investiční byty jsou jeho specializací.

To Vladimír Adámek (45), který žije se svou ženou a dvěma dětmi v Chebu, kde provozují rodinný penzion, už investiční byty vlastní; jejich přesný počet však nechce uvést kvůli ochraně svého soukromí. „Teď je na koupi investičního bytu příznivá doba,“ říká a věří, že je to nejlepší možná investice.

Tím si ovšem není tak jistý specialista na investice České spořitelny Jaroslav Kropáček, podle nějž není jednoduché říct, zda je koupě takové nemovitosti výhodná či nikoliv. Vše totiž záleží na mnoha faktorech, jako jsou třeba typ nemovitosti, oblast, ve které se nachází, a její celková atraktivita, jež zaručí její dlouhodobý bezproblémový nájem.
 

Zhodnoťte své finance pomocí nemovitosti

Byt na pronájem vs. nemovitostní fondy

Realitní makléř Martin Tesárek si vysvětluje popularitu investičních bytů tím, že se jedná o jediný investiční produkt, na který si lze půjčit. S takovou strategií však nesouhlasí specialista na investice Jaroslav Kropáček, který pořízení investičního bytu na hypotéku nedoporučuje: „Půjčit si na něco, co budu půjčovat, abych na tom pak vydělával? To není nejlepší investiční strategie,“ konstatuje s tím, že nikdo neví, co bude za deset let: „Pokud dojde k velkému převisu nabídky nájemních bytů, už to asi tak výhodné nebude. Co si počnu ve chvíli, kdy se můj byt ocitne na půl roku bez nájemce?“ ptá se a jako stabilnější alternativu investice do nemovitostí doporučuje investovat finance do nemovitostních fondů: „Umožňují zhodnocovat peníze na stejném principu, tedy formou spoluvlastnictví nemovitostí a výnosů z pronájmů a také růstu cen nemovitosti.“ Aktuálně se od nich navíc dá očekávat výnos na úrovni dvou až tří procent ročně. Jako jejich hlavní výhodu specialista na investice České spořitelny uvádí rychlou likviditu, tedy jejich zpětné převedení na peníze: „Cenné papíry člověk odprodá během jednoho týdne za tržní cenu, zatímco pokud bude chtít za stejnou dobu prodat nemovitost, může se stát, že bude muset jít dolů s prodejní cenou.“ Navíc k investici do cenných papírů člověk na rozdíl od koupě investičního bytu nepotřebuje volné miliony – stačí mu totiž už 300 korun měsíčně.

 

Budoucnost investičních bytů

Podle Vladimíra Adámka má pronájem bytů budoucnost, hlavně pokud jsou v dobré lokalitě: „Kdyby mi nefungoval pronájem, tak ty byty vždycky prodám.“ Vlastnictví investičních bytů s sebou ovšem přináší také starosti: „Když je problém na vodě, kanalizaci nebo plynu, musím to jako majitel řešit já.“ Další trable mohou představovat také neplatiči, lidé s domácími zvířaty či kuřáci, kteří byt znehodnotí pachem cigaret. A práci dá také hledání vhodného nájemníka.

Podle makléře Tesárka zůstává běžný nájemník v jednom bytě kolem dvou let: „Pak ti lidé obvykle takzvaně vyrostou, někam se posunou – vezmou si hypotéku na vlastní bydlení nebo se přestěhují do většího nájemního bytu.

Podle Vladimíra Adámka se v posledních letech situace ohledně pronájmu bytů změnila – zatímco dřív se musel spokojit s každým jen trochu slušným nájemníkem, dnes si je pečlivě vybírá. Jeho snem je koupě bytu v pražských Vinohradech: „To bych nebral na byznys, ale pro svoje děti, aby měly kde bydlet na studiích.“ K této variantě se přiklání i Jaroslav Kropáček, kterému koupě bytu s výhledem, že ho jednou dostanou děti, přijde mnohem racionálnější než pořízení nemovitosti s pouhou vyhlídkou pronájmů. Nicméně jen v případě, kdy si to dotyčný může dovolit za vlastní, nebo pokud jeho příjmy splácení další hypotéky umožňují.

"Podle makléře Tesárka zůstává běžný nájemník v jednom bytě kolem dvou let: Pak ti lidé obvykle takzvaně vyrostou, někam se posunou – vezmou si hypotéku na vlastní bydlení nebo se přestěhují do většího nájemního bytu."

 

Výhled na střechy

Mohlo by vás zajímat