Bezpečnost v digitální éře. Jak firmy reagují na kybernetické hrozby?

Chcete-li si ukládat peníze i jinak než jen na spořicí účet či doma do šuplíku, můžou se vám hodit zlaté a stříbrné mince. Kupodivu na ně nepotřebujete zase až tolik peněz.

Nákupní cena nových mincí se pohybuje ve stovkách až tisících korun a velmi se blíží ceně samotného kovu. Můžete si tak koupit třeba jednu či dvě mince ročně a počkat si na zvýšení ceny, které je za pár let velmi obvyklé. Na co při koupi mincí myslet:

  • Pro začátečníky bez znalosti trhu se nejlépe hodí investiční mince vydané národními bankami v daném roce.
  • Je dobré nakupovat v ověřených obchodech, u nichž bývá cena podobných mincí obvykle velmi podobná. Příliš výhodné nabídky obvykle zavánějí podvodem. Smluvní partnery ČNB pro prodej mincí najdete například zde.
  • Cena mincí stoupá dlouhodobě, na pár měsíců nebývá šťastné do mincí investovat, tam můžete o část vložených prostředků i přijít.

Naletět je lehké. Představte si, že ráno v kanceláři otevřete ve své schránce náhodný e-mail. Odpovíte tak, jak jste zvyklí, poskytnete několik osobních údajů a pokračujete dál ve své klasické práci. Stačí ale jen špetka nepozornosti a můžete se stát terčem kybernetického útoku. Na jaká kyberbezpečnostní rizika by si firmy měly dát pozor?

Co je to uhlíková stopa?

Uhlíkovou stopu můžeme vnímat jako ukazatel dopadu jednotlivce, domácnosti či organizace na životní prostředí. Lidské chování, spotřebu a produkci dává do kontextu emisí skleníkových plynů. Nejedná se pouze o oxid uhličitý (CO2), jak by se z názvu mohlo zdát, ale také o metan (CH4) a oxid dusný (N2O). Pro zjednodušený výpočet stopy však poslední dva jmenované plyny přepočítáváme na ekvivalent oxidu uhličitého (CO2e).