V osobním i profesním životě se čím dál víc skloňuje pojem mindfulness. Reprezentuje schopnost záměrně věnovat pozornost tomu, co se děje v přítomném okamžiku, a to bez posuzování, hodnocení nebo očekávání. Mindfulness se osvědčuje jako účinný nástroj ke snížení stresu a lepšímu zvládání úzkostných stavů. Jak lze tuto techniku praktikovat doma nebo promítnout do firemní kultury?

Zpomalit, zamyslet se a soustředit se na daný moment teď a tady. I tento přístup je součástí populární techniky mindfulness, která dnes čím dál výrazněji promlouvá do péče o duševní zdraví. „Mindfulness podporuje lidskou schopnost udělat si prostor mezi podnětem a naší reakcí, čímž podkresluje veškeré vnímání,“ vysvětluje psycholog a učitel mindfulness Benedikt Říčný. Obor mindfulness based interventions studoval v rámci dvouletého magisterského programu na University College Dublin v Irsku, kde se tento směr podobně jako ve Velké Británii, Nizozemsku či Německu těší velké popularitě.

Výzkumy dokládají, že mindfulness může zlepšovat kvalitu spánku a kognitivní schopnosti, jako jsou koncentrace a paměť. Osobní i profesní život tato technika podporuje hned v několika směrech. „Je vědecky dokázáno, že mindfulness zvyšuje odolnost vůči stresu, zlepšuje emoční regulaci, lépe se díky němu pracuje s chronickou bolestí a dovede i snížit úzkostné a depresivní stavy,“ vyjmenovává Říčný. Stres ve 21. století funguje jako silný pracovní motivátor, zároveň se ale negativně dotýká mentálního i fyzického zdraví člověka. I z tohoto důvodu nyní mindfulness do své firemní filozofie zavádějí největší společnosti světa v čele s firmou Google. Jak mindfulness vypadá v praxi?

Vždy vědomě

Benedikt Říčný jako příklad užívá modelovou situaci, kdy je jedinec kvůli pracovnímu vytížení nucen zrušit svou dlouho očekávanou dovolenou. Přirozenou reakci by v takovém případě mohl představovat hněv, agrese nebo konflikt s nadřízeným. „Osoba, která cvičí mindfulness, by si měla být vědoma, co v ní podnět vyvolává, a zvolit si, jak s ním naloží. Může jít i o zmíněné reakce, ale vždy vědomě,“ upřesňuje psycholog.

První program věnující se tomuto cvičení vytvořil koncem 70. let profesor Jon Kabat-Zinn na lékařské fakultě Massachusettské univerzity. Jeho studie a kurz Mindfulness Based Stress Reduction poukázaly na to, že tato technika pomáhá zlepšit odolnost vůči stresu a přístup k němu. Podle odborníků nenajdou lidé trpící extrémním pracovním vypětím stoprocentní řešení pouze meditací, ale může jim výrazně pomoct. Mezi zásadní programy mindfulness se řadí také takzvaná mindfulness based cognitive therapy. 

Péče o duševní zdraví

Česká republika je oproti zbytku Evropy v otázce péče o duševní zdraví pozadu. „Zatím jsme se úplně nezbavili stigmatu a na duševní poruchy se tady pohlíží jinak. Lehká ezoteričnost a původní zakotvení mindfulness v buddhismu znamenají v ateistické zemi velké překážky,“ uvědomuje si Benedikt Říčný, který psychologii studoval nejen v Dublinu, ale také v Maastrichtu a Olomouci. Kvůli vazbě na buddhistickou filozofii, kterou lidé praktikují už několik tisíc let, nelze mindfulness považovat za vyloženě nový či dočasný trend. „Člověk ovšem nemůže být mindful v pravém slova smyslu, aniž by vědomě vnímal, co se právě děje tady a teď,“ dodává psycholog.

Promítání mindfulness do firemní kultury vnímá Říčný primárně jako správný krok už jen proto, že se zvyšuje povědomí o duševním zdraví. Upozorňuje však na možné chyby a nevhodné způsoby, jak společnosti s obdobnými programy zacházejí. „Mnoho korporací za využitím mindfulness vidí možnost, jak dostat ze zaměstnanců víc odpracovaných hodin. Firmy mají pocit, že když pracovník dostane pár cvičení meditace, vyřeší se tím riziko vyhoření,“ konstatuje s tím, že péče o duševní zdraví představuje dlouhodobý proces a meditace sama o sobě není odpovědí. Meditace tvoří jen jednu ze složek komplexní techniky, při níž se soustředíme zejména na dech. „Dále pak rozebíráme a pracujeme s tím, čeho jsme si během meditace všimli. Diskuse a reflexe k mindfulness patří stejně jako kognice a nauka o modelech přemýšlení,“ vysvětluje Říčný.

Během osmitýdenních kurzů mindfulness, kterým se věnuje i Benedikt Říčný, účastníci formou zážitkového učení zkoumají mimo jiné své vnímání. Programy se neobejdou bez meditace, skupinové diskuse, následné reflexe a různých praktických cvičení. Kouzlo mindfulness však můžete objevit i bez akreditovaného učitele z pohodlí domova – zkuste odbornou literaturu nebo populární aplikace jako Calm nebo Headspace, které uživatelům poskytují meditační tipy, uklidňující hudbu i praktické rady pro lepší spánek. Říčný doporučuje rovněž formální cvičení v podobě meditací vedených experty jako Markem Williamsem, které lze dohledat na streamovacích platformách.

Mindfulness si můžeme představit také jako schopnost, kterou lze cvičit a zdokonalovat téměř kdekoliv. „Můžete se například jen zastavit, rozhlédnout se a soustředit na přítomnost. Uvědomte si pět věcí, které vidíte, čtyři, které můžete právě nahmatat, tři, které slyšíte, dvě, které cítíte nosem, a jednu, kterou můžete chutnat,“ radí Benedikt Říčný a poukazuje na knihu Jak vycvičit divokého slona od autorky Jan Chozen Bays s 52 praktickými úkoly, které může člověk zapojit do každodenního života.

Odborníci se shodují na pozitivních účincích techniky mindfulness, která představuje budoucnost péče o duševní zdraví. Podle Říčného efektivně pomáhá pracovat se životní těžkostí a najde v ní smysl i nejotrlejší popírač emocí. „Mindfulness je jednou z věcí, které změní pohled na svět. Upřímně si myslím, že bychom nenašli člověka, kterému by mindfulness neprospěl,“ uzavírá psycholog.

Mohlo by vás dále zajímat