Všechny články

Koncentrace poslechem. Jak může hudba podpořit soustředění při práci?

9. června 2022

2 minuty

hodiny
debata mezi kolegy

Možná ve svém okolí máte lidi, kteří tvrdí, že jim poslech hudby pomáhá k soustředění během práce, učení nebo jiné kreativní činnosti. Výzkumy ukazují, že hudba skutečně dokáže v našem mozku vyvolat pocit pohodlí a podpořit koncentraci. Zvukové podkresy v kanceláří navíc mohou navýšit kapacitu pracovní paměti.

Pokud pracujete v kanceláři typu open space, poslech hudby se pro vás možná stal nutností. Dokáže zamaskovat ťukání do klávesnic, rozhovory kolegů nebo hluk způsobený auty, která projíždějí venku na silnici. Muzika v pozadí však nejenže přehlušuje nežádoucí zvuky, ale zároveň může příjemně podpořit vaši koncentraci. Jiné lidi ovšem může nahlas puštěný reproduktor nepříjemně rozptylovat. Stejně jako se liší náš hudební vkus, rozdílné jsou i naše preference spojené s (ne)posloucháním při kreativní činnosti – ať už pracujeme na home office, nebo v tradičních kancelářích. Podívejme se na konflikt ticha a hluku blíže.

Dva systémy pozornosti

Jak si vlastně můžeme vysvětlit, že se dá při poslechu hudby současně soustředit i na další činnost? Americký psycholog Michael Posner v 90. letech poprvé rozlišil přední a zadní systém pozornosti. První jmenovaný souvisí s plánovanými a záměrnými úkony. U druhého však přesouváme svou pozornost mezi více objekty, a jde tedy o zrakově-prostorovou pozornost. Podle Posnera tak dokážeme věnovat pozornost více aktivitám souběžně a zaměřovat se na dané předměty i bez očních pohybů.

Na tuto teorii v minulé dekádě navázal kolektiv neurovědců, kteří upozornili na dva typy pozornosti – vědomý a nevědomý. Na některé úlohy se totiž chceme cíleně soustředit, narušují je však jiné vjemy, kterým pozornost nepřikládáme úmyslně. Nezáměrné soustředění funguje jednodušeji a intuitivněji, často se pojí spíše k emocím a nelze ho racionálně opodstatnit. Proto když v coworkingové budově uslyšíte například hluk vrtání, automaticky mu věnujete pozornost ještě dřív, než začnete uvažovat nad tím, odkud vlastně vychází. Něco podobného s nadsázkou platí i pro kolegu, který vedle vás u počítače křupe brambůrky nebo nahlas smrká.

Způsob, jak se nevyzpytatelným ruchům vyhnout, představuje poslech hudby. Nabízí totiž nerušivou zvukovou plochu, která nám navíc může evokovat příjemné pocity a asociace. Její hlavní výhoda ovšem spočívá ve schopnosti neutralizovat náš nevědomý systém pozornosti. Puštěním své oblíbené písně tudíž můžete předejít tomu, aby vás vyrušil neočekávaný impuls.

Mozart na koktejlové party

Ke sluchu a soustředění se váže mnoho pozoruhodných úkazů. Dennodenně zažíváme takzvaný efekt koktejlové party, který se označuje také jako selektivní sluch. Jde o fenomén, kdy se náš mozek dokáže v rušné místnosti zaměřit pouze na jeden stimul a potlačit okolní hluk. Nejčastěji tento efekt zažíváme v restauracích nebo rušných kancelářích o větším počtu lidí. Jde rovněž o jeden z důvodů, proč při poslechu zpívané písně mozek přikládá větší důraz lidskému hlasu v popředí než instrumentaci okolo něj.

Se sluchem jde ruku v ruce také zajímavý Mozartův efekt, který v první polovině 90. let pojmenovali Frances Rauscher, Gordon Shaw a Catherine Ky. Ve svých studiích empiricky dokládají, že poslech klasické hudby může trénovat mozek a v důsledku zvýšit IQ až o devět bodů. Poslouchání klasické hudby souvisí s prostorovým uvažováním, které náš mozek využívá například při matematických úlohách nebo hře šachů.

infografika: poslech hudby

Od ambientu k elektronice

Výběr žánru sehrává důležitou roli i v otázce soustředění. V tomto případě však neexistuje správná odpověď, každému může vyhovovat jiný hudební styl. Vedle moderní klasické hudby se obecně nabízejí například ambientní melodie a klidnější elektronická produkce bez zpěvu. Za mix těchto uměleckých přístupů můžeme považovat soundtracky videoher, které vykreslují atmosféru virtuálních scenérií, ale zároveň nabízejí aspekt epičnosti. Experimentovalo se rovněž se zvukem takzvaného růžového šumu, který může pomáhat s usínáním nebo při maskování okolních hluků. Jako vhodný prostředek k soustředění na pracovišti se ale neosvědčil.

Jakékoliv zvukové podkresy při tvůrčích činnostech přitom korelují s pracovní pamětí. Takzvaný Baddeleyho model pracovní paměti ukazuje, že má lidský mozek limitovanou kapacitu množství informací, které si dokáže zapamatovat při činnosti během daného časového úseku. Před několika lety pak výzkumnice z Univerzity v Ulmu potvrdily, že se do kapacity pracovní paměti může promítnout i poslech hudby. Třebaže neexistuje jasná paralela mezi písničkou a schopností zapamatovat si konkrétní problematiku, ukázalo se, že čím vyšší kapacitu pracovní paměti člověk má, tím lépe se mu učí při poslechu muziky na pozadí.

Konkrétní hudba spouští v mozku specifickou reakci. Zatímco taneční elektronika vyvolává pocit euforie, minimalistická klasická hudba zase může evokovat melancholii. Pokud ale těmto žánrům neholdujete, nejspíš vám při práci nijak zásadně nepomůžou. Jasný recept na hudbu, která vám usnadní maximálně se koncentrovat, neexistuje, ale experimentování se může vyplatit. Zkuste začít například některým z playlistů, které ke koncentraci doporučuje streamovací platforma Spotify.

Mohlo by vás dále zajímat