Podle čeho vybírat půjčku

Jedním z důležitých kritérií při rozhodování o půjčce by měla být roční procentní sazba nákladů, zkráceně RPSN. V ní je započítaný nejen úrok, ale i další související poplatky. „Například cena za posouzení samotné žádosti o půjčku, poplatky za uzavření smlouvy o půjčce , za převod, za vedení účtu a mnohé další,“ vypočítává David Šmejkal. Poskytovatelé musejí RPSN uvádět povinně, což usnadňuje porovnání půjček a různých nabídek.

S porovnáním může pomoci i Index zodpovědného úvěrování – velké porovnání poskytovatelů půjček, které od roku 2009 pravidelně připravuje Člověk v tísni. Právě podle tohoto srovnání se RPSN u jednotlivých půjček výrazně liší. „V případě, že si klient půjčí na rok 30 tisíc korun, může na úrocích a dalších poplatcích zaplatit celkem 5 tisíc korun. Ovšem jinde za stejnou půjčku zaplatí navíc i 20 tisíc korun,“ vysvětluje David Šmejkal.

Předem bychom se měli ptát i na to, co se stane, dostaneme-li se do platební neschopnosti. Jaké budou poplatky za odložení splátek? A jaké sankce ukládá smlouva o půjčce za nesplácení? Kolik si bude poskytovatel účtovat za vymáhání pohledávky? I zde jsou totiž propastné rozdíly.

Zdravá půjčka aneb Jak se nedostat do pasti

Nejsou to ale jen smluvní podmínky, které ovlivňují naši platební morálku a splácení půjčky. „Je výrazně těžší splácet něco, co už nemám,“ naráží David Šmejkal na fakt, že mnozí lidé si berou půjčky na dovolenou nebo na nákup zboží s krátkou životností. Splácení něčeho, co už člověk vlastně nemá, pak vyžaduje značnou sebedisciplínu.

Časté jsou bohužel i případy, kdy klient není schopný splácet a problematickou situaci řeší novým úvěrem – rychlou půjčkou na půjčku. „Pokud nezvládal splácet původní půjčku, není pravděpodobné, že se to s novou půjčkou změní. Naopak, dostane se tím do takzvané dluhové pasti, s níž si sám jen těžko poradí,“ popisuje David Šmejkal. Alternativou v některých případech nicméně může být takzvaná konsolidace půjček, jejich sloučení do jedné, která je výhodnější.