Kostel, hospoda a spořitelna
Mezi zásadní místa v obci, kde se lidé před sto lety setkávali a mohli řešit své životní radosti i strasti, patřila spořitelna - vedle kostela, hospody a školy. Spořitelny vznikly proto, aby pomohly chudší a střední třídě získat větší ekonomickou nezávislost. Služby spořitelen tak bez nadsázky napomohly rozvoji naší společnosti.
Dříve
Sepětí s obcí, komunitou a regionem, kde spořitelny působí, je od počátku velmi těsné. Ostatně, právě obce byly nejčastějšími zakladateli spořitelen. Spořitelny navíc podporovaly rozvoj prosperity investicí do místních podniků a díky nim vznikaly domy umění, divadla, obytné domy a domovy pro potřebné.
Spořitelny se nikdy nebály poskytnout půjčku či dokonce investovat do zcela neznámého podnikatele či projektu. I díky nim tak uspěli slavní Křižíkové, Kolbenové, Baťové a další. Banky neovládaly společnosti nadpolovičním podílem, vlastnily většinou 20 - 30 % akcií. Svou investicí dávaly najevo, že dotyčný podnik považují za důvěryhodný, jejich příkladu pak často následovala řada drobných akcionářů.
Nyní
Česká spořitelna se i dnes zapojuje do komunitních aktivit. Pomáhá nejen v krizových situacích, jakými byly povodně, ale podporuje rozvoj vzdělanosti a je partnerem mnoha sportovních, kulturních či společenských akcí. Díky jejímu financování byla zkrášlena městská centra, postaveny stovky městských bytů, řada škol, domovů pro seniory, parkovacích domů a revitalizováno nemálo brownfieldů. Financuje krajské projekty ve zdravotnictví, opravy silnic II. a III. třídy, stojí za projekty elektronického odbavování cestujících atd.
Jaké stopy zanechala Spořitelna ve vašem městě?
První republika