Stopy České spořitelny

Chci se dozvědět více

Mezi zásadní místa v obci, kde se lidé před sto lety setkávali a mohli řešit své životní radosti i strasti, patřila spořitelna - vedle kostela, hospody a školy. Spořitelny vznikly proto, aby pomohly chudší a střední třídě získat větší ekonomickou nezávislost. Služby spořitelen tak bez nadsázky napomohly rozvoji naší společnosti.

Jaké stopy zanechala Spořitelna ve vašem městě?

Praha

Hodonín

Jihlava

Česká Třebová

České Budějovice

Vlašim

Liberec

Hradec Králové

Plzeň

Pardubice

Střádanka, hit našich předků

Střádanka

Střádanka je vlastně pokladnička, kterou vám půjčí banka, ale bez klíče. Vy do ní poctivě spoříte a jednou za čas střádanku vezmete do spořitelny, která ji odemkne, spočítá úspory a připíše vám ji na vaši vkladní knížku. Střádanku banka vydávala oproti depozitu tří korun (tzn. dnešních 100–150 Kč), které klienti vložili na vkladní knížku. Střádanky se v krátkosti staly velkým fenoménem v celé zemi.

Vkladní knížky

Ještě větší oblibě, a to po staletí, se těšily vkladní knížky, se kterými můžete spořit dodnes. Ještě za "císaře pána" byl nejmenší vklad 25 krejcarů, největší jednorázový 100 zlatých.

Mezi střadateli nechyběly vlivné osobnosti, například hrdým majitelem první vkladní knížky Městské spořitelny pražské byl František Palacký. Tomáš Garrigue Masaryk byl pak majitelem vkladní knížky s číslem 1 000 001.

Dneska můžete spořit třeba s internetovým bankovnictvím George a jeho Spořícími obálkami. Obálku si pojmenujete podle toho, na co spoříte. Pak si nastavíte automatické pravidlo pro úsporu a už jen sledujete, jak se váš cíl naplňuje.

Budovy, které mění města

Z kanceláře do paláce

První spořitelna na českém území vznikla v Praze roku 1825. V začátcích využívala dvě místnosti v budově Zemského sněmu. Spořitelny v jiných městech začínaly většinou v prostorách místních radnic. Postupem času jim pronajaté kanceláře byly malé a začaly investovat do vlastních budov. Často krásnějších než radnice.

Sepětí s regionem

Spořitelny byly na své budovy právem pyšné. Navrhovali je slavní architekti, za jejich výzdobu nesli odpovědnost proslavení výtvarníci. Důležité bylo i sepětí s regionem - ve výzdobě se často odrážela tradiční lokální zaměstnání,umělci pocházeli z daného města či kraje. Pobočky České spořitelny v mnohých z těchto architektonických skvostů minulých století fungují dodnes.

Bytová krize

První republika se potýkala se všeobecným nedostatkem bytů. Během I. světové války se žádné byty nestavěly a do nově vzniklého Československa mířilo mnoho nových obyvatel. Po válce navíc došlo k populačnímu růstu.

Na řešení bytové krize poskytly spořitelny šedesát procent všech úvěrů. Za 3 miliardy Kč stavebních úvěrů bylo postaveno 60 tisíc činžovních i rodinných domů s více než 160 tisíci byty. Například Městská spořitelna Pražská za spoluúčasti Městské spořitelny na Královských Vinohradech pomohla postavit 1200 rodinných domů na Spořilově. Díky podílu spořitelny na založení jednoho z nejstarších zahradních měst na území Prahy v roce 1924 se čtvrť jmenuje Spořilov.

Spořitelny podporují pivovary

Pivo nad zlato

Pivo je náš nejproslulejší národní produkt. V druhé polovině 19. století bylo v českých zemích více než 300 pivovarů a na Moravě více než 100 sladoven. V každém větším českém městě vznikaly akciové pivovary, cukrovary a jiné podniky.

Městské spořitelny kupovaly jejich akcie či poskytovaly půjčky na stavbu nových budov. Množství prostředků, které peněžní ústavy do podniků vkládaly, ale nebylo neomezené. Případná ztráta či krach nesměl ohrozit jejich solventnost a vklady střadatelů. Výše vkladu byla volena tak, aby motivovala další akcionáře.

Nejlepší cukrovarníci světa

V oboru cukrovarnictví byli Češi za první republiky nejlepší na světě. Například v roce 1924 byl cukr na druhém místě vývozních komodit československého státu.

Ještě za doby monarchie bylo v Čechách v provozu 180 cukrovarů, které dodávaly 92 % produkce cukru v celé monarchii. Spořitelny, záložny i kampeličky úspěšně do obchodů cukrovarů pronikaly a svými investicemi rozvoj tohoto odvětví podporovaly. Některé z cukrovarů, které díky nim v 19. století vznikly, fungují dodnes.

Silná sklářská tradice

Významný podíl na domácím průmyslu měla výroba českého skla. V roce 1930 se sklářstvím živilo 122 226 osob a vývoz produkce přinášel 2 miliardy ročně.

Masivní vývoz byl příčinou velkých objemů plateb ze zahraničí a vysokých příjmů z obchodu valut, kterých se každá spořitelna či záložna ráda účastnila. Skláři s námi mohou počítat i dnes - ať už jako dodavatelé ocenění Ceny Floccus naší nadace, nebo naši klienti či dodavatelé.

Díky programu sociálního bankovnictví pomáháme budovat i minipivovary, které dávají práci lidem s handicapem. Tak vznikl třeba v listopadu 2017 i nový pivovar v Neratově, který vaří výtečné pivo Prorok

Na starších budovách spořitelen a záložen se můžete často setkat s vyobrazením včel a úlů. Se včelami se potkáte také na vkladních knížkách i jiných dávných listinách banky.Symbolem spořitelen, a to nejen na našem území, se totiž od počátků stal právě tento hmyz.

Včely představují nejen spořivost a pilnost, ale také semknuté společenství. Potkat se s nimi můžete třeba i ve výzdobě pražského Rudolfina, je to de facto logo tehdejšího sponzora, Spořitelny České.

A v moderním grafickém designu na včelu narazíte i v současném vídeňském sídle Skupiny Erste a to hned na několika místech. Rozhodně ji nepřehlédnete.

Stromy svobody

Česká spořitelna i její nadace podpořily projekt Nadace partnerství, která spolu s dalšími partnery a dobrovolníky v sobotu 17. listopadu 2018 vysadila 1,2 km dlouhou Alej svobody pod horou Říp. Alej tvoří symbolických sto lip ke sto letům republiky pod horou praotce Čecha.

Stromy svobody symbolizují vznik Československé republiky a v letech 1918 a 1919 jich lidé vysadili tisíce. Do výsadby se zapojili starostové, žáci, členové místních spolků a také spořitelny. Stromy se sázely i v pozdějších letech (1928, 1945, 1968) vždy, když si lidé chtěli připomenout a oslavit význam svobody a demokracie.