V máji na Máji hostili Košice a Prahu

Vyrazili jsme na druhé sousedské setkání ze série "V jakém místě chceme žít?" Tentokrát na českobudějovický Máj. Uvnitř elegantního komunitního centra se živě debatovalo, venku se tančilo, hrálo a ochutnávalo.

České Budějovice jsou společně s Broumovem aktuálními kandidáty na Evropské hlavní město kultury. Titul by měl podpořit kulturní rozvoj města a jedním z jeho cílů je dostat kulturu z centra i do dalších městských částí. Zajímalo nás, co dalšího by obyvatelům Máje mohlo zlepšit život, a tak jsme je společně s lidmi z organizace Budějovice 2028 pozvali k debatě.

Zástupci místních spolků a iniciativ vytipovali čtyři témata, která obyvatelé sídliště řeší:

1. Sousedské aktivity
2. Veřejnou zeleň
3. Využití nepotřebných věcí
4. Místa k setkávání

Na setkání dorazilo pár desítek lidí, kteří se rozdělili do čtyř skupin podle tématu, které je zajímalo nejvíc. Každá skupina dostala opět dvacet minut a potom si vybrala zástupce, který výsledek představil ostatním. 

Sousedské debaty jsou podle nás skvělý způsob, jak propojovat sousedy i místní spolky. Mohou společně přemýšlet o dění ve veřejném prostoru, říct, co jim chybí nebo co by chtěli zlepšit, a upevňovat vztahy. Plus přicházet s nápady.

A jaké nápady padly na Máji?

  • Sousedské aktivity. „Zaměřili bychom se na propojování generací. Dovedeme si představit street food s kavárnou, kde se budou nabízet koláče, které upečou senioři společně s dětmi.“ Tereza Koutská za první skupinu
  • Veřejná zeleň. „Bylo by skvělé mít tu komunitní zahradu, nebo třeba jen předzahrádky před paneláky, kde by si lidé mohli pěstovat zeleninu a bylinky. Také je tu zbytečně moc betonu – co takhle ozdobit zdi pergolami z popínavek?“ Lenka Štěrbová za druhou skupinu
  • Využití nepotřebných věcí. „Navrhujeme jednoduché řešení – nástěnku. Je to mnohem lepší způsob, jak lidi propojit, než anonymní sklad nepotřebných věcí. Nástěnka je osobnější a levnější.“ Václava Medalová-Hůdová za třetí skupinu
  • Místa k setkávání. „Když se u Lišovského rybníka začala chovat prasátka, začaly sem víc chodit rodiny s dětmi. I senioři. Co sem přidat další lavičky a další zvířata?“ Tomáš Červený za čtvrtou skupinu

Po skončení debaty místní hlasovali, jaké návrhy by chtěli podpořit. Vyhrály sousedské aktivity a nástěnka a my každý z nich podpoříme příspěvkem ve výši 40 000 Kč. 

Druhou část setkání tradičně ovládli naši hosté, kteří se přijeli podělit o své zkušenosti ze sídlišť.

Beáta Andrejková, košické Výmenníky

  • I Košice kdysi kandidovaly na Evropské hlavní město kultury a vyhrály hlavně díky tomu, že jednoho místního architekta napadlo proměnit nepotřebné výměníky tepla na sídlištích na komunitní kulturní centra.
  • Vzniklo jich celkem sedm, Beáta byla od začátku u toho a dodnes funguje na Výmenníku Štítová jako kulturní mediátorka. Přijel i její kolega Peter Olejar, který pracuje na Výmenníku Ludová.
  • Beáta vyprávěla, jak s kolegyněmi klepaly asi na 1500 dveří, aby daly sousedům vědět, že jsou tady. Nebo o tom, že práce kulturního mediátora není povolání, ale životní styl se službou 24/7. Nebo jak jim hygiena zavřela velmi populární Polévkový festival.
  • Jak se vyprofilovaly jednotlivé výměníky a jak funguje jejich financování?

Monika Hillebrandová, Plechárna Černý Most

  • Monika nejprve působila na Černém Mostě jako streetworker. Po dvou letech dostala nabídku naskočit do týmu nově vznikajícího komunitního centra Plechárna.
  • Popisovala, jak si postupně získávali důvěru místních – skrze dohodnutý klidový režim nebo absenci alkoholu v kavárně.
  • Povyprávěla, jak spolupracovali s partou skejťáků, jak dělali divadlo v oknech paneláku nebo jak sem mohly chodit děti zdarma boxovat, když měly dobrý prospěch.
  • V roce 2019 byli zástupci Plechárny pozváni do Bruselu, aby inspirovali i ostatní země.
  • O rok později dala Monika výpověď. Proč? A jaká je budoucnost Plechárny?

Jiří Ptáček, Hotspoty přežití

  • Českobudějovický kurátor v červnu ozdobí veřejné prostranství na sídlišti Šumava Ptačím sněmem. Aby sem přivedl návštěvníky z celého města i okolí a aby trochu decentralizoval kulturní dění směrem z centra.
  • Hotspoty přežití vznikají ve spolupráci s týmem Budějovice 2028. Tenhle na Šumavě bude první a jeho hlavním cílem je ukázat, že ve městě nežijí jen lidé, ale i hmyz nebo ptáci. Ptačí sněm proto bude sloužit všem těmto komunitám, byť jen na jeden a půl měsíce.
  • Jiří představil i 12 akcí, které kolem Ptačího sněmu v červnu a červenci proběhnou. Aby tu lidé mohli debatovat, co se má s tímhle veřejným prostorem vlastně stát.
  • Jak přesně bude Ptačí sněm vypadat? A proč se Jiří vrátil zpět do Českých Budějovic?

PS: Po skončení přednášek se všichni nedočkavě rozprchli před komunitní centrum, kde se mezitím rozpoutal živelný doprovodný program včetně tanečních a hudebních vystoupení a ochutnávek vynikajícího jídla.

Vystoupení všech tří hostů v plné verzi najdete v podcastu Přes plot, který najdete také ve všech podcastových platformách. 

Další příběhy

Nenašli jste odpovědi na své otázky? 

Neváhejte se nás na cokoli k programu Silnější hybatelé zeptat.
Budeme rádi, pokud se s námi podělíte o své postřehy i nápady. 

Podporujeme
#SilnejsiHybatele #DobrySoused #JsmeSporka 

© Česká spořitelna, a.s. Všechna práva vyhrazena. 

Podmínky užívání | Ochrana osobních údajů | Jak využíváme cookies | Webmaster