V máji na Máji hostili Košice a Prahu

Sousedské debaty jsou podle nás skvělý způsob, jak propojovat sousedy i místní spolky. Mohou společně přemýšlet o dění ve veřejném prostoru, říct, co jim chybí nebo co by chtěli zlepšit, a upevňovat vztahy. Plus přicházet s nápady.

A jaké nápady padly na Máji?

• Sousedské aktivity. „Zaměřili bychom se na propojování generací. Dovedeme si představit street food s kavárnou, kde se budou nabízet koláče, které upečou senioři společně s dětmi.“ Tereza Koutská za první skupinu
• Veřejná zeleň. „Bylo by skvělé mít tu komunitní zahradu, nebo třeba jen předzahrádky před paneláky, kde by si lidé mohli pěstovat zeleninu a bylinky. Také je tu zbytečně moc betonu – co takhle ozdobit zdi pergolami z popínavek?“ Lenka Štěrbová za druhou skupinu
• Využití nepotřebných věcí. „Navrhujeme jednoduché řešení – nástěnku. Je to mnohem lepší způsob, jak lidi propojit, než anonymní sklad nepotřebných věcí. Nástěnka je osobnější a levnější.“ Václava Medalová-Hůdová za třetí skupinu
• Místa k setkávání. „Když se u Lišovského rybníka začala chovat prasátka, začaly sem víc chodit rodiny s dětmi. I senioři. Co sem přidat další lavičky a další zvířata?“ Tomáš Červený za čtvrtou skupinu

Po skončení debaty místní hlasovali, jaké návrhy by chtěli podpořit. Vyhrály sousedské aktivity a nástěnka a my každý z nich podpoříme příspěvkem ve výši 40 000 Kč. 

Druhou část setkání tradičně ovládli naši hosté, kteří se přijeli podělit o své zkušenosti ze sídlišť.

Beáta Andrejková, košické Výmenníky

• I Košice kdysi kandidovaly na Evropské hlavní město kultury a vyhrály hlavně díky tomu, že jednoho místního architekta napadlo proměnit nepotřebné výměníky tepla na sídlištích na komunitní kulturní centra.
• Vzniklo jich celkem sedm, Beáta byla od začátku u toho a dodnes funguje na Výmenníku Štítová jako kulturní mediátorka. Přijel i její kolega Peter Olejar, který pracuje na Výmenníku Ludová.
• Beáta vyprávěla, jak s kolegyněmi klepaly asi na 1500 dveří, aby daly sousedům vědět, že jsou tady. Nebo o tom, že práce kulturního mediátora není povolání, ale životní styl se službou 24/7. Nebo jak jim hygiena zavřela velmi populární Polévkový festival.
• Jak se vyprofilovaly jednotlivé výměníky a jak funguje jejich financování?

Monika Hillebrandová, Plechárna Černý Most

• Monika nejprve působila na Černém Mostě jako streetworker. Po dvou letech dostala nabídku naskočit do týmu nově vznikajícího komunitního centra Plechárna.
• Popisovala, jak si postupně získávali důvěru místních – skrze dohodnutý klidový režim nebo absenci alkoholu v kavárně.
• Povyprávěla, jak spolupracovali s partou skejťáků, jak dělali divadlo v oknech paneláku nebo jak sem mohly chodit děti zdarma boxovat, když měly dobrý prospěch.
• V roce 2019 byli zástupci Plechárny pozváni do Bruselu, aby inspirovali i ostatní země.
• O rok později dala Monika výpověď. Proč? A jaká je budoucnost Plechárny?

Jiří Ptáček, Hotspoty přežití

• Českobudějovický kurátor v červnu ozdobí veřejné prostranství na sídlišti Šumava Ptačím sněmem. Aby sem přivedl návštěvníky z celého města i okolí a aby trochu decentralizoval kulturní dění směrem z centra.
• Hotspoty přežití vznikají ve spolupráci s týmem Budějovice 2028. Tenhle na Šumavě bude první a jeho hlavním cílem je ukázat, že ve městě nežijí jen lidé, ale i hmyz nebo ptáci. Ptačí sněm proto bude sloužit všem těmto komunitám, byť jen na jeden a půl měsíce.
• Jiří představil i 12 akcí, které kolem Ptačího sněmu v červnu a červenci proběhnou. Aby tu lidé mohli debatovat, co se má s tímhle veřejným prostorem vlastně stát.
• Jak přesně bude Ptačí sněm vypadat? A proč se Jiří vrátil zpět do Českých Budějovic?

PS: Po skončení přednášek se všichni nedočkavě rozprchli před komunitní centrum, kde se mezitím rozpoutal živelný doprovodný program včetně tanečních a hudebních vystoupení a ochutnávek vynikajícího jídla.

Vystoupení všech tří hostů v plné verzi najdete v podcastu Přes plot, který najdete také ve všech podcastových platformách.