Ve srovnání startupových ekosystémů zemí Visegrádu si Česko vede slušně. Hůře je tomu při pohledu na celou Evropu. V klíčových ukazatelích se nám nedaří dosáhnout ani unijního průměru. Například s počtem 131 startupů na milion obyvatel se nacházíme až na 21. místě v EU. To se odráží v hodnotě VC investic, které do technologických startupů zamířily za posledních 5 let. Zatímco v sousedním Polsku přesáhla celková výše miliardu dolarů, v ČR šlo sotva o polovinu.

V mezinárodním srovnání startupových ekosystémů si dle Global Startup Ecosystem stojíme ze zemí Visegrádské čtyřky nejlépe. Podle indexu jsme navíc jediná ze zemí V4, která si oproti roku 2021 nepohoršila. Nicméně při pohledu na celou Evropu zaostáváme – v rámci starého kontinentu nám v indexu patří až 19. pozice. „Český startupový ekosystém v uplynulých letech výrazně vyspěl, avšak stále má rezervy především v nefinanční oblasti. Legislativa, která by byla vstřícná k mladým rostoucím firmám, digitalizace a s ní spojená redukce administrativní zátěže, podpora podnikavosti na všech úrovních školství včetně většího propojení vysokoškolského vzdělání s praxí, kvalitní inkubátorsko-mentorská pomoc – to vše jsou dílky, které mohou přispět ke zvýšení inovativnosti české ekonomiky a k nabuzení startupového prostředí,“ uvádí Jiří Skopový, lídr programu Seed Starter České spořitelny, a dodává, že se jedná právě o silné startupové prostředí, které může výrazně přispět k transformaci české ekonomiky na hospodářství s vyšší přidanou hodnotou.

Jeho slova potvrzují nedávné výsledky Indexu prosperity¹, které poukazují na značné rezervy spojené s tuzemským podnikatelským prostředím – prostředí pro podnikatele v ČR řadí až na 21. místo v rámci celé Evropské unie. Zrcadlo tuzemské startupové scéně nastavuje i další žebříček, který zohledňuje klíčové kategorie z pohledu startupové přívětivosti dané ekonomiky². Investice do lidského kapitálu, podpora výzkumu a vývoje, technická pracovní síla, úroveň podnikatelské infrastruktury a dynamika podnikatelského prostředí – to jsou ukazatele, na základě jejichž srovnání nám připadá 28. místo z 62 hodnocených zemí. Při pohledu na Polsko, které v tomto srovnání zaujímá 7. pozici je zřejmé, že výchozí podmínky pro startupy v Česku nejsou nejlepší ani v oblasti střední a východní Evropy.

Podprůměrný počet startupů a nízká míra investic

Rezervy v podnikatelském prostředí se odráží v počtu startupů. Při přepočtu na milion obyvatel se Česko se 131 startupy nachází nejen hluboko pod evropským průměrem, který činí 237 startupů, ale například také za Maďarskem. Celkově nám v tomto srovnání náleží v rámci EU až 21. příčka. „Navzdory nelichotivému umístění je zřejmý zlepšující se vývoj posledních let, kdy se tuzemská startupová scéna nastartovala. Stavět můžeme zejména na šikovných IT odbornících a širokém spektru nápadů podnikavých Čechů,“ uvádí Jiří Skopový s tím, že stimulem pro další rozvoj tuzemské startupové scény se jistě stal úspěch prvních dvou společností se statusem jednorožce.

Stav startupového prostředí navíc značně ovlivňuje výši investovaného rizikového kapitálu. Ačkoli z loňského srovnání VC investic na obyvatele zpracovaného platformou Dealroom vychází Česko s hodnotou 80 euro v rámci V4 nejlépe, vyšší investice zaznamenalo například Chorvatsko či Rumunsko. Při pohledu na výši rizikových investic kumulovaných v posledních 5 letech dokonce ztrácíme prvenství i v rámci zemí Visegrádu. Ve sledovaném období bylo do českých technologických inovativních podniků nainvestováno 529 milionů dolarů, zatímco v Polsku více než miliarda dolarů.³ „Při pohledu na výši rizikových investic v jednotlivých letech je u Česka patrný výrazný růst v roce 2021, kdy bylo investováno 361 milionů dolarů. Věřím, že to byl počátek silného rozvoje startupů u nás a půjde o dlouhodobější trend,“ vysvětluje Jiří Skopový, který byl na konci loňského roku předsedou poroty hodnotící nejlepší startupy z V4 v rámci Disraptors Summitu a má tak přehled o dění také v okolních zemí. „Například podpora startupů v Polsku má o něco delší tradici, je tak propracovanější a konzistentnější,“ dodává na závěr s tím, že jednou z cest, jak celý startupový ekosystém posunout ještě dále, je prostřednictvím zapojení korporátního rizikového kapitálu. Proto program Seed Starter před třemi lety v České spořitelně vzniknul – s cílem pomoci s rozvojem startupové scény a tím přispět k prosperitě celé české společnosti. S podobným cílem začal na podzim fungovat také na Slovensku.

O programu Seed Starter

Program Seed Starter hledá podnikatelské záměry se silnou vizí a hodnotou pro zákazníky. Program nabízí investici do majetkového podílu ve fázi tzv. seedu, profesionální inkubaci a širokou síť partnerů a zákazníků, se kterými dokáže startupy propojit a pomoci jim se vstupem na reálný trh. Seed Starter cílí na české i zahraniční startupy, které by v ideálním případě mohly mít synergický efekt s finanční institucí typu České spořitelny. Některé úspěšné startupy mají potenciál své produkty následně nabízet prostřednictvím rozsáhlé distribuční sítě skupiny Erste.

1 Index prosperity Česka
2 Žebříček zveřejňovaný každoročně magazínem CEOWORLD
3 State of European Tech 2021, Dealroom, Atomico