• Dlouhodobě nízké platy českých učitelů mají přímý dopad na studijní výsledky žáků. Ze srovnání studijních výsledků školáků v mezinárodních testech PISA a úrovně platů učitelů ve 24 zemích OECD vyplývá, že v zemích s relativně lépe placenými učiteli je podíl žáků se špatnými výsledky nižší a podíl žáků s dobrými výsledky vyšší. 
  • Česká republika vychází jako země s vůbec nejnižšími učitelskými platy v rámci 24 zemí OECD a zároveň jako jedna ze zemí s relativně nejhoršími studijními výsledky dětí na základních školách. Zatímco ve studijně úspěšných zemích, jako je Finsko nebo Německo, se průměrný plat učitele v podstatě rovná průměrné mzdě vysokoškoláka, v ČR je v posledních 25 letech zhruba poloviční. 
  • Protože stát českým učitelům v uplynulém čtvrtstoletí vyplácel velmi nízkou mzdu, nedosahující úrovně obvyklé ve vyspělých státech, “ušetřil” tak na vzdělání dětí více než 500 miliard korun. 

„Těžko můžeme být pyšní na nízký státní dluh, když se o něj mimo jiné zasloužil pokles investic do tak klíčové oblasti prosperity naší společnosti, jako je vzdělání,” říká Michal Skořepa a dodává: “Bez přehánění můžeme říci, že nám čeští učitelé koupili Temelín. Oněch více než 500 miliard, které stát učitelům na platech za poslední čtvrtstoletí dluží, totiž zhruba odpovídá nákladům na výstavbu dvou jaderných reaktorů.”

Podle analýzy České spořitelny práce učitele zásadním způsobem ovlivňuje výši „lidského kapitálu“ žáků, tedy jejich znalostí a dovedností. Výdaje na platy učitelů proto lze chápat jako investici do kvality výuky, a tedy do lidského kapitálu žáků a do budoucí konkurenceschopnosti české ekonomiky. Pracovník je v průměru tím produktivnější, čím lepší měl učitele. Dobře to ilustruje graf porovnávající relativní plat učitele s výsledky žáků.

Relativní plat učitele vs. výsledky žáků (Česko = čtvercová značka)

Vodorovná osa: průměrný plat učitele v relaci k průměrnému platu vysokoškolsky vzdělaného pracovníka v dané zemi. Svislá osa: podíl 15letých žáků se skóre horším než 2 resp. lepším než 5 nebo 6 ve všech třech předmětech PISA testu (přírodní vědy, matematika, čtení) v roce 2015. Tečkovaná čára zobrazuje regresní přímku. Graf obsahuje 24 zemí OECD, pro které jsou k dispozici příslušná data.

Zdroj: OECD, vlastní výpočty

 

Pokud by stát už od roku 1994 vyplácel učitelům v každém roce platy v potřebné výši (tj. 160 % průměrné mzdy v ekonomice), veřejný dluh (červené sloupce v grafu níže) bz sice byl vyšší, ale šlo by o investici do budoucí prosperity společnosti s vysokou návratností. Český veřejný dluh je ovšem nízký nejspíš v důsledku podinvestovanosti i v dalších oblastech, jako jsou například dopravní sítě, komunikační sítě a automatizace a digitalizace veřejné správy.