Češi mají z aktivních sportů nejraději cyklistiku, plavání a běh. Alespoň jednou ročně usednou na kolo nebo obléknou plavky dvě třetiny (66 %) a běžeckou obuv nazují dvě pětiny (39 %) Čechů. Podobně velká skupina je těch, kteří posilují (38 %), přibližně třetina si zajde na badminton, zabruslí si, zatancuje, zahraje stolní tenis a čtvrtina (24 %) alespoň jedenkrát ročně lyžuje. Pokud jde o výdaje za sport, utratí průměrná česká rodina 10 500 Kč za rok. Nejvíce zaplatíme za vybavení a případné vstupné či hodiny s trenérem.
Vyplývá to z průzkumu České spořitelny a výzkumné agentury Kantar CZ, které se zúčastnilo 1120 respondentů.

„Více než polovina respondentů (52 % mužů a 57 % žen) se fyzické aktivitě věnuje alespoň jednou za týden. Nejvíce aktivních sportovců je ve věku 18-29 let, mají vysokoškolské vzdělání a žijí v Praze nebo městě s počtem obyvatel nad 90 tisíc," uvedl Marek Šubr, manažer výzkumu v České spořitelně.

„Češi jsou nadšení cyklisté, plavci a běžci. S nadsázkou by se dalo říci, že máme dobrý základ pro triatlon. Nebojíme se ale vyzkoušet i jiné sporty. Zatímco mladší generace ve věku 18-29 let má zkušenost průměrně se 14, věková skupina od 50-70 let jich zkusila jen 8. To může souviset s větší otevřeností dnešní mladé generace ke zkoušení nových věcí, či s větší škálou možností, které se jim nabízí," dodal Lukáš Macura, Senior Project Leader v agentuře Kantar CZ.

Z deseti sportů, kterým se věnuje nejvíce Čechů, je nejdražší lyžování a snowboarding – v průměru vyjde na 4 670 Kč za rok. Ještě dražší je jezdectví, kde roční náklady vychází na 35 000 Kč a více. Nejméně finančně náročnými sporty jsou naopak stolní tenis a gymnastika, u kterých se roční výdaje pohybují pod 700 Kč.

Jakým způsobem si pořizujeme vybavení?

Naprostá většina (95 %) Čechů si vybavení na sport kupuje, čtvrtina si ho občas zapůjčí a dvě pětiny jej dostane jako dárek nebo dědí. Pro nové sportovní vybavení jdeme nejčastěji do kamenných prodejen typu Sportisimo, které mají širokou nabídku zboží pro různé sporty. Výjimku tvoří pouze golf a sportovní lezení, kde převažují specializované prodejny zaměřené na dané sportovní odvětví, ale i ve značkových prodejnách či přímo od výrobců. Specializované prodejny jsou často využívány také lyžaři, cyklisty a lukostřelci. Značkové prodejny vyhledávají nejčastěji běžci, zájemci o jógu a sportovní tanec. Při nákupu sportovního vybavení jednoznačně převažuje kamenná prodejna, kde si může sportovec danou věc vyzkoušet a detailně prohlédnout. Internetové obchody využívají nejčastěji lidé ve věku 18-29 let. Zkušenosti s nákupem přes internet má 41 % z nich.

S jakou oblibou při sportu využíváme moderní technologie?

Většina (60 %) Čechů se při sportování obejde bez využití moderních technologií. Mobilní telefon s nainstalovanou aplikací pro měření výkonu používá necelá třetina (29 %) sportovců. Se svými sportovními výsledky se alespoň občas „pochlubí“ polovina z nich. Chytré hodinky nebo náramek při sportu nosí na ruce 16 % Čechů.

Jakým způsobem sportovní aktivity financujeme?

9 z 10 Čechů financuje své sportovní aktivity převážně z vlastních zdrojů. Každému pátému na sport přispívá někdo z rodiny. Ve věku 18-29 let dostává příspěvek od rodiny dokonce 42 % lidí, kteří alespoň jednou ročně sportují. Poměrně hojně tuto možnost zvolili respondenti z Prahy a velkých měst nad 90 tisíc obyvatel, kde je více studentů.

„Finance od zdravotní pojišťovny či zaměstnavatele má k dispozici méně než desetina lidí, nejvíce je využívají ti s vysokoškolským vzděláním. Půjčovat si na sport peníze nejsou Češi ochotní nebo to nepotřebují," dodal Marek Šubr.

Jací jsme jako sportovní fanoušci?

Více než tři čtvrtiny (72 %) Čechů fandí nějakému sportu. Téměř všichni fanoušci někdy podporují sportovce z pohodlí domova při sledování televize, další možnosti (například přímo na zápase nebo v hospodě s přáteli) vybrala vždy necelá třetina, přičemž všechny z nich jsou rozšířenější mezi muži a lidmi do 39 let.

Na kolik nás vyjde pasivní sport?

Kdo chce být sportovním fanouškem, musí se připravit na to, že to není zadarmo. Průměrný Čech, který fandí nějakému sportu, za to ročně utratí přibližně 1 130 Kč. Největší položkou v rozpočtu sportovního fanouška jsou přitom vstupenky na sportovní akce (650 Kč) a účet za placenou televizi (360 Kč), kterou si převážně kvůli sportovním přenosům pořídil. Za členství ve fanklubu utratíme ročně 70 Kč a internetové přenosy v průměru 50 Kč.

O průzkumu

Průzkum na téma Češi a sport zpracovala výzkumná agentura Kantar CZ pro Českou spořitelnu na vzorku 1120 respondentů. Zúčastnila se ho populace České republiky ve věku od 18 do 75 let.

Sběr dat proběhl v únoru 2018 prostřednictvím on-line dotazníku.

Pro další informace prosím kontaktujte Tiskové centrum Finanční skupiny České spořitelny:

Filip Hrubý
Tiskový mluvčí ČS
E-mail: tiskove_centrum@csas.cz

Profil České spořitelny

Jsme nejstarší českou bankou, naše kořeny sahají až do roku 1825. Naším cílem je vést jednotlivce, firmy a celou společnost k prosperitě. Jsme největší bankou v České republice s takřka 5 milióny klientů a zároveň bankou nejdostupnější - disponujeme největší sítí poboček a bankomatů. Máme relevantní nabídku pro všechny typy zákazníků od individuálních klientů a malých a středních firem až po velké korporace a veřejný sektor. Hrajeme významnou roli v poskytování služeb v oblasti finančních trhů. Od roku 2000 jsme součástí evropské bankovní skupiny Erste. Naše postavení nám dovoluje udávat trend v technologických a digitálních inovacích a zavádění nových služeb a produktů.

• Zaujímáme vedoucí tržní pozici v oblasti klientských i firemních úvěrů, hypoték i v celkových vkladech. Našich služeb využívá každá druhá municipalita v České republice.
• Jsme jedinou bankou na trhu, která umožňuje získat půjčku zcela online, aniž by žadatel musel být naším klientem..
• Naše internetové a mobilní bankovnictví George je nejvyužívanější bankovní digitální službou na trhu.
• Nadace České spořitelny je největší bankovní nadací v ČR. Zaměřuje se především na systémové změny ve vzdělávání a v sociálním podnikání. Do podpory projektů v těchto oblastech a dalších obecně prospěšných programů investuje každý rok v průměru 60 miliónů korun.