Český stát má v rukou elixír, který by mohl domácí ekonomiku ještě více oživit. Je jím stavebnictví, resp. veřejné výdaje, které by mohly do ekonomiky přes stavební zakázky  plynout. Česko však tento nástroj nevyužívá. Vyplývá to z analytické studie České spořitelny.

„Na rozdíl od většiny vyspělých evropských zemí zaostáváme v ukazateli veřejných výdajů do infrastruktury,“ upozorňuje ekonom Petr Zahradník. „Stavebnictví má přitom velmi silný multiplikační potenciál, který napomáhá růstu i dalších sektorů. Každá investovaná miliarda korun do stavební výroby se projeví navýšením celkového výkonu ekonomiky o 2,32 miliard korun, vyplývá ze studie České spořitelny. Pokud by v roce 2010 byly veřejné investice vyšší o 10 miliard korun, růst HDP by byl o 0,2 až 0,3 procentního bodu vyšší.
Je to dáno i skutečností, že oproti jiným sektorům se většina surovin a materiálů nedováží, stavební výroba tak nechává „vydělat“ i další domácím firmám a odvětvím.

Prostor pro investice ze strany státu je přitom značný. Přestože hustota silniční sítě  v sousedním Německu je zhruba třikrát větší, Němci i tak do jejího dalšího rozvoje a  modernizace investují dvakrát více než Češi.

„S ohledem na naši geografickou polohu by Českem mohly vést strategicky významné  koridory a mezinárodní trasy. Když do jejich budování nebudeme investovat nyní,  snižujeme si tím sami i vidinu budoucího růstu,“ zdůrazňuje Jiří Polanský, další z autorů studie.

Zkušenosti z vyspělých západních zemí dokazují, že inženýrské stavitelství pomáhá vyrovnávat výkyvy ve vývoji ekonomiky. V případě Česka by oživení stavebních aktivit mohlo představovat jednu z nemnoha cest ke zvyšování zaměstnanosti v regionech, které dlouhodobě trápí vyšší míra nezaměstnanosti. Státem podporovaná vyšší aktivita ve stavebnictví by také umožnila Česku efektivněji čerpat prostředky z fondů EU. K tomu je ale potřeba odstraňovat procesní a administrativní překážky, které často vedou k tomu, že čerpáme zdroje z EU na realizaci staveb, které nejsou prioritní, představují spíše náhradní varianty. V opačném případě by mohlo dojít k pozastavení čerpání peněz z EU po roce 2018.

Významným faktorem je i příliv investic, který podpora stavebnictví vyvolává. Při  financování investičně náročných stavebních zakázek přichází v úvahu i propojení  veřejného a soukromého kapitálu (PPP projekty).

Nápovědou ohledně budoucího vývoje ve stavebnictví může být aktuální vývoj nově uzavřených stavebních zakázek a stavebních povolení. Ten vzbuzuje naději, že pozemní stavitelství a následně i inženýrské stavitelství mírně poroste. Celkově by v následujících  dvou letech mělo domácí stavebnictví mírně růst – v roce 2017 o 3 procenta, v roce 2018 o 4 procenta.

Strategická analýza aktuálního vývoje stavební výroby a hospodářsko-politická doporučení k jeho nápravě

Pro další informace kontaktujte Tiskové centrum Finanční skupiny České spořitelny: