• Plzeňští pociťují nejmenší potřebu se v oblasti financí vzdělávat
• Jihočeši vycházejí se svými příjmy stejně dobře jako Pražané
• Obyvatelé Karlovarského kraje jsou první v počtu bankrotů
• Všichni ale shodně považují za důvěryhodný zdroj informací zejména své blízké a banku
  

Z dlouhodobého průzkumu finanční gramotnosti, který pro Českou spořitelnu provedla společnost Millward Brown letos v létě, vyplývá, že nejvíce finančně gramotní jsou lidé v Praze. Jihočeští dosáhli stejného výsledku jako Středočeši a vyrovnali tak celorepublikový průměr. Obyvatele Plzeňského jsou na tom s finanční gramotností téměř stejně. Lidé z Karlovarského kraje za nimi mírně zaostávají. Míru finanční gramotnosti nejsilněji ovlivňuje dosažené vzdělání – vysokoškoláci mají dvakrát vyšší skóre než lidé se základním vzděláním.

Podobný vliv má i výše rodinného příjmu. Lidé v domácnostech s příjmy přesahujícími 40 tis. Kč měsíčně vykazují téměř dvojnásobnou míru finanční gramotnosti než ti, kteří žijí v domácnostech, jejichž příjmy nepřesahují 15 tis. Kč měsíčně. To souvisí i s počtem bankrotů a mírou úspor. Plzeňští se jako jediní z porovnávané trojice s 24 660 Kč dostali nad celorepublikovou průměrnou mzdu, a to o necelých 70 Kč.

Nejnižší průměrnou mzdu v celé republice naopak berou lidé v Karlovarském kraji (22 295 Kč), kteří v průměru berou o více než tisíc korun méně než Jihočeši (23 408 Kč).

Obyvatelé Plzeňského a Jihočeského kraje jsou schopni ušetřit téměř 16 % svých příjmů. Zaostávají tak sice více než o jeden procentní bod za Prahou, ale celorepublikový průměr překonali téměř o dva procentní body. Karlovarští umí ušetřit o něco víc než 12 procent svých příjmů, stejně jako obyvatelé Ústeckého kraje a jen o jeden procentní bod více, než je nejhorší výsledek z celé republiky (Pardubičtí, Liberečtí a Královéhradečtí, všichni shodně zhruba 11 %).

V počtu bankrotů se pod celorepublikový průměr dostali jen obyvatelé Jihočeského kraje, kteří prodělávají i méně bankrotů než Středočeši. Naopak Karlovarští jsou v počtu bankrotů na prvním místě v republice, před Ústeckými (10 %). Nejméně bankrotů prodělali obyvatelé Jihočeského kraje (4,2 %), následují je lidé z Plzeňského kraje (6,6 %) a Karlovarští (12 %).

„Překvapivými faktory ovlivňujícími finanční gramotnost lidí je rodinný stav a pracovní status. Manželé a partneři žijící v jedné domácnosti s financemi nakládají lépe, stejně tak jsou osoby samostatně výdělečně činné zdatnějšími finančníky než lidé v placeném zaměstnání,“ řekla Lenka Korečková, manažerka výzkumu České spořitelny. Silné rodinné vazby navíc snižují i počet bankrotů a dodávají lidem pocit, že se jim i s menším příjmem daří lépe.

V Jihočeském kraji vycházejí lidé se svými příjmy stejně dobře jako v Praze. Karlovarští za nimi zaostávají jen mírně, ale jsou se svou schopností vyjít s penězi na celorepublikovém průměru. Nejhůře z této trojice krajů vychází se svými příjmy obyvatelé Plzeňského kraje, kteří jsou v tomto ohledu čtvrtí nejhorší z celé republiky. Nenadálé výdaje ve výši 9 600 Kč nedokáže zaplatit téměř polovina obyvatel Karlovarského kraje, více než dvě pětiny Jihočechů a necelé dvě pětiny Plzeňských. Jako třetí nejméně připravení v republice jsou na zaplacení nenadálých výdajů lidé z Karlovarského kraje spolu s Olomouckými. V pomyslném žebříčku „nepřipravených“ je následují Jihočeši a Plzeňští, kteří jsou naopak spolu s Královéhradeckými jako třetí v republice nejlépe připravení uhradit nenadálé výdaje.

Z trojice porovnávaných krajů jsou v oblasti financí nejsebevědomější lidé z Karlovarského kraje, kteří jsou nejen sebevědomější než Pražáci a Středočeši, ale jsou nejsebevědomější v celé republice. Naopak Jihočeši a Plzeňští patří k méně sebevědomým v republice. Nejenže nedosahují ani celorepublikového průměru, ale ve skromnosti je předčí jen obyvatelé Pardubického a Královéhradeckého kraje. Karlovarští ale zároveň vykazují i největší hlad po informacích z finančního světa. Svým zájmem jsou v pomyslném žebříčku na druhém místě hned za Pardubickými a jako jediní z vybrané trojice překonali celorepublikový průměr a téměř se v zájmu vyrovnají Středočechům. Naopak Jihočeští a Plzeňští za celorepublikovým průměrem zaostávají. Obyvatelé Plzeňského kraje navíc pociťují nejmenší potřebu z celé republiky se v oblasti financí vzdělávat.

Za nejdůvěryhodnější zdroj informací považují všichni obyvatele České republiky zejména příbuzné a známé, po kterých následují pobočky banky a její letáky. „Výsledky dlouhodobého průzkumu a znalost potřeb nejen našich klientů je zásadní pro přípravu našich produktů a služeb. Klientům nyní v pobočkách poradíme, jak mohou uspořit ve svém rodinném rozpočtu a jak se lépe orientovat ve světě financí. Chceme tak přispět ke zvýšení všeobecné finanční gramotnosti a využít toho, že banky nám v průzkumech vycházejí jako nejdůvěryhodnější zdroje finančních informací,“ řekla Kristýna Havligerová, tisková mluvčí České spořitelny.

Služba Moje zdravé finance pomáhá lidem dostat rodinné finance pod kontrolu, lépe sledovat své výdaje i hledat úspory (více informací na www.mojezdravefinance.cz). Službu banka od počátku listopadu nabízí v celé pobočkové síti. Pro mladé na základních a středních školách nabízí Česká spořitelna možnost zahrát si hru Finanční svoboda, pro středoškoláky pak i hru Tajuplná cesta (více informací na financnisvoboda.cz a tajuplnacesta.cz). Z průzkumu totiž vyplynulo, že děti a studenti, kteří hru hráli, dosáhli mnohem lepších výsledků v testu finanční gramotnosti než ti, kteří se her nezúčastnili.