Zpět na tiskové zprávy
Česká ekonomika nemá, na rozdíl od řady jiných v EU, závažné fiskální a makroekonomické nerovnováhy a fatální strukturální poruchy. To potvrzuje vyhodnocení Evropského semestru za rok 2016 a specifická doporučení, které zpracovala Evropská komise a přijala Rada EU. Podle nich se česká ekonomika řadí do skupiny osmi členských zemí, které nevykazují žádné závažné nerovnováhy a poruchy.
 
„V roce 2015 byla česká ekonomika třetí nejrychleji rostoucí ekonomikou EU, i v roce 2016 patří k velmi rychle rostoucím,“ uvádí Petr Zahradník, analytik České spořitelny. „Hodně investujeme, máme výrazný obchodní přebytek a v poslední době i velmi slušnou spotřebu. I přes umírněný trend, je i výše veřejných výdajů významná. Jediný problém vidím v přetrvávajícím a neřešeném deficitu výnosové bilance,“ vysvětluje růstový trend Petr Zahradník.
  • Česká republika má nejnižší míru nezaměstnanosti v EU při velmi kompetitivních mzdách,
  • Česká republika drží slušnou fiskální disciplínu s aktuální mírou deficitu okolo 0,6 % HDP (podobně i střednědobý výhled), odhadovaným strukturálním deficitem okolo 1 % HDP a snižující se mírou veřejného dluhu (nyní okolo 41 % HDP, výhled do roku 2019 = 39,3 %),
  • v České republice je zdravý finanční sektor (nepotřeboval v době krize žádnou přímou veřejnou finanční pomoc, ani nevyvolal potřebu zpřísnění bankovní/ finanční regulatoriky); Česká spořitelna k tomuto stavu zásadně přispívá,
  • Česká republika je jednou z nejbezpečnějších zemí Evropy, což zvláště v době zostření bezpečnostních rizik představuje zásadní hodnotu; vykazuje relativně stabilní politický systém (značný potenciál při naplňování funkčnosti veřejné služby a fungování institucí), neinklinuje k žádnému extrémnímu politickému řešení, ale spíše respektuje „common sense“,
  • přednosti českého ekonomického vývoje neznamenají, že by neexistovaly žádné nedostatky a rizika; jejich vhodné uchopení a pokrytí však z nich může učinit dlouhodobou rozvojovou příležitost, na které se může aktivně podílet i významná bankovní instituce a finanční skupina jako je například Česká spořitelna
    dlouhodobá fiskální udržitelnost (stárnutí obyvatelstva, zdravotnictví, důchodový systém); vhodné finanční řešení může eliminovat,
  • dlouhodobá fiskální rizika, přinést efektivnost a posílit zodpovědnost aktérů v těchto systémech
  • přes vysokou míru investic v poměru k HDP České republiky je objem investic přepočtený na obyvatele v porovnání s EU stále podprůměrný; navíc, investice v souhrnu nevykazují vysokou návratnost (jinak by se jejich vysoká míra k HDP již daleko výrazněji promítla v konvergenčním vývoji); nadto, dříve vyvážená a rovnoměrná teritoriální lokace investic je postupně nahrazována teritoriální koncentrací, což některé regiony staví do pozice investičně deprivovaných oblastí; máme problémy s realizací nosných investic strategického charakteru v dopravě a energetice (k nimž máme přirozené předpoklady i zkušenosti a jejichž realizaci brání zbytečné vnitřní překážky),
  • vzdělávací systém potřebuje strukturálně vyladit a sledovat princip „matching skills and jobs“,
  • naplnění značných kapacit v oblasti výzkumu a vývoje,
  • infrastruktura obecně nevede k optimálnímu využití a zhodnocení polohové renty, kterou Česká republika v blízkosti geografického středu EU má.

Pro další informace prosím kontaktujte Tiskové centrum Finanční skupiny České spořitelny:

Kristýna Havligerová
Tisková mluvčí FSČS

tiskove_centrum@csas.cz

Klára Zelenková
Tiskové centrum ČS