Stárnu, ale chci se učit. Jak se vzdělávat v pozdějším věku?

23. února 2021

Americký psycholog William James přišel v 19. století s poněkud demotivujícím tvrzením: člověk po 30. roce života představuje již „hotový sádrový odlitek“ a jeho schopnost naučit se něco nového od té chvíle už jen klesá. Novější výzkumy v oblasti neurovědy a kognitivní psychologie však situaci tak černě nevidí.

Na internetu dnes najdeme řadu článků o tom, že programátorem se člověk může stát dokonce i v osmdesáti. Možností, jak se rozvíjet i v pokročilém věku, je ale daleko víc. A dokonce můžete nové informace zpracovávat i líp než puberťáci.

Jak na to?

1) Zkuste o věcech přemýšlet jako úplní začátečníci

Podle amerického novináře Toma Vanderbilta v dospělosti častěji zaujímáme nějaký postoj – a to i vůči věcem, kterým nerozumíme. Začátečnická fáze je pro nás něčím nepříjemným. Něčím, čím musíme rychle projít. Jenže právě první fáze pokládá základní kameny celého studia. Dokud obor přesně neznáme, je dobré věnovat pozornost všemu, protože ještě nevíme, co pro nás bude později důležité.

muž u stolu s notebookem

S podobnou všímavostí radí Vanderbilt přistupovat k učení i v dalších fázích studia. Jedině tak nám nebudou unikat důležité detaily, které nám umožňují dané téma, učivo či nástroj opravdu pochopit.

2) Při studiu se více věnujte tomu, co ještě neumíte

Už jste někdy slyšeli o efektu Einstellung? Jde o přirozenou predispozici člověka řešit určité problémy způsobem, který se mu u předchozích úkolů podobného typu několikrát osvědčil. To se může negativně projevit například ve chvíli, kdy volíte osvědčené či známé řešení i tam, kde by existovalo snazší východisko.

Jinými slovy: to, co někde může fungovat dobře, jinde nemusí být automaticky tou nejlepší cestou. Snaha o nezaujatý přístup se pak vyplácí zejména ve chvílích, kdy se učíme zacházet s novými technologiemi, a pomáhá při vývoji inovací. Předpojatost lze odbourávat například studiem nového jazyka nebo hry na hudební nástroj. Takové činnosti vás nutí vědomě uvažovat nad novou logikou, učí vás znovu plánovat, cvičit a posilovat svou vůli, čímž opět rozšiřujete své obzory.

3) Najděte si na učení čas a prostor

Různé studie se shodují v tom, že nedostatek času a klidu na učení patří mezi nejčastější důvody, proč se o další studium při chození do práce a péči o rodinu mnozí z nás kolikrát ani nepokusí. Školy byly vyhrazené především k učení – a v práci či v životě se sice také učíte neustále, avšak za výrazně odlišných podmínek. Navíc se můžete cítit vyčerpaní jinou myšlenkovou prací. 

žena u pracovního místa

Řešení? Studijní plán, který počítá s povinnostmi i odpočinkem. Chaotický multitasking či zcela zaplněný kalendář totiž nevedou jen k tomu, že občas přijdeme do místnosti a najednou nevíme, pro co jsme vlastně šli. Podle profesorů ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii může být přílišný multitasking jednou z překážek ve vzdělávání dospělých, neboť částečně stojí za zhoršováním paměti. A to zejména u lidí, kteří pracují s několika typy médií najednou. Zkuste se proto zamyslet, jak si zorganizovat práci i osobní život tak, abyste se nevyčerpávali zbytečně. Užitečné tipy najdete třeba v našem článku Jak na efektivní time management? Všímejte si vlastních možností.

4) Připomeňte si, co je podstatou procesu učení

Je to trochu paradox: když jsme starší, mnohdy se cítíme být světaznalejší, zkušenější a snad i moudřejší. Zároveň očekáváme, že se budeme učit novým věcem stejně hbitě jako na střední nebo vysoké škole. Nastavujeme si přehnané cíle (naučím se každý den 50 nových slovíček) a první neúspěchy nás demotivují.

Podle neurologa Joshe Turknetta, který se zabývá mimo jiné také původem a prevencí migrény, je proto třeba učivo dělit na menší části podle toho, co jsme opravdu schopni za daný časový úsek zvládnout. Malé děti se podle něj také nesnaží rovnou říkat celé věty. Začínají vydáváním samohlásek, pak se učí říkat svá první slova, a teprve poté přejdou na celé věty. Krůček po krůčku – tak to u efektivního učení chodí i později.

5) Neustále procvičujte paměť

Nejčastější překážkou v dalším učení bývá nedostatečný trénink paměti. Možná jste si užili dost memorování dějepisných faktů bez propojování historických souvislostí v dětství, teď je ale řeč o pravidelném posilování paměti, jehož smysl je zřejmý. Bude vám to zkrátka lépe myslet. A z dlouhodobého hlediska také předejdete chorobám, jako je demence nebo čím dál rozšířenější Alzheimerova choroba.

muž a kostky

Opakování a procvičování nových znalostí vede k tomu, že se nové informace ve vaší paměti zafixují. Není to ale hned – nejprve se musí přesunout z krátkodobé paměti do té dlouhodobé. Podle serveru Neuroscience News trvá přibližně 4,5 měsíce, než se informace usadí v naší dlouhodobé paměti. Do té doby je třeba látku opakovat. S trénováním paměti pomáhají také mnemotechnické pomůcky – ať už jde o využívání jednoduchých asociací, nebo takzvanou metodu loci (nazývanou též paměťový palác). Ta funguje tak, že si rozmístíte seznam věcí, které si chcete zapamatovat, v představě místa, které dobře znáte. Může jít o cestu do práce nebo oblíbenou procházkovou trasu. Když si pak budete chtít na seznam vzpomenout, stačí si představu postupně projít.

7) Najděte alternativu průběžného hodnocení

Hodnocení vaší práce dává vašemu mozku větší šanci zapamatovat si důležité informace. Vědci z Vanderbiltovy univerzity v Tennessee ve Spojených státech vydali studii, v níž popisují, proč je testování důležitým nástrojem, který by se neměl úplně opomíjet ani v alternativních výukových metodách. Jistá míra testování s dobře nastaveným hodnocením zkrátka pomáhá udržet znalosti v našich hlavách déle.

Pokud vám zrovna chybí lektor, zapojte člena rodiny nebo přítele, který vám poskytne zpětnou vazbu. Můžete se třeba jednoduše posadit do křesla a pokusit se svým posluchačům vysvětlit, co jste se naučili. A to tak, aby tomu všichni rozuměli.

„Stáří začíná, až když zmizí zvědavost,“ prohlásil kdysi portugalský spisovatel, dramatik a novinář José de Sousa Saramago. Ačkoliv jsou naše možnosti učit se novým věcem na první pohled velmi omezené, s trochou vůle tomu tak být nemusí. Důležité je zůstávat zvědavý a zvídavý. 

Mohlo by vás ještě zajímat