Moudro z laboratoře. Inovativní laby mění politiku, vědu i vzdělávání
16. března 2021
Inovacím se věnuje řada technologických startupů. Kdo ale přinese osvěžující pohled na společenské problémy? Třeba takzvané laby, nové komunity digitální éry. Podívali jsme se, co tyto laboratoře podnikají.
Laby vycházejí z principů designového myšlení a otevřených inovací. Zaměřují se jak na sociální problematiku, životní prostředí, zdraví, vzdělávání, tak i politiku. Designový přístup se běžně používá při vývoji mobilních aplikací, může ale pomáhat i při řešení politických výzev či společenských problémů.
Co je to designové myšlení?
Představuje přístup k vývoji inovací – spočívá v porozumění potřebám zákazníka a vytváření prototypů produktů, které se průběžně testují. Díky pravidelnému testování lze totiž odhalit chyby daného produktu hned v počátku vývoje. Cílem designového přístupu totiž není pouze zadat úkol a najít jeho řešení, ale přijít s tou nejlepší možnou variantou. Designové myšlení lze aplikovat při vývoji produktů, služeb, ale i vytváření procesů v rámci organizací.
Social Labs: Laboratoře měnící společnost
Když se řekne laboratoř, většina lidí si představí specializované pracoviště, vědecké pokusy a bádání. Proč ale nemít laboratoře, které se věnují i různým sociálním výzvám?
Společenskými otázkami se většinou zabývají politické autority – například vláda. Sociální laboratoře naopak staví na myšlence, že žádná skupina aktérů si nedokáže sama poradit se složitými problémy. Klíčem k řešení je právě aktivní spolupráce s těmi, na které má daný problém největší dopad. Ať se problematika týká chudoby, rasismu, životního prostředí, nebo sociálních nerovností – vždy jde o složité výzvy a nelze na ně pohlížet pouze z jednoho úhlu pohledu. Třeba Sustainable Food Lab spolupracuje s řadou firem, neziskových organizací, výzkumných institucí i farmářů. Díky takové spolupráci se lépe daří přicházet s novými nápady v oblasti udržitelnosti. Proces vytváření inovací zahrnuje fázi výzkumu, experimentování, prototypování a následného testování – principy tedy odpovídají přístupu designového myšlení.
I Češi spolupracují se sociálními laboratořemi. Například Technologická agentura ČR je zapojená do projektu NewHoRRIzon, v rámci kterého se věnuje problematice financování inovací v malých a středních podnicích. Na projektu se podílí instituce a organizace z oblasti průmyslu, finančnictví a politiky.
Jak fungují otevřené inovace? Příklad ze světa byznysu
Henry Chesbrough, profesor na Kalifornské univerzitě v Berkeley, vnímá otevřené inovace jako pojítko mezi akademickou sférou a byznysem – na nových nápadech se nepodílí pouze uzavřená skupinka, ale do celého procesu se zapojují například i vysoké školy, odborníci a instituce, které pomáhají najít řešení. Otevřené inovace stojí vlastně v opozici proti tradičnímu přístupu, kdy vývoj nových produktů probíhá pouze interně v rámci firmy a do celého procesu nevstupují nápady zvenčí. A v čem vlastně spočívají výhody otevřených inovací? Tento přístup snižuje náklady, urychluje dobu uvedení nového produktu na trh a vytváří nové zdroje příjmu.
Living Labs: Laboratoře, které vytváří lepší životní prostředí
Obdobným způsobem jako sociální laboratoře fungují i takzvané živé laboratoře. Vychází z principu otevřených inovací a účastníci experimentů jsou rovnocenní s ostatními členy týmu. Výzkum běží v reálném životě. Jakým oblastem se taková živá laboratoř věnuje? Navrhuje třeba, jak zlepšit podmínky k životu ve městech. Na řešení se pak podílejí i obyvatelé daného města.
Živá laboratoř vzniká už i v Česku, a to pod hlavičkou instituce Recetox, výzkumného centra Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Vědci by se měli věnovat výzkumu faktorů, které ovlivňují lidské zdraví. Vedle nemocí spojených se stárnutím populace se chtějí zabývat i poruchami chování a učení, alergiemi, autoimunitními onemocněními nebo sníženou plodností. Brněnská živá laboratoř by na svých projektech měla spolupracovat s výzkumnými institucemi, státními a regionálními orgány, ale také s místními podniky a samozřejmě i s obyvateli regionu.
Fab Labs: Digitální dílny, které přináší nápady usnadňující naše životy
Fab labs neboli digitální dílny poskytují prostor a přístup k nástrojům pro digitální tvorbu – a také inspiraci, jak proměnit nápady v nové produkty. S myšlenkou digitálních dílen přišel poprvé profesor Neil Gershenfeld z Massachusettského technologického institutu. Jeho idea byla jednoduchá – vytvořit prostředí, ve kterém lze různé produkty díky novým technologiím a materiálům zhotovit po celém světě. A takové prostředí zpřístupnit studentům i podnikatelům. Zkrátka všem, kdo touží vytvořit něco nového. Digitální dílny jsou také spjaté s Do It Yourself (DIY) kulturou.
Jednu z digitálních dílen najdeme i v Brně, FabLabs funguje již od roku 2017. Jaké zajímavé projekty zde vznikají? Jeden člen labu například na 3D tiskárně vytvořil takzvané rouškolapky, které nesou veselé přízvisko „držák na roušky, aby nebolelo za oušky”. Rouškolapky jsou vlastně kousek plastu, který spojuje za ušima gumičky od roušek a respirátorů. Lidé, kteří si musí po celý den zakrývat ústa a nos, si tak můžou díky rouškolapkám trochu ulevit od bolesti. Tyto plastové „držáky na roušky” využil například personál nemocnicí v Plzni, Vyškově, Ostravě či Frýdku-Místku.
Learning Labs: Laboratoře, které inovují vzdělávání
Learning labs neboli vzdělávací laboratoře představují místo pro praxi i reflexi. Probíhá zde řada aktivit, od vzdělávání a školení až po diskuse. Vzdělávací laboratoře by měly vytvářet dialog mezi učiteli, řediteli škol, politiky, studenty i rodiči a spolupracovat s místními institucemi nebo organizacemi formálního a neformálního vzdělávání. Jak tyto laboratoře zaměřené na vzdělání podporují otevřenou kulturu? Existuje například projekt eTwinning, komunita evropských škol, v rámci které mohou učitelé sdílet zkušenosti, rozšiřovat své znalosti a zapojit se do nových projektů. Vedle eTwinnig stojí za zmínku také evropský projekt Future Classroom nebo česká EDUkační LABoratoř.
Policy Labs: Když laboratoře dělají politiku
Designové myšlení a otevřené inovace patří i do oblasti politiky. Objevují se už i politické laby, multidisciplinární vládní týmy, které experimentují s inovačními metodami, například právě s principy designové myšlení, a aktivně zapojují občany do tvorby politik. Laby se snaží také efektivně pracovat s daty, novými digitálními nástroji, ale třeba i s etnografickým výzkumem. V rámci Evropské unie existuje EU Policy Labs a ve Velké Británii zase Policy Lab UK.
Od internetu k labům
Mají tyto laboratoře 21. století budoucnost? Někteří odborníci jsou o tom přesvědčení. V průzkumu nezávislého think thanku Pew Research Center hovoří Artur Serra, ředitel centra pro výzkum internetu i2CAT, o velkém potenciálu sociálních inovací. „Po celém světě jsme dnes propojení díky jedné infrastruktuře – internetu. Takové prostředí nám přináší ty nejlepší podmínky pro otevřené inovace. Nové a kreativní myšlenky mohou přinést právě laby.“ V následujících letech se tak lze těšit na další inovativní nápady, které budou zlepšovat život okolo nás.