Koronavirus jako akcelerátor trendů. 
Jak pandemie ovlivní robotizaci či elektromobilitu?

30. dubna 2020

Nemoc covid-19 náhle obrátila svět vzhůru nohama. Někteří ekonomové ji proto považují za takzvanou černou labuť. Ta s sebou obvykle přináší zásadní změny ve společnosti i v ekonomice. Je koronavirus opravdu černou labutí? Jak ovlivní trend robotizace a elektromobility nebo využití umělé inteligence?

S teorií černé labutě přišel libanonsko-americký akademik a investiční poradce Nassim Nicholas Taleb v roce 2007 ve stejnojmenné knize s názvem Černá labuť: Následky vysoce nepravděpodobných událostí. Taleb v ní ještě před vypuknutím finanční krize v roce 2008 upoutal tvrzením, že většina ekonomů, bankéřů a investorů chybně věří tomu, že se dá budoucnost vypočítat a předpovědět.

Čas od času totiž může přijít něco, co nikdo nepředpokládal a co má extrémní dopad na společnost. Černá labuť.                                          

A právě o novém koronaviru se v únoru začalo mluvit jako o nové černé labuti. Nebylo divu. Už v polovině února britský deník The Guardian informoval o dvacítce leteckých společností, které kvůli koronaviru zrušily všechny lety na pevninskou Čínu. Čínské továrny omezily výrobu, ačkoliv má podle dat společnosti Dun & Bradstreet až pět milionů společností po celém světě dodavatele právě z Číny. Zpomalená ekonomika začala dopadat i na trhy s komoditami a v této souvislosti začala novému koronaviru narůstat černá křídla.

Ačkoliv reakce světa na příchod nového koronaviru byla v mnohém překvapivá, Nassim Taleb tvrzení, že je covid-19 novou černou labutí, zásadně odmítá. Ve své knize totiž už dříve označil světovou pandemii za labuť bílou, jež je metaforou pro událost, o níž můžeme téměř s jistotou říct, že jednou nastane. V rozhovoru pro Bloomberg zdůraznil, že pandemie byla předvídatelná a že kdyby lidé reagovali rychleji, mohla se zastavit ve svém zárodku. Podniky a vlády podle Taleba dokonce nemají žádnou omluvu pro nedostatečnou přípravu na šíření koronaviru.

„V lednu vlády nechtěly utratit ani halíř. Teď přijdou o biliony,“ uvedl. 

Co říká teorie černé labutě?

Černá labuť je metaforou pro nepředvídatelnou událost se zásadním dopadem na společnost. Esejista, filosof a odborník na finanční matematiku Nassim Nicholas Taleb tak označuje existenci událostí, které nebylo možné předpovědět v minulosti a jejichž výskyt lze vysvětlit až se znalostí faktů.

Teorie se netýká jen finančních trhů. Taleb považuje za černé labutě všechny významné vědecké objevy, historické události a umělecké úspěchy. Vzestup užívání internetu, osobního počítače, první světovou válku, rozpad Sovětského svazu nebo útoky z 11. září 2001.

Černá labuť přitom odkazuje k omezenosti lidského vědění. Po tisíce let byli lidé přesvědčení, že existují pouze bílé labutě. Dokud nenarazili na černé labutě v Austrálii. Odtud pramení odkaz na nedostatek představivosti a potřebu počítat s příchodem nečekaných událostí.

Koronavirus a technologický vývoj

Pokud ale nový koronavirus není černou labutí, pořád zůstává zajímavou otázkou, do jaké míry se pandemie odrazí v už tak rychlém technologickém vývoji. S odkazem na recenzi Talebovy knihy Černá labuť, kterou v roce 2012 sepsal Martin M. Šimečka, se totiž existence „černých labutí” pojí s extrémy a prohlubující se nerovností mezi lidmi.

Tato nerovnost se projevuje především v rostoucích rozdílech v příjmech mezi lidmi, kteří se – nutno podotknout – ve skutečnosti svými schopnostmi či pracovitostí o tolik neliší. Proč? Kvůli novým technologiím. Nassim Taleb píše o rozdílech v hodnocení lidské práce, který se začal projevovat už v době průmyslové revoluce. Současným příkladem této role nových technologií můžou být dva malíři s podobnou úrovní zručnosti, nápaditosti a schopnosti tvořit obrazy s jistou uměleckou hodnotou. Zatímco jeden bude své obrazy prezentovat pouze v galeriích, jiný do prezentace sebe sama zahrne také Facebook a Instagram, díky kterým může prorazit a stát se finančně nezávislým i tehdy, když se v galeriích nesetká s úspěchem.

Toto schéma ovšem nemusí platit napořád, protože ho s časem pravděpodobně vystřídá nějaké jiné. Teď ale zůstává řada lidí bez práce, a protože technologie umějí být naším pomocníkem i nepřítelem, je dobré sledovat, kam se ubírají trendy s nimi spojené. 

Bílá a černá labuť z papíru

Robotizace a umělá inteligence

Novináři Michael Corkery a David Gelles z deníku The New York Times mají ohledně tohoto trendu docela jasno: pandemie už nyní urychluje automatizaci. Přitom už dříve zasáhla automatizace ve snaze snížit náklady na řadu pracovních míst, od call center přes sklady až po obchody s potravinami.

Mezi oblasti, do kterých nyní proniká robotizace ve zvýšené míře, zařadili Corkery a Gelles například recyklaci. V USA podle nich čím dál více měst pozastavuje recyklační služby, které vykonávají lidé ze strachu, že by se při třídění odpadu mohli vzájemně nakazit. A tak do práce zapojují roboty. Americká společnost AMP Robotics od vypuknutí epidemie v USA zaznamenala nárůst poptávky po robotech s umělou inteligencí, kteří umějí rozlišovat mezi recyklovatelným materiálem a zároveň vyřadit odpadky.

Robotizace dále zasáhla potravinářství nebo úklidové služby. Společnost Brain Corp se sídlem v San Diegu, která vyrábí software do automatických čisticích strojů na podlahu, hlásí, že se tato zařízení používají o 13 % více než před dvěma měsíci – a autonomní roboti na mytí podlah vykonají za den 8 tisíc hodin práce. Tisíckrát více než člověk.

Robotický vysavač ovládaný chytrým telefonem

Ve Spojených státech pandemie koronaviru vede obchodníky k přijetí ještě agresivnějších bezkontaktních alternativ prodeje. I lokální farmáři nebo řezníci jsou nucení využívat mobilní platební služby, jako je PayPal. V důsledku tohoto trendu zvýšily také bankovní regulační orgány v Evropě množství peněz, aby nakupující mohli platit prostřednictvím mobilních zařízení, a zároveň snížily požadavky na ověřování plateb.

Automatizace už stačila proniknout také do komunikačních služeb, kde se více využívají chatboti nebo automatické překladatelské služby. A Corkery a Gelles věří, že povinnost rozestupů mezi lidmi, která nejspíš bude v určité míře platit i v dalších měsících, donutí i další průmyslová odvětví k větší automatizaci výrobních procesů.

Co je přitom tou největší výhodou robotů? Podle ředitele AMP Robotics Matanye Horowitze zkrátka to, že „nemůžou chytit virus”.

Na druhou stranu, umělá inteligence v boji s pandemií pomáhá. Americký institut C3.ai Digital Transformation už jejím prostřednictvím hledá cestu, jak zpomalit šíření patogenu, urychlit vývoj léčebných postupů a léků či předpovídat vývoj choroby, a to i vzhledem k pandemiím, které lidstvo teprve čekají.

Chat na mobilu s kávou v pozadí

Zvýšená elektromobilita jako jedna z odpovědí na pandemii

Ani Světové ekonomické fórum nepopírá spojitost mezi současnou pandemií a klimatickými změnami. Na svém webu uveřejnilo text, v němž stojí, že karanténa uvalená na společnosti, které bojují s šířením nemoci covid-19, vždy vedla k čistšímu vzduchu a poklesu oxidu dusičitého, ale z dlouhodobého hlediska otázku znečištěného ovzduší neřeší.

Přitom právě lidé žijící v oblastech se špatnou kvalitou vzduchu můžou být náchylnější k této nemoci. Navíc, jak se prokázalo například v Itálii, částice ve vzduchu můžou virus šířit. Mnozí vědci nyní doufají, že tato skutečnost podnítí vlády a firmy po celém světě k hledání nového způsobu podnikání, který povede k čistším městům. Většina ale předpokládá, že vlády budou usilovat o návrat k normálu, aby se jim co nejrychleji podařilo vzkřísit ekonomiku.

Trend elektromobility ale může díky pandemii zesílit. Automobilka Renault se v půlce dubna rozhodla kvůli propadům v prodeji skončit s výrobou aut v Číně, a místo toho se zaměří na elektrická a užitková vozidla. Mnozí věří, že bychom pandemii koronaviru měli brát jako volání po ekologičtějších způsobech dopravy, včetně elektromobilů.

Julia Pyperová z think tanku Atlantická rada si ale myslí, že aktuální hospodářský pokles spojený s nízkými cenami ropy pravděpodobně zpomalí i výrobu a spotřebu v oblasti elektrických vozidel.

„Velké ropné společnosti, které se teprve nedávno zavázaly snížit emise uhlíku a diverzifikovat své podniky na obnovitelné zdroje, elektrickou mobilitu a další nízkouhlíkové energetické služby, nyní můžou zase obrátit. A to kvůli nízkým cenám ropy,” vysvětluje Pyperová, proč pandemie nemusí nutně znamenat rychlý nárůst výroby a prodeje elektromobilů.

„Pokud ale ceny ropy zůstanou volatilní po dobu několika měsíců, mohlo by to velké energetické společnosti přimět ke zvýšení investic do větrných a solárních projektů, které sice přinášejí menší, zato ale stabilní výnosy. Nízké úrokové sazby by také mohly přispět k posílení trhu s energií z obnovitelných zdrojů,” dodává.

Zatímco se kvůli pandemii koronaviru robotizace a umělé inteligence stále častěji stávají součástí našich životů a urychlují tím takzvanou čtvrtou průmyslovou revoluci, oblast elektromobility zatím tolik rozvinutá není. Nicméně covid-19 nám znovu připomněl, že se musíme dál efektivněji snažit o zlepšení životního prostředí. A tak z dlouhodobého hlediska můžou elektromobily zaznamenat turbulentnější vývoj, než se dá v tuto chvíli čekat.

Mohlo by vás ještě zajímat