Smart cities po koronaviru. Změní se koncept chytrých měst?

13. srpna 2020

Koncept smart cities se ukázal jako účinný nástroj v boji proti pandemii chytré technologie například zlepšily dostupnost lékařské péče. Urychlí se na základě koronavirové zkušenosti digitální transformace měst? A proč se Rut Bízková, která vede projekt Smart City Svazu měst a obcí, domnívá, že chytrá karanténa je zatím jen dílčí epizodou?

Materiály k testování koronaviru se v Ghaně přepravovaly prostřednictvím dronů. Stejně jako v mnoha dalších rozvojových zemích i tady je zdravotní péče obtížně dostupná a drony by problém mohly vyřešit. Minulý rok se zase lékařskému centru Marylandské univerzity podařilo přepravit pomocí dronu ledvinu k okamžité transplantaci – i takhle by jednou mohla fungovat celá města.

Krok směrem k smart cities udělala i Česká republika, když se objevila takzvaná chytrá karanténa. Tento projekt má vést k včasnému zachycení, testování onemocnění a izolaci v karanténě co největšího počtu potenciálně nakažených osob. Na zaznamenání pohybu se v rámci chytré karantény podílejí také Mapy.cz a aplikace eRouška, která pomocí technologie Bluetooth pomáhá dohledat rizikové kontakty. Pokud ale chceme mít opravdu inteligentní města, která dokážou odolávat krizím, měli bychom toho podniknout daleko víc.

Statistika oblastí, v jaké města a obce pořizují inteligentní systémy

Chytrá karanténa? Pouze dílčí epizoda

Chytrá karanténa a shromažďování dat prostřednictvím aplikace jsou teprve začátek, zásadní vývoj chytrých měst nás teprve čeká. „Z hlediska rizik, kterým budeme v budoucnosti vystaveni, jde o dílčí epizodu. Ať už půjde o sucho, degradaci půdy, nedostatek energií, nebo kyberútoky,“ říká Rut Bízková, která stojí za projektem Smart City Svazu měst a obcí České republiky.

Podle Rut Bízkové bychom neměli usilovat pouze o nová technická řešení, ale o změnu na území celé republiky. Je potřeba vybudovat SMART Česko, tedy zemi, ve které se dobře žije každému člověku – na každém místě za jakékoliv situace, tedy i v extrémní době. „Naše země je počtem obyvatel jedno středně velké čínské město, ovšem s relativně nízkou hustotu obyvatel – na rozdíl od vysoce osídlených měst s mrakodrapy, pro která jsou často řešení smart cities vymýšlena,“ vysvětluje. Na Česko je zkrátka potřeba pohlížet jako na celek, a v tomto celku pak zavádět nová řešení. 

Aby mohla chytrá města správně fungovat, potřebujeme bezpečnou infrastrukturu, především tu digitální. Jen tak je možné dostat potřebné služby k lidem co nejrychleji. „To všechno se právě během krize dělo. Služby začaly‚ chodit za lidmi", ať už se jednalo o nákupy po internetu, nebo vyučování dětí doma, lidé zvládali home office,“ dodává Rut Bízková.

Smart cities, shromažďování dat a ochrana soukromí

V období koronavirové pandemie se často pomocí nových technologií ověřovalo, jak lidé dodržují sociální odstup. Například výzkumný tým z Newcastle University zaznamenával prostřednictvím senzorů pohybu a sdílených dat provoz dopravy, pohyb chodců, obsazenost parkovišť a pohyb autobusů. Ve srovnání s ročním průměrem klesl pohyb chodců o 95 % a provoz vozidel o 50 %. Luke Smith z Newscastle University ale upozorňuje, že chytré technologie se pojí s dalším aspektem – ochranou osobních údajů a soukromí.

Podle Rut Bízkové lze koncept chytrých měst realizovat pouze ve společnosti, kde je zaručena svoboda jednotlivce a demokracie. „Explicitní monitorování osob je možné, ale pouze z mimořádných důvodů. Nepochybně již dnes je možné velmi dobře předpovídat jednání určitých skupin za určitých okolností. Anonymizovaná data slouží nejen sociologům ke studiu společnosti a k přípravě nových řešení, ale i firmám, aby dokázaly monitorovat potřeby svých zákazníků. Stále platí, že soukromí osob musí být chráněno. Člověk má právo ‚nebýt viděn za všech okolností‘, to má při rozvíjení konceptů smart cities zásadní důležitost,“ uzavírá Bízková.

Digitální transformace po koronaviru

„Pokud budeme alespoň trochu ‚smart‘, pak virus zásadně urychlí digitalizaci,“ tvrdí Rut Bízková. Zatím to ale podle ní vypadá, že se vracíme ke stavu před koronavirovou krizí a starým zvykům. Ve chvíli, kdy ubývají peníze, starostové obcí hlásí, že jako první škrtají digitalizační projekty. „To je ale krátkozraké. Na druhé straně hodně firem pochopilo, že všichni nemusí sedět každý den osm hodin v kanceláři. A mnozí lidé z mého okolí už vůbec nechodí nakupovat, jen objednávají v e-shopech a platí kartou.“

Podle průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) z roku 2017 se digitalizační projekty zaměřují především na informační systémy pro občany, bezpečnost ve veřejném prostoru, chytré osvětlení a energie, dopravní systémy nebo open government. Naopak témata jako telemedicína hrají podle průzkumu jen malou roli. Malé obce v roce 2017 o projektech z oblasti elektronizace zdravotnictví ani nezačaly uvažovat.

Právě koronavirová krize ale ukázala, že postupná digitalizace zdravotnictví možná je. „Najednou nikomu nevadí e-recepty. I ti, kteří dosud vzdorovali objednávání pacientů na určitou hodinu, zjistili, že to všem šetří čas. Dokonce probíhá zajištění léčby na základě velkých objemů dat,“ vysvětluje Rut Bízková. A doufá, že elektronizace zdravotnictví postoupí. Velmi přínosné by podle ní bylo shromažďování dat o pacientovi od různých lékařů na jednom místě a péče o pacienty na dálku. Jiná věc jsou třeba dálkově řízené robotické operace nebo složitější úkony telemedicíny – to ještě nějakou dobu potrvá.

76,5 % obcí a měst zavádí inteligentní systémy do technické infrastruktury

Právě koronavirová krize ale ukázala, že postupná digitalizace zdravotnictví možná je. „Najednou nikomu nevadí e-recepty. I ti, kteří dosud vzdorovali objednávání pacientů na určitou hodinu, zjistili, že to všem šetří čas. Dokonce probíhá zajištění léčby na základě velkých objemů dat,“ vysvětluje Rut Bízková. A doufá, že elektronizace zdravotnictví postoupí. Velmi přínosné by podle ní bylo shromažďování dat o pacientovi od různých lékařů na jednom místě a péče o pacienty na dálku. Jiná věc jsou třeba dálkově řízené robotické operace nebo složitější úkony telemedicíny – to ještě nějakou dobu potrvá.

Jaké existují v Česku e-health projekty? Aneb co umí elektronická zdravotní knížka Zdravel

Multiplatformní aplikace Zdravel umožňuje pacientům nahlížet do zdravotních záznamů, kdykoliv potřebují. Aplikace zároveň umožňuje sdílet zdravotní data se členy rodiny a v případě nouzové situace i se záchrannou službou. Zdravel také využívá systém umělé inteligence, který pomáhá lékařům včas odhalit pacienty s rizikem obávaných onemocnění, jako je například kolorektální karcinom (KRK), diabetes, hypertenze, dyslipidémie, astma, CHOPN či osteoporóza. Za aplikací Zdravel stojí mimo jiné Institut pro podporu elektronizace zdravotnictví.

Telemedicína

Distanční medicína neboli telemedicína patří mezi součást elektronického zdravotnictví. Pojem představuje zdravotnické aktivity, služby a systémy provozované na dálku prostřednictvím informačních a komunikačních technologií za účelem podpory globálního zdraví, prevence a zdravotní péče, stejně jako vzdělávání, řízení zdravotnictví a zdravotnického výzkumu. (WHO)

Dva pilíře chytrého Česka: vybudování infrastruktury a vzdělávání k digitalizaci

V současné době je důležité vybudování digitální infrastruktury – od Prahy až po nejmenší vesnice. „Elektřinu používáme všude a nikoho nenapadne říkat, že ji do Horní Dolní nepřivede, protože se to nevyplatí,“ argumentuje Rut Bízková.

Průzkum Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) z roku 2017 zmiňuje, že pouze dvě z deseti malých obcí zavedly chytrá řešení v některých oblastech, oproti tomu u měst to jsou tři čtvrtiny. Nemohou takové rozdíly vytvářet v budoucnu nerovnosti mezi obyvateli vesnic a měst? Rut Bízková tuto situaci přirovnává k stavbě prvních železnic. „Kdo si myslel, že tuto ‚novotu‘ nepotřebuje, nedosáhl výrazného rozvoje. Ti, kteří pochopili, že v železnici je nástroj hospodářského úspěchu, narostli a zbohatli,“ říká. Je přesvědčena, že takto to bude i s akceptací digitální infrastruktury.

Důležité je podle ní také vzdělávání k digitalizaci – využití zkušeností lidí z krize k tomu, aby začali plně využívat služby založené na digitálních technologiích. Zásadní bude, aby stát podporoval digitální infrastrukturu, celoživotní vzdělávání v této oblasti, startupy a endogenní české firmy, které přinášejí nová, digitální řešení. K dosažení určité úrovně digitalizace je změna přístupu lidí naprosto klíčová. Problematika smart cities tak nestojí jen na technologiích, ale hlavně na našem způsobu uvažování a myšlení.

Článek vznikl ve spolupráci s Ing. Rut Bízkovou.

Ing. Rut Blízková

Ing. Rut Bízková zastávala funkci ředitelky Středočeského inovačního centra, předtím předsedkyně Technologické agentury ČR. Působila také jako ministryně životního prostředí, náměstkyně ministra životního prostředí nebo poradkyně náměstka ministra průmyslu pro energetiku, hutnictví a stavebnictví. Na začátku profesní kariéry pracovala více než deset let v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži.

V poslední době byla hlavní řešitelkou projektu Strategický rámec SMO pro problematiku Smart City. Je členkou Rady pro výzkum, vývoj a inovace, zabývá se novými řešeními pro rozvoj obcí, managementem výzkumu a inovací, strategiemi pro energetiku a ochranu životního prostředí.


Strategický rámec SMO pro oblast Smart City, projekt podpořený z OPZ
, usiluje o zkvalitnění a zefektivnění veřejné správy. Nezabývá se pouze technickým řešením, ale také udržitelným rozvojem ve městech, obcích a regionech. A to v oblastech energetiky, školství, e-Governance, sociálních služeb, zdravotnictví, hospodářství, životního prostředí, dopravy a ICT. Jako hlavní výzvu do budoucna vidí autoři projektu rozvoj ICT infrastruktury a digitálních služeb. Právě toto je příležitost pro nastartování ekonomiky Česka k nové prosperitě po prodělané „koronakrizi“.

Mohlo by vás ještě zajímat