Česká spořitelna často financuje zavádění digitálních inovací u svých firemních klientů, přičemž samozřejmě sleduje technologické trendy také ve vlastním oboru bankovních služeb a aktivně se podílí na jejich dalším vývoji. Pokud jde o digitalizaci služeb pro klienty, co považujete za nejvíce disruptivní inovaci nebo změnu ve firemním bankovnictví za posledních několik let?

Za největší milník v oblasti firemního bankovnictví považuji okamžik, kdy si klienti uvědomili, že mohou požadovat end-to-end služby kompletně online. Banka jim umožnila využívat standardní bankovní služby z pohodlí kanceláře nebo domova, aniž by museli chodit na pobočku. Změnu, která souvisí s úbytkem „papírování“ a přechodem na digitální služby v posledních 3–5 letech, je fascinující sledovat. Zároveň je ale pravda, že nabídnout tyto služby v rámci firemního bankovnictví je v porovnání s retailem složitější, a to díky jejich větší rozmanitosti a náročnosti. Většina bank proto s digitalizací začala nejprve v oblasti osobních financí – a to, co se naučily, pak začaly postupně zavádět do firemního bankovnictví.

Daří se České spořitelně dostatečně dobře vytěžit data firemních klientů a využít je tak, aby to pro ně bylo přínosné?

Banka může mít sebevětší množství dat, důležité ale je, jestli z nich dokáže složit skutečně relevantní informace. To je něco, co se učíme a v čem se bude nutné neustále zdokonalovat. Digitalizace nám umožňuje být s klienty v mnohem častějším kontaktu, což je nezbytné, pokud chceme být schopni poskytovat služby na míru. Obě strany v jakémkoli okamžiku vědí, jaké transakce se odehrávají na účtech, jaké má firma potřeby financování a jak je řešila, zda v jejím podnikání hraje roli sezónnost, případně zda v obchodním modelu něco vázne a banka může být užitečná nějakou radou nebo konzultací. Intenzita vztahu mezi klientem a bankou se tak přímo odráží i na kvalitě poradenství – a právě do oblasti poradenství se chceme ve firemním bankovnictví posouvat, podobě jako v retailové části banky.

Ruku v ruce se záměrem, aby si klient mohl z pohodlí své kanceláře vyřídit valnou většinu standardních bankovních operací sám, jde tedy zároveň i snaha zajistit, aby naši zaměstnanci byli pro klienty partnery a uměli pro ně najít řešení. V budoucnu jim vhodné řešení sice možná doporučí umělá inteligence, ale zatím není tak daleko, aby byla schopna poskytnout kvalifikovaný názor třeba na inovativní obchodní modely čistě jen pomocí jedniček a nul.

Můj sen v oblasti firemního bankovnictví je, že budeme schopni řešit všechny základní potřeby klienta na dálku, nebo naopak přímo během jeho osobní schůzky s bankéřem, který zadá potřebné údaje do tabletu nebo notebooku. Aby bankéř na konci rozhovoru mohl klientovi říct, že úvěr ve výši 20 milionů na jeho strategickou investici je už předschválený, případně rovnou schválený. Je to o datech, znalostech, sdílení a vyhodnocování. Jsem přesvědčený, že tuto vizi budeme schopni realizovat u menších firem, které nemají tak složitou strukturu, ve velmi krátké době – a následně budeme podobně postupovat i ve vyšších segmentech.

Pro mě osobně je ideální stav, kdy je bankéř schopen vhodně kombinovat digital servicing (kde jde většinou o rutinní operace, které klient provádí sám) s kontakty formou schůzek na dálku a schůzek tváří v tvář.

Jak rychlé a flexibilní jsou podle vás české firmy (na základě zkušeností s firemní klientelou ČS), pokud jde o digitalizaci řízení dodavatelsko-odběratelských vztahů?

Hodně se to liší – také v závislosti na odvětví, ale myslím, že po zkušenostech s koronavirem se rychlost výrazně zvýšila a bude se zvyšovat i nadále. V České spořitelně jsme například v době omezení fyzických kontaktů hledali způsob, jak podepisovat smlouvy s klienty. A velmi rychle jsme našli řešení, které se nám osvědčilo, a především ho oceňovali samotní klienti. Byli jsme schopni uzavírat obchody s veškerou nezbytnou dokumentací, aniž bychom podstupovali zásadní legislativní rizika. Je to zároveň ukázka toho, že nouze a tlak vyvolané nějakou situací mohou pomoci vytvořit nový standard trhu.

Může digitalizace a možnost kdykoli sledovat všechny fáze obchodních transakcí mezi obchodními partnery napomoci k výrazně většímu dodržování dohodnutých podmínek a zlepšení platební morálky?

Myslím, že ano. Velkou roli v celkové kultivaci prostředí mohou hrát také státní instituce. Můžeme si vzít příklad z digitalizace zveřejňování nespolehlivých plátců DPH, o což se zasloužilo ministerstvo financí. Takové kroky povedou k tomu, že si firmy budou víc hlídat platební morálku a platební vůli. Například na Slovensku jsou pravidelně zveřejňovány účetní výkazy firem – banky tak mají možnost verifikovat jejich finanční zdraví a to, zda výkazy předkládané bance souhlasí s tím, co firma předkládá jinde.

Co je aktuálně největší výzvou v oblasti digitalizace uvnitř samotné České spořitelny?

To je široké téma, které zahrnuje velké množství věcí. Když to shrnu, nejdůležitější je pro nás vědět co, jak a kdy digitalizovat. Nemyslím si, že by v bance měla zůstat nějaká část nebo obor, které by zůstaly digitalizací nedotčené. Je tu také celá řada oblastí, u kterých bychom digitalizaci ve větší míře dnes ani nepředpokládali, např. v případě složitých právních služeb. Týká se to hlavně rutinních operací. Naší snahou je digitalizovat především procesy, které je potřeba zefektivnit, ale zároveň i zlepšovat z hlediska kvality. Jednoduše řečeno, banka je instituce, která je založená na datech, rozhodnutí se dělají na základě faktů. Lidský faktor tu hraje obrovskou roli v okamžiku, kdy máme informace nepřesné nebo neúplné. Důležitá je také rychlost. Nemůžeme si dovolit zpracovávat měsíc data, na základě kterých se potřebujeme rozhodnout, protože mezitím zastarají. Žijeme v online světě a i banka musí být schopná reagovat okamžitě. V neposlední řadě jde i o přesnost a určité omezení operačního rizika, které může nastat při přepisování informací z jednoho systému do druhého.

Česká spořitelna v nejbližší době umožní svým firemním klientům realizovat obchodní transakce přes digitální platformu we.trade. Co od ní očekáváte?

Jde o platformu, která firmám umožní jednoduše, rychle a bezpečně realizovat domácí i zahraniční obchody a podrobně sledovat celý průběh zakázky. Klient bude mít jistotu, že na druhé straně je prověřený subjekt, protože přístup na platformu budou mít firmy pouze přes svou banku – některou z partnerských bank we.trade. Ke snížení rizika, pokud jde o včasné zaplacení, napomohou nové produkty, jako je automatické vypořádání při splnění předem dohodnutých podmínek nebo garantovaná platba, kdy závazek včasné úhrady dodavateli přebírá banka odběratele. Využití technologie blockchainu zase minimalizuje riziko kybernetických útoků.

Platforma jako taková má určitě budoucnost a k jejímu rychlejšímu rozšíření by mohla přispět i současná situace, kdy se zvýšila nejistota na trzích v souvislosti s koronavirem. Záležet ale bude především na připravenosti všech stran. Stejně jako banky i klienti se seznamují s novými trendy a učí se pracovat s inovativními nástroji. Je to běh na dlouhou trať.

Česká spořitelna nově zřídila funkci chief digital and transformation officer. Na co se zaměří ze všeho nejdříve?

V České spořitelně máme mechanismy, jakým způsobem identifikovat, nastavovat a řídit priority. Není to dokonalý proces, všichni se neustále učíme. Nový chief digital and transformation officer se na tomto procesu bude výraznou měrou podílet a sledovat, jak digitalizace a transformace probíhají. Je to víceméně debata o zdrojích – co budeme financovat a kam nasměrujeme své úsilí a energii. Zároveň je třeba mít na paměti, že samotné rozhodnutí ještě neznamená realizaci. Na cestě je spousta překážek a neznámých věcí, které je nutné řešit za pochodu.

Začátkem tohoto roku začal v České spořitelně fungovat program Seed Starter, jehož účelem je identifikovat a podpořit vhodnou firmu ve stádiu seedu. Tedy takovou, která má jasně definovaný problém, který chce řešit, a prototyp produktu či služby, který už ověřila u zákazníků. Jaký je v porovnání s vaším očekáváním o Seed Starter zájem?

Zájem byl větší, než jsem já osobně čekal. V České spořitelně jsme se sice v podpoře fintechů a startupů různě angažovali, ale až donedávna nám v této oblasti chyběl systémový přístup. Vytvořením Seed Starteru jsme chtěli dát trhu vědět, že jsme tady, jsme připraveni probrat se zájemci dopodrobna jejich záměry, podpořit je a provést různými úskalími, která se v této fázi podnikání mohou objevit.

Díky tomu, že jsou tyto aktivity „pod jednou střechou“, se prohlubují i zkušenosti našich zaměstnanců. Během celé fáze analyzování záměru využíváme služeb expertů v této oblasti. Vybraný projekt, do kterého se rozhodneme investovat, musí mít v bance reálného business sponzora, který napomáhá vývoji, škálování atd. Aktivně se tedy do celého procesu uvedení na trh zapojujeme. Pokud bychom projekt zainvestovali a pak jen čekali, co se stane, bylo by to málo a nic bychom se na tom nenaučili.

Jaké typy projektů chce Spořitelna podporovat?

Nejvíc nás zajímají služby a produkty, které mají určitý přínos pro společnost, dlouhodobou přidanou hodnotu pro naše klienty a korespondují s posláním České spořitelny jako takové. Trh fintechů a startupů je nesmírně zajímavý a zároveň velmi složitý. Nemůžeme se řídit čistě podle bankovních tabulek. Kdybychom na něj uplatňovali klasické kreditní a jiné pohledy, daleko bychom se nedostali. Musíme se proto na předkládané projekty dívat i pohledem podpory podnikání.