Nejistá půda pro velké nápady.
Kdo přežije ve světě startupů?

Přestože tedy Česko zdaleka nepatří mezi evropské premianty, má v rukou několik trumfů – relativně nízké provozní náklady, solidní ekonomické zázemí a rostoucí zájem o inovace. Pokud se podaří zjednodušit právní rámec, otevřít zaměstnancům i zakladatelům nové možnosti vlastnického zapojení a zefektivnit institucionální podporu, může se český ekosystém rychle posunout blíže evropské špičce. 

Kde v Česku vznikají startupové nápady?

V Plzni funguje inovační centrum TechTower, které nabízí zázemí pro startupy, vývojové laboratoře, sdílené dílny i prostory pro networking a odborné akce. Město i kraj se aktivně podílejí na budování podnikatelského prostředí s mezinárodním přesahem.
Podporu začínajícím firmám poskytuje také podnikatelský inkubátor Lipo.ink v Libereckém Kraji zaměřuje se na rozvoj startupů napříč obory a pomáhá jim najít cestu od nápadu k funkčnímu byznysu.

Odkud se berou finance?

Startupový svět je rychlý a ambiciózní, ale zároveň tvrdý. Více než třetina startupů skončí kvůli nedostatku financí, další nevyvolají dostatečný zájem trhu nebo je převálcuje silnější konkurence. Špatná finanční strategie, chybně nastavené ceny nebo neefektivní vstup na trh mohou být důvodem pádu i těch, kteří přišli se zajímavým a kvalitním nápadem. České startupy mají několik možností financování.

Prvním z podporovatelů českých startupů je státní agentura CzechInvest. V roce 2022 spustila program Technologické inkubace, který má do roku 2027 podpořit až 250 startupů v sedmi prioritních oblastech – od umělé inteligence přes zdravotnictví až po kosmické technologie. Startupy mohou v rámci programu získat až 4,5 milionu korun přímé podpory a další expertní služby v hodnotě půl milionu. Na rozdíl od soukromých fondů si stát za svou pomoc nebere podíl ve firmě.

Vedle toho CzechInvest provozuje také specializované startupové inkubátory, jako je ESA BIC, zaměřený na startupy pracující s vesmírnými technologiemi, nebo Regulatory Sandbox pro fintech (finančnětechnologické) firmy. Mladé firmy mohou rovněž čerpat podporu z programu Akcelerace startupů – ten cílí na společnosti do sedmi let stáří, které přinášejí technologické nebo procesní inovace a chtějí expandovat na zahraniční trhy.

K podpoře digitálních startupů v nejranější fázi (tzv. pre-seed) je určen také nově vytvořený Fond fondů RRF. Specifickou podporu pak nacházejí i startupy s výzkumným nebo akademickým základem. Technologická agentura ČR podporuje například komercializaci výsledků vědy prostřednictvím programu SIGMA. A pro biotechnologické spin-offy vznikl samostatný fond vytvořený inkubátorem i&i Prague a Evropským investičním fondem. Ten cílí především na startupy vznikající na akademické půdě v Česku a okolních zemích.

Ačkoliv tedy Česko zatím nedosahuje evropského průměru v institucionální podpoře startupů, objevuje se čím dál víc konkrétních nástrojů a iniciativ, které mají tuto bilanci zlepšit.

Do kterých odvětví investují světoví velikáni?

Rok 2025 přinesl v oblasti investic do startupů řadu kontrastů mezi USA a Evropou. Spojené státy se stále jasně profilují jako investiční velmoc: v prvním čtvrtletí 2025 putovalo do amerických startupů 85,5 miliardy dolarů, což je o 96 % víc než rok předtím. Velké množství těchto prostředků (40 miliard dolarů) směřovalo do umělé inteligence. Investoři nejčastěji volili projekty z oblasti generativní AI, technologií využívajících rozšířenou a virtuální realitu (tzv. imerzivních technologií), firemních softwarových řešení pro řízení provozu a dat (enterprise software) a vesmírného výzkumu.

V Evropě byla situace střízlivější, ale obecný trend je i zde podobný – v centru pozornosti stojí umělá inteligence. Největší objem prostředků v Evropě proudil do zdraví a zdravotnických technologií se zaměřením na vývoj léků a průmyslové aplikace AI. V Evropě zároveň roste i zájem o cirkulární ekonomiku. 

Jak si stojí Česko?

Česko se v prvním čtvrtletí roku 2025 zařadilo mezi tři nejaktivnější startupové trhy střední a východní Evropy – společně s Polskem a Estonskem. Tuzemský startup Mews, který tvoří platformu pro ubytovací zařízení, získal investici ve výši 66 milionů eur. Jednalo se o jednu z největších regionálních transakcí letošního roku.

Rostoucí zájem investorů se i u nás nejvýrazněji soustředí na umělou inteligenci – v roce 2025 ji v Česku preferovalo 78 % investorů, zatímco o rok dříve to bylo jen 45 %. Stále silné zastoupení si udržují také oblast fintech, zdravotnické technologie a SaaS (software jako služba) modely.

Zároveň ale platí, že startupové financování v regionu zpomaluje. Počet transakcí se meziročně snížil o 23 %. Investoři navíc přistupují ke startupům s větší opatrností – vyžadují důslednější prověrky a prodlužují se vyjednávací cykly.

Přesto celková hodnota startupového trhu střední a východní Evropy zůstává vysoká – 243 miliard eur. Oproti roku 2020 je to nárůst o 35 %, který potvrzuje, že region má i přes zpřísněné podmínky silný růstový potenciál.

Budoucnost startupů

Startupová scéna se v roce 2025 nese ve znamení takzvaných agentních AI – inteligentních systémů, které se dokážou samostatně rozhodovat, jednat a řídit složité procesy napříč firmami. 

Kde všude lze agentní AI využít?

• Vznik AI týmů – Víceagentní systémy spolupracují jako lidské týmy na komplexních úlohách – samostatně plánují, jednají a učí se.
• Agentní AI v DevOps a inženýrství – Agentní AI pokrývá celý vývojový cyklus – od zadání přes testování po monitoring – a zrychluje uvedení produktů na trh.
• Autonomie v podnikových provozech – AI „šéfové“ (např. CMO, CDO nebo CSO) podporují strategické rozhodování ve firmách.
• Osobní agentní AI asistenti – Osobní agenti zvládají komplexní úkoly: plánování, finance i cestování. Umí se přizpůsobit a jednat autonomně.
• Agentní AI v zákaznické podpoře – Chatboti se mění na plně autonomní asistenty, kteří řeší požadavky od začátku do konce a zvyšují spokojenost zákazníků.

Budoucnost startupů tak už nebude jen o rychlém růstu, ale o hluboké transformaci celých oborů. Studie 2025 Tech Trends Report ukazuje, že k největším změnám bude docházet právě tam, kde se protínají různé technologie – AI, senzorika, energetika či robotika. V těchto oblastech můžeme očekávat růst nejúspěšnějších startupových firem.

• Živá inteligence
  Propojování AI s biologickými a senzorickými technologiemi vytváří adaptivní systémy bez nutnosti lidského zásahu – např. ve zdravotnictví nebo energetice.
• Akční modely (LAMs)
  Jde o novou generaci modelů, které nepředvídají text, ale chování. Řídí úkoly, procesy a asistenty na základě dat z fyzického světa.
• Robotika nové generace
  Roboti se učí sami, přizpůsobují se okolí a zvládají složité úkoly bez potřeby programování.
• Agentní AI
  Systémy, které si samy plánují cíle a cestu k nim, míří ke komplexní autonomii napříč firmami.
• Metamateriály
  Revoluční stavební a výrobní materiály, které se přizpůsobí okolí, mění pravidla ve stavebnictví i telekomunikacích.
• Nepravděpodobná spojenectví
  Vysoké nároky AI na výpočetní výkon vedou ke spolupráci konkurentů – cloudové platformy a výrobci čipů spojí síly.
• Inovace v energetice
  Klimatická změna zrychluje vývoj – nástup malých modulárních reaktorů a optimalizace pro AI infrastrukturu.

Startupový svět je přirozeně neklidný – pohání ho touha měnit svět, ale i každodenní boj o přežití. Vysoké ambice, nové technologie a tlak na rychlý růst tvoří prostředí, které je inspirativní i vyčerpávající zároveň. Česko má co nabídnout – talent, nápady i sílící podporu. Zároveň ale čelí i mnoha výzvám. Chybí tu větší otevřenost institucí, rychlejší reakce na nové trendy i zázemí pro lidi, kteří chtějí svou firmu stavět nejen na nadšení, ale i na stabilních základech.