Ekonomická analýza
Plzeňského kraje
Společně tvoříme #silnější budoucnost
Hlavní ekonomická fakta Plzeňského kraje
HDP poskytuje přehled o celkové ekonomické výkonnosti regionu. Klíčové ukazatele trhu práce, jako je míra nezaměstnanosti a průměrná hrubá měsíční mzda, jsou zásadní pro podnikatele při rozhodování o investicích. Vysoká nezaměstnanost signalizuje nižší poptávku firem po zaměstnancích, zatímco nízká značí vysokou konkurenci při jejich získávání. Průměrná mzda ovlivňuje náklady na pracovní sílu a životní úroveň zaměstnanců. Výše mzdy má vliv na produktivitu a stabilitu pracovní síly v regionu.
4,8 %
Podíl na celorepublikovém HDP
Zdroj: ČSÚ, 2023
3,3 %
Míra nezaměstnanosti
Zdroj: MPSV, 12/2024
40 846 Kč
Průměrná hrubá měsíční mzda
Zdroj: ČSÚ, 2023
Ekonomický vývoj
Plzeňský kraj se v roce 2023 podílel na celorepublikovém HDP 4,8 %, což ho řadí na 7. místo mezi kraji České republiky. V absolutní hodnotě dosáhl HDP regionu 367 miliard korun. Historicky vykazovalo Plzeňsko stabilní růst – v letech 2013 až 2019 rostla jeho ekonomika tempem 3,1 % ročně. Pandemie v roce 2020 vedla k prudkému poklesu o téměř 6 %, avšak v roce 2021 se hospodářství opět zotavilo. V roce 2023 činil meziroční růst HDP 2,3 %, čímž se ekonomická úroveň kraje dostala zpět na hodnoty roku 2019.
Výkonnost ekonomiky
Plzeňský kraj si v rámci ČR udržuje nadprůměrnou ekonomickou stabilitu. Při přepočtu HDP na obyvatele dosahuje 86 % celorepublikového průměru, avšak při vyloučení hlavního města Prahy se dostává na 105 % průměru zbývajících krajů. V porovnání s průměrem EU činí HDP na obyvatele Plzeňského kraje 78 %, což potvrzuje jeho relativně silnou ekonomickou pozici v rámci střední Evropy.
Trh práce a vzdělávání
Plzeňský kraj se vyznačuje silným a stabilním trhem práce, který dlouhodobě patří mezi nejvýkonnější v České republice. Průměrná hrubá měsíční mzda v regionu dosáhla v roce 2023 výše 40 846 Kč, což představuje čtvrtou nejvyšší hodnotu mezi kraji ČR. Přesto mírně zaostává za celorepublikovým průměrem, a to přibližně o 2 300 Kč.
Míra nezaměstnanosti byla v prosinci 2024 druhá nejnižší v ČR – dosahovala 3,3 %, což je pod celorepublikovým průměrem (4,1 %). Podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob činil 26 %, což je jedna z nejnižších hodnot mezi všemi kraji. Plzeňský kraj se tak řadí mezi regiony s nejnižší mírou nezaměstnanosti i dlouhodobé nezaměstnanosti. Poměr uchazečů na jedno volné pracovní místo v prosinci 2024 činil 0,9. Všechna tato data jsou příznivá pro uchazeče o práci, ale méně pro firmy. Naznačují totiž omezenou dostupnost pracovní síly.
Plzeňský kraj má vyšší podíl středoškolsky vzdělaných obyvatel s maturitou oproti průměru ČR, avšak zároveň nižší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Pouze 19,5 % obyvatel ve věku 25–64 let dosáhlo vysokoškolského vzdělání. Tento podíl je výrazně pod celorepublikovým průměrem a zaostává zejména za Prahou (43,4 %) a Jihomoravským krajem (27,6 %). Podíl obyvatel pouze se základním vzděláním nebo bez vzdělání je navíc v regionu čtvrtý nejvyšší v ČR.
Silné stránky kraje
Plzeňský kraj vyniká stabilním demografickým vývojem – na rozdíl od většiny regionů ČR se zde očekává nižší pokles podílu ekonomicky aktivních obyvatel, a od roku 2055 dokonce nárůst.
Ekonomika kraje je postavena na silných tradičních průmyslových odvětvích, jako jsou strojírenství, výroba motorových a kolejových vozidel, energetika, elektronika a potravinářství.
Významnou předností regionu jsou vysoké investice podniků do vědy a výzkumu, konkrétně čtvrté nejvyšší mezi kraji ČR. Plzeňský kraj má dobře rozvinutou infrastrukturu pro výzkum a vývoj, včetně univerzit a specializovaných institucí. Další silnou stránkou je nadprůměrný podíl obyvatel se středoškolským vzděláním s maturitou, což přispívá k vyšší kvalifikaci pracovní síly v regionu.
Transformace tradičních odvětví
(automobilový, sklářský
a textilní průmysl)
Silná inovační a vědecká základna
Strategická poloha u hranic s Polskem a Německem podporující export
Rozvíjející se cestovní ruch
Příležitosti rozvoje
Plzeňský kraj má dlouhodobě silnou průmyslovou základnu, kterou může prostřednictvím strategických průmyslových zón dále rozvíjet. Již dnes patří mezi průkopníky v této oblasti a existuje potenciál pro expanzi tohoto modelu do dalších částí kraje, zejména pohraničních oblastí a podél dálnice D5. Další klíčovou příležitostí je podpora podnikání, například start-upů a středně velkých či větších firem regionálního původu.
Významnou výzvou je také rozvoj dopravní infrastruktury, především modernizace železniční sítě. Mezi klíčové projekty patří dokončení 3. železničního koridoru, vysokorychlostní spojení s Mnichovem a další modernizace železničních tratí, což by mohlo posílit konkurenceschopnost regionu v rámci střední Evropy. V oblasti vzdělávání a výzkumu je důležité upevnit roli univerzity jako hlavního centra regionální vzdělanosti a posílit její pozici v mezinárodním akademickém a podnikatelském prostředí.
Příklady inspirativních projektů
Podpora start-upů s globálními ambicemi
V Plzni vznikl unikátní prostor pro rozvoj technologických firem a začínajících podnikatelů. Bývalý pivovarský vodojem, proměněný v moderní inovační centrum TechTower, nabízí zázemí pro start-upy, sdílené dílny a vývojová pracoviště i prostory pro eventy. Město Plzeň tak aktivně podporuje vznik inovační komunity a rozvoj podnikání s přesahem do zahraničí.
Amitia staví na umělé inteligenci
Česká firma Amitia patří k technologickým lídrům Plzeňského kraje. Pro oblast zdravotnictví, průmyslu nebo bezpečnosti vyvíjí vlastní řešení založená na umělé inteligenci. V roce 2024 získala ocenění Firma roku Plzeňského kraje, které potvrzuje její inovační potenciál i podnikatelskou vizi.
Úspora vody pomocí chytrých technologií
Start-up Nextdrop vznikl na půdě Západočeské univerzity a zaměřuje se na detekci úniků vody v rozvodné síti. Díky využití moderních senzorů a datové analytiky pomáhá obcím i vodohospodářským firmám snižovat ztráty vody. Projekt je ukázkou úspěšného propojení vědy, podnikání a udržitelnosti.