Druhá šance pro nevyužité prostory.
Co přináší obnova brownfieldů?
V Česku najdeme tisíce brownfieldů, nevyužitých ploch, které čekají na nový účel. Přitom městům i investorům mohou přinést příležitost rozvíjet ekonomiku bez nutnosti zabírat další volnou půdu. Kde leží jejich největší potenciál? A jak dnes můžou obce a firmy podporovat jejich přeměnu?
Brownfieldy, tedy opuštěné nebo zanedbané areály, které ztratily svůj původní účel, jsou často vnímány jako ekologická zátěž kazící vzhled měst a krajiny. Zároveň ale představují velkou šanci pro nové investice i rozvoj komunit.
V Česku se podle Národní databáze brownfieldů nachází přes 4 600 takových míst, nejvíce v Moravskoslezském, Ústeckém a Libereckém kraji. Jde převážně o bývalé průmyslové nebo zemědělské areály či vojenské komplexy, které čekají na nové využití.
Revitalizace brownfieldů může městům přinést nové byty, pracovní příležitosti i veřejný prostor, ale cesta k ní bývá složitá. Revitalizační projekty často naráží na nejasné majetkové vztahy, ekologickou zátěž nebo komplikovanou legislativu. Podle průzkumu CEEC Research se výstavba na brownfieldech oproti běžné půdě prodražuje v průměru o 14 %.
Brownfieldy zčásti využívá i společnost Solar Global. Inspirujte se jejím příběhem.
Největší překážky představují náklady na dekontaminaci půdy, odpor místních obyvatel a zdlouhavé administrativní procesy. Přesto má většina developerských firem s výstavbou na brownfieldech zkušenost a plánuje na nich stavět i nadále.
Díky dotačním programům z evropských, národních i regionálních fondů se z míst, která kdysi chátrala, může postupně stát prostor pro moderní a udržitelný rozvoj.
Kde v Česku čekají brownfieldy na novou šanci?
Podle údajů z Národní databáze brownfieldů agentury CzechInvest se v Česku nachází celkem 4 627 brownfieldových lokalit, které dohromady zabírají plochu téměř 15 000 hektarů. Průměrná rozloha jednoho brownfieldu činí přibližně 3,2 hektaru.
Nejvíce těchto míst leží v Moravskoslezském kraji, kde jich je přes 700. Následují Ústecký, Liberecký a Jihomoravský kraj. Naopak nejméně brownfieldů má Praha a Karlovarský kraj. Mezi městy s nejvyšším počtem opuštěných areálů figurují například Česká Lípa, Liberec nebo Bruntál.
Z dat vyplývá, že nejčastěji jde o bývalé průmyslové a zemědělské areály, na které navazují objekty původně určené pro občanskou vybavenost či vojenské účely. Podle rozlohy však dominují právě průmyslové plochy a těžební areály, které sice tvoří menší část všech brownfieldů, ale zabírají největší území
Zhruba 57 % brownfieldů je v soukromém vlastnictví, 38 % patří veřejným institucím a 4 % mají kombinované vlastnictví. Dobrou zprávou je, že většina brownfieldů už není zatížena žádným znečištěním. U menší části bude potřeba půdu ještě vyčistit nebo ověřit její stav, než se pozemky začnou znovu využívat.
Kde získat podporu k oživení brownfieldů?
Obnova starých areálů bývá nákladná, a proto stát i Evropská unie nabízí řadu programů, které mají městům, obcím i podnikatelům pomoci s jejich regenerací. Dotace se zaměřují jak na přípravu projektů, tak na samotnou přeměnu území, odstranění ekologických zátěží nebo rozvoj infrastruktury.
Podpora z Ministerstva průmyslu a obchodu
- Program na přípravu regenerací brownfieldů pro podnikatelské využití pomáhá obcím a krajům připravit projekty, které povedou k obnově veřejně vlastněných areálů.
- Dotaci lze využít například na demolici nevyužitých budov nebo výstavbu nových, energeticky úsporných objektů. Každý projekt musí být alespoň z poloviny určen pro podnikatelské využití a realizován nejpozději za deset let. Výše podpory se pohybuje od 500 tisíc do 7,5 milionu korun, přičemž menší obce mohou získat až 50 % uznatelných nákladů.
- Podporované aktivity zahrnují mimo jiné zpracování projektové dokumentace, studie proveditelnosti, ekologické audity a technické průzkumy.
Operační program Životní prostředí
- V rámci tohoto programu lze žádat o dotace na průzkum a sanaci kontaminovaných brownfieldů.
- Například výzva č. 67 podporuje projekty zaměřené na zjištění míry znečištění půdy, vody a sedimentů a návrh způsobů, jak je odstranit. Minimální výše výdajů je 750 tisíc korun, přičemž dotace může pokrýt až 85 % nákladů.
- Výzva č. 72 pak podporuje odstranění ekologických rizik a rekultivaci starých skládek, včetně sanace brownfieldů. Dotace se podle typu žadatele a charakteru projektu pohybuje mezi 50 a 85 % nákladů.
- O podporu mohou žádat majitelé nebo uživatelé kontaminovaných lokalit bez ohledu na právní formu. Výzvy jsou otevřené do roku 2026.
MPO: Smart Parks for the Future
- Další program Ministerstva průmyslu a obchodu s názvem Smart Parks for the Future se zaměřuje na rozvoj průmyslových zón a podnikatelských parků, a to hlavně v hospodářsky slabších regionech.
- Dotaci lze využít i na přípravu území – tedy na výkup nemovitostí, odstranění starých staveb nebo vybudování nové infrastruktury. Podporováno je také zavádění chytrých dopravních řešení, modrozelené infrastruktury či vysokorychlostního internetu.
- O podporu mohou žádat obce, města a kraje, přičemž žádosti je možné podávat průběžně až do roku 2026.
Kromě uvedených programů mohou obce i investoři využít financování z dalších iniciativ, například z operačního programu Spravedlivá transformace, Modernizačního fondu, Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), prostřednictvím Národní rozvojové banky nebo formou PPP projektů.
Revitalizace brownfieldů není jen otázka stavebních projektů. Je to zároveň cesta, jak zlepšit prostředí, ve kterém žijeme. Když města, firmy i stát spojí své síly, mohou z nevyužitých areálů vzniknout místa, která přirozeně zapadnou do života lidí a přinesou jim užitek i radost. Obnova brownfieldů zároveň pomáhá šetřit krajinu a snižovat tlak na výstavbu na volných pozemcích a podporuje udržitelný rozvoj. Každý takový projekt představuje krok k chytřejšímu a ohleduplnějšímu plánování a ukazuje, že i z míst s těžkou minulostí může vyrůst prostor s novou energií a budoucností.
21. listopadu 2024
2 min