Ekonomická analýza
Ústeckého kraje
Společně tvoříme #silnější budoucnost
Hlavní ekonomická fakta Ústeckého kraje
HDP poskytuje přehled o celkové ekonomické výkonnosti regionu. Klíčové ukazatele trhu práce, jako je míra nezaměstnanosti a průměrná hrubá měsíční mzda, jsou zásadní pro podnikatele při rozhodování o investicích. Vysoká nezaměstnanost signalizuje nižší poptávku firem po zaměstnancích, zatímco nízká značí vysokou konkurenci při jejich získávání. Výše mzdy má vliv na produktivitu a stabilitu pracovní síly v regionu.
5,5 %
Podíl na celorepublikovém HDP
Zdroj: ČSÚ, 2023
6,2 %
Míra nezaměstnanosti
Zdroj: MPSV, 12/2024
40 071 Kč
Průměrná hrubá měsíční mzda
Zdroj: ČSÚ, 2023
Ekonomický vývoj
Ústecký kraj dlouhodobě vykazuje proměnlivý hospodářský vývoj. Mezi lety 2013 a 2023 prošla regionální ekonomika obdobím růstu i významných poklesů. Výrazné oživení přinesl rok 2015 (+ 7 %), avšak pandemický rok 2020 znamenal prudký propad HDP o 7,5 %. Po krátkém zotavení v letech 2021–2022 (+ 3,1 %, resp. + 2,7 %) přišlo v roce 2023 opětovné zpomalení (− 1,9 %).
Tato volatilita ukazuje závislost ekonomiky kraje na několika dominantních odvětvích a podtrhuje potřebu strukturálních změn. Region sice tvoří 5,5 % HDP ČR a HDP na obyvatele dosahuje 74 % českého průměru (67 % průměru EU), ale vývoj ukazuje na nutnost diverzifikace a modernizace.
Výkonnost ekonomiky
Ústecký kraj zůstává regionem s vysokým podílem těžby a průmyslu – ty tvoří až 40 % hrubé přidané hodnoty (vs. 28 % v průměru ČR). Z hlediska ekonomické struktury je zde nižší rozvinutí služeb a obchodní sféry. Řada podniků je napojena na větší firmy ve strategických lokalitách – například průmyslové zóny Triangle u Žatce nebo Joseph u Mostu či Unipetrol v Litvínově.
Trh práce a vzdělávání
Míra nezaměstnanosti v prosinci 2024 dosáhla 6,2 % (nejvyšší v ČR). Dlouhodobě nezaměstnaných je v Ústeckém regionu 39 %, což je alarmující. Na jedno pracovní místo tak v kraji připadá 3,2 uchazeče.
Průměrná mzda v roce 2023 byla v regionu 40 071 Kč. Jedná se o zhruba
3 tisíce nižší částku, než je celorepublikový průměr.
Podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí v regionu je druhý nejnižší v ČR (14,6 % vs. 23,7 %). V kraji nicméně funguje Univerzita J. E. Purkyně, vybrané fakulty ČVUT v Děčíně a další specializovaná pracoviště.
Silné stránky kraje
Ústecký kraj má dlouhodobě silné zázemí v těžebním a chemickém průmyslu, které tvoří základ jeho průmyslové identity. Vedle nich se začínají prosazovat nové obory včetně energetiky z obnovitelných zdrojů a inovativních technologií. Region disponuje vyspělou technickou infrastrukturou a robustní energetickou sítí, což vytváří ideální podmínky pro průmyslové investice i transformaci směrem k moderní a udržitelné ekonomice.
Významnou roli v rozvoji kraje sehrávají průmyslové zóny, do nichž vstupují důležití investoři a které vytvářejí prostor i pro růst malých a středních firem napojených na dodavatelské řetězce.
Zlepšující se životní prostředí, rostoucí podpora podnikání a bohaté přírodní a krajinné dědictví (včetně CHKO, jezer a hor) činí z Ústeckého kraje čím dál atraktivnější místo nejen pro investory, ale i pro obyvatele s vysokými nároky na kvalitu života.
Nadstandardně rozvinutá technická a dopravní infrastruktura
Energetický význam kraje a transformace energetiky
Strategické průmyslové zóny s vázanými dodavatelskými řetězci
Postupně se zlepšující životní prostředí
Bohatá krajina a přírodní bohatství (Krušné hory, České Švýcarsko)
Příležitosti rozvoje
Ústecký kraj prochází hlubokou strukturální proměnou. V minulosti byl postaven na těžbě a chemickém průmyslu a dnes čelí výzvě diverzifikace ekonomiky a probíhá hledání nové identity a rozvoje v oblastech s vyšší přidanou hodnotou. Významným impulzem pro transformaci je podpora z operačního programu Spravedlivá transformace, který přináší 18,9 miliardy Kč pro podporu podnikání, výzkumu a vývoje, obnovu území a digitální inovace, ale také rostoucí zájem investorů o využití brownfieldů a přirozený potenciál regionu při rozvoji inovací, energetiky a cestovního ruchu.
Další příležitost rozvoje leží v podpoře vzdělanostní struktury obyvatelstva. Vyšší kvalifikace a lepší přístup ke vzdělání otevřou lidem cestu k moderním a lépe placeným oborům. Zároveň je důležité posílit spolupráci mezi univerzitami a firmami. Díky tomu může vznikat více inovací, které budou mít praktické využití. Propojení vzdělávání a byznysu je základem pro přechod na moderní ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou.
Příklady inspirativních projektů
Lídr v textilním průmyslu s důrazem na ESG a inovace
Výrobce reklamního a pracovního textilu MALFINI trvale inovuje své procesy a zároveň je energeticky neutrální díky vlastní fotovoltaické elektrárně s bateriovým uložištěm. Společnost se také zapojila do vzdělávacího projektu mise Zero-G, jehož cílem je přiblížit mladé generaci svět vědy, technologií a kosmonautiky.
Geotechnické technologie a geotermální energie
Geotern je renomovaná česká společnost zaměřující se na speciální zakládání různých typů staveb, včetně průmyslových, dopravních a vodohospodářských projektů. Společnost dlouhodobě spolupracuje na projektu využití hlubinné geotermální energii na prvním projektu tohoto typu v České republice v Litoměřicích.
Lídr v oblasti výroby komponentů pro energetiku
SEKO Aerospace & Power se specializuje na výrobu technicky náročných komponentů pro letecký, energetický a strojírenský průmysl. Díky neustálému inovování výrobních technologií a důrazu na kvalitu si firma udržuje pozici předního dodavatele komponentů pro globální trhy.