Decentralizované sociální sítě nebo videohry odměňující hráče kryptoměnami. I tak může vypadat Web3, nová kapitola internetu, kterou budou ještě aktivněji vytvářet a formovat samotní uživatelé. Objevují se dokonce odvážné vize, že Web3 promění digitální ekonomiku a bude fungovat mimo kontrolu velkých technologických korporací. Jde vážně o nevyhnutelnou novou epochu, nebo jen nepodložené teorie? A jak se vlastně internet vyvíjel od 90. let?

Málokteré technologické termíny v této dekádě rezonují tak jako kryptoměny nebo NFT. Třebaže se chvílemi zdá, že absolutní vrchol už mají za sebou, do budoucna bychom s nimi měli počítat. Měny neregulované centrálními bankami a trhy s digitálními archiváliemi v tuto chvíli reprezentují pilíře nejen vznikajícího digitálního světa jménem metaverzum, ale i další vývoje kapitoly internetu. Uchytilo se pro ni označení Web3. Investor Packy McCormick, který pomohl termín zpopularizovat, definuje nový web jako internet vlastněný tvůrci a uživateli a organizovaný pomocí tokenů. Vše by přitom mělo stát na takzvaných blockchainech, které si lze představit jako decentralizované internetové databáze transakcí. 

Slovníček pojmů

Kryptoměna – decentralizovaná digitální měna, která se vytváří, reguluje či vyměňuje pomocí decentralizovaných blockchainů a kryptografie namísto centrálních bank.

Blockchain ­– systém pro ukládání záznamů o transakcích pomocí kryptoměn.

NFT – nezaměnitelný token s jedinečným digitálním certifikátem registrovaným v blockchainu, který se používá k zaznamenání vlastnictví aktiv, jako jsou umělecká díla a sběratelské předměty.

Metaverzum – vyvíjený digitální svět, který zahrnuje trojrozměrné virtuální prostředí.

Web3 – třetí fáze evoluce World Wide Web.

^{_{Zdroj: Collins English Dictionary}}

Web1: Statická minulost

Za stvořitele webu jsou považováni američtí počítačoví vědci Vint Cerf a Bob Kahn, přičemž první z nich zavedl i samotný termín internet. Dvojice se zasloužila o vývoj protokolů TCP/IP, na jejichž základě se data přesouvají po síti. Tento objev pomohl, aby se ARPANET, původní síť spuštěná už na konci roku 1969, mohl vyvinout v internet tak, jak ho známe nyní. Web1 vystihuje časovou etapu 90. let a přelomu milénia. Dal by se zjednodušeně charakterizovat jako platforma webových stránek a textového obsahu pro skupiny čtenářů za účelem získávání informací. Princip první verze webu stál na uživatelích, kteří vyhledávají a konzumují data. Vyznačovala se statickými stránkami propojenými hypertextovými odkazy neboli hyperlinky. 

V porovnání s dalšími evolučními stadii lze Web1 označit za mnohem méně interaktivní, postrádal totiž vizuální, multimediální a ovládací prvky, které postupně vytvořily nedílnou součást internetu. Internet se přesto záhy stal novým médiem budoucnosti, třebaže stále úplně na začátku. Zrodila se vize virtuální sítě, která jednou propojí svět a posune možnosti komunikace či výměny informací. „Na internet bude připojeno mnohem více zařízení. Takže budete mít například univerzální ovladač všech zařízení v mobilu, a nebudete ani muset být ve stejné místnosti,“ předznamenával Vint Cerf v rozhovoru pro iDNES z roku 2007.Co dělat, aby se nás problematika hyper-collection u platforem jako TikTok týkala co možná nejméně? Vanessa Teague, datová expertka z Australské národní univerzity, má jednoduchou radu: „Smažte si nepotřebné aplikace. TikTok je ještě méně transparentní než Facebook. A také pod menším dohledem, protože má sídlo v méně demokratické zemi.“ Některá sociální média sbírají data o vašich preferencích či kontaktech dokonce ještě dříve, než se na svém profilu rozhodnete sdílet obsah. Mezi osobní data se řadí například:

Web2: Interaktivní současnost

Zatímco Web1 tvořil malý počet lidí pro větší publikum, Web2 vystihuje mnohem větší počet lidí vytvářejících mnohem více obsahu pro dramaticky rostoucí publikum. Důraz na vyhledávání informací a čtení doplňuje aktivní účast a přispívání uživatelů. Web2 započal okolo roku 2005 a trvá dodnes. V jeho souvislosti se mnohým vybaví zejména nové sociální sítě, jako Facebook, Instagram, Twitter nebo videoplatforma YouTube. Mezi hlavní internetové hráče se zařadila firma Google, jejíž služby a aplikace čím dál víc promlouvají do našich každodenních životů. Podle aktuálních statistik používá Google přes 4,3 miliardy lidí po celém světě a každou sekundu procesuje téměř 100 tisíc vyhledávacích dotazů.

Web2 se postupně proměňoval s poptávkou publika po rychlosti a audiovizuální atraktivitě. Do internetového prostředí se definitivně přesunula i masová média, která svůj dříve textový obsah rozšířila například o videopořady, podcasty a interaktivní infografiku. Vznikla zcela nová podoba publika, pro kterou se uchytilo rovnou několik označení. Takzvaný produživatel (z anglického produser) v sobě kombinuje producenta a uživatele. Německo-australský mediální vědec Axel Bruns skrze tento pojem poukázal na rozostření hranic mezi tvůrci a konzumenty. Uživatelé Webu2 se nyní podílejí na podobě a spoluvytváření obsahu internetu. Hlavní slovo však stále mají světové technologické společnosti.

Web3: Decentralizovaná budoucnost

Čím se má Web3 lišit? Kontrola internetu by se od velkých korporací měla navrátit zpět do rukou běžných uživatelů. Pravidla tak bude stanovovat především publikum. Vývoj internetu nespočívá v naprostém popření předchozí verze webu, spíše se poučuje z jejích limitací a problémů. Tak jako Web2 přidal Webu1 na kráse a interaktivitě, Web3 by měl nyní podpořit vzájemnou kooperaci mezi uživateli a společnostmi v otázkách výměny dat a hodnot na internetu. Podle vysněného scénáře by měl Web3 změnit pohled na centralizovanou kontrolu, cenzuru či digitální vlastnictví.

Web3 už se netýká pouze čtení textů či interagování s virtuálním obsahem. Internet se využívá při nespočtu procesů v online i offline světě. V obou případech se do něj promítají kryptoměny, virtuální reality, umělá inteligence či NFT. Právě nezaměnitelné tokeny nyní ovlivňují prostředí popkultury, videoher, sportu i trhu s uměním. Jak vlastně fungují? „Vlastnictví daného uměleckého díla se nedá nijak falšovat, unikátnost vašeho tokenu je naprosto prokazatelná a nevyvratitelná. Jakmile jste vlastníkem tokenu, můžete jej nabídnout opět ke koupi, třeba za vyšší částku. Následující transakce se opět propíše do blockchainu,“ vysvětluje hudebnice Anna Vaverková v článku o NFT na blogu České spořitelny. S nálepkou Web3 už nyní pracuje řada mobilních aplikací, loni téměř polovina z nich figurovala v oblasti financí. Populárnímu označení se ovšem nebrání ani vývojáři her a sociálních sítí.

Nová epocha digitální ekonomie

Hovoří se o tom, že uživatelé Webu3 nebudou potřebovat unikátní přihlašovací údaje ke každé stránce či aplikaci. Začne se využívat jednotná digitální identita se všemi potřebnými informacemi, například kryptopeněženka. Tokeny jim přitom zajistí více možností v přizpůsobení daných platforem pro jejich osobní účely. Ano, k Webu3 se dnes pojí mnoho utopických vizí a přání, které se objevují pravidelně s každým milníkem v oblasti komunikace. Teorie o návratu demokratičnosti, proměně finančního systému, spravedlivém přerozdělování bohatství a přístupu proto stále musíme brát s nadhledem. NFT a kryptoměny zaznamenaly ve druhé polovině loňského roku výrazný propad v popularitě a euforii, která je doprovázela. Čas ukáže, do jaké míry se představy o Webu3 naplní. V každém případě nyní probíhá dlouhý krok do nové epochy internetu a digitální ekonomie.

Mohlo by vás dále zajímat