Všechny články

Unikátní houslařská manufaktura jménem Akord Kvint

24. října 2022

3 minuty

hodiny
Akord Kvint – příběh firem ČS

Patří mezi poslední reálné tradiční výrobce strunných hudebních nástrojů v Evropě, kteří pokrývají celou nabídku smyčcové sekce. Ve firmě Akord Kvint, sídlící v secesním domě v Lubech na samém západě republiky, vznikají prvotřídní housle, violy, cella a kontrabasy. Manufakturu, jež zaměstnává 20 kvalifikovaných houslařů a houslařek, vede zkušený doyen řemesla Josef Holiš se svými dvěma syny Janem a Petrem. Jak dnes rodinná firma navazuje na tradici regionu, jehož historie je s houslařstvím neodmyslitelně spjata?

„Poslouchejte pozorně,“ vybízí muž v šedé zástěře a prstem klepe na kus dřeva. „Slyšíte ten vysoký tón? Na housle zcela výjimečný kus,“ hodnotí vedoucí výroby. Není jím nikdo jiný než Josef Holiš, který se výrobě hudebních nástrojů věnuje už celé půlstoletí. Okolo své vášně postavil na samém začátku 90. let firmu Akord Kvint, v jejímž vedení ho nyní vystřídali synové Petr a Jan. Rodinný aspekt ve společnosti sehrává důležitou roli. „Snažíme se vytvářet úzce propojené a přátelské společenství. Naši houslaři pro nás nejsou pouhými zaměstnanci. Věřím, že je to jeden z důvodů, proč to s námi táhnou už tak dlouho,“ zamýšlí se nad atmosférou firmy její jednatel Jan Holiš.

Akord Kvint staví nejen na dlouhodobém budování vysoce kvalifikovaného týmu kolegů, zakládá si také na špičkových materiálech a síti distributorů po celém světě. Houslařská manufaktura, jak ji Holišovi nazývají, se nachází ve dvou sudetoněmeckých secesních vilách z přelomu 19. a 20. století. „Dříve zde byly jesle a školka, kterou jsme s bratrem navštěvovali. Nyní sem chodíme do práce,“ říká o malebných domech v Lubech nedaleko Chebu prokurista firmy Petr Holiš. Vyrobí se zde přes 3 000 houslí, viol a violoncell ročně.

žárovka

Akord Kvint v číslech

  • 20 houslařů
  • 30 let existence
  • 30 exportních zemí po celém světě
  • 3 000 nástrojů ročně

Z  generace na generaci

Blízký vztah k hudbě není podle Josefa Holiše pro houslaře zcela nezbytný. Jde o řemeslnou práci se dřevem jako každou jinou, on sám se nicméně k profesi dostal díky hře na hudební nástroj. „Rodiče mě donutili, abych chodil do hudební školy. Hra na housle mi nešla, místo toho jsem radši na houslovém pouzdru jezdil jako na saních,“ směje se houslař, který jako dítě hrál také na pozoun pod vedením Zdeňka Machuly. „Šlo o vynikajícího violoncellistu, významného pedagoga a žáka profesora Miloše Sádla. Uměl v dětech vyvolat lásku k hudbě,“ vzpomíná Holiš, jehož kvůli zdravotním problémům nepřijali na vojenskou konzervatoř, a proto ho rodiče vyzvali, aby se stal automechanikem. „Když jsem to oznámil panu Machulovi, ztropil scénu a mému otci řekl, že v žádném případě. Trval na tom, abych se stal houslařem.“ Už ve svých 15 letech se tak Josef Holiš začal učit výrobě hudebních nástrojů. Vystudoval střední průmyslovou školu výroby hudebních nástrojů a vysokou školu dřevařskou se zaměřením na technologii zpracování dřeva.

Z koníčku, který Josefa Holiše původně nebavil, se postupně stala jeho celoživotní náplň. Vazba na hudební nástroje přitom v rodině sahá mnohem dál. „Už náš pradědeček působil jako houslař. Babička se živila výrobou strun nejprve ve firmě Osmanek, pak ve státním podniku Cremona, kde později pracoval i táta,“ upřesňuje Josefův syn Jan Holiš, který se se svým bratrem Petrem okolo houslí pohyboval od útlého dětství. Po letech strávených studiem, cestováním či jinou pracovní zkušeností postupně přijali otcovu nabídku, vrátili se zpět do Lubů a připojili se k chodu manufaktury.

Akord Kvint založilo roku 1991 pět společníků a původně se specializoval na výrobu koncertních a individuálně zhotovovaných nástrojů. V roce 2009 podnik převzal výrobní program dceřiné firmy Ars Music, která od konce 90. let vyráběla finančně méně nákladné školní a studentské nástroje. Dnes tak Akord Kvint nabízí kompletní sortiment smyčcové sekce, který vzniká na jednom místě a pod jedním vedením. V roce 2013 se rodina Holišových stala jedinými majiteli společnosti. Rodinná tradice je pro ni stejně důležitá jako vazba na západočeský region u německých hranic.

Socha neznámého houslaře

Vedle lubské radnice byla roku 1927 postavena socha na počest všem neznámým houslařům a výrobcům nástrojů, kteří přispěli k rozvoji řemesla v kraji. Historie výroby hudebních nástrojů v Lubech sahá do poloviny 17. století. „Jsme patrioti a náš rodný region je nám se svou historií inspirací,“ uznává Jan Holiš. „Když ale nabízíme své nástroje, neradi se oháníme tradicí výroby, preferujeme, aby naše housle na trhu obstály svou aktuální kvalitou,“ zdůrazňuje jednatel firmy. „Historie místa nás formovala a podepsala se i na našem přístupu k řemeslu. V našem kraji se možná často nežije nejsnadněji, ale právě překonávání překážek nás na naší práci baví. Luby mají svůj půvab ve směsici provinčnosti a světovosti. Jedná se také o život na pomezí dvou národů a my jsme vyrůstali po boku babičky a našich příbuzných v česko-německém prostředí,“ uvažuje jednatel Akord Kvintu, který se nejprve věnoval humanitním studiím a poté se rozhodl pokračovat v rodinném odkazu.

žárovka

Historický stroj na krky

Akord Kvint na historii lubského regionu navazuje také ojedinělou frézkou, která se využívá při výrobě houslových a violových krků. V někdejším Schönbachu ji původně zkonstruovala rodina Fuchsova. Poté, co jí po válce zabavili majetek, zamířila do německého Mittenwaldu, kde začala znovu podnikat a kde si dle původních plánů pořídila i nové strojové vybavení. „Pilu pak prodali našemu bývalému dodavateli krků,“ vzpomíná Jan Holiš a dojatě pokračuje: „Když jsme frézku nakládali na kamion, se slzami v očích nám sděloval, že neuvažoval o tom, že by ji nabídl komukoli jinému. Stroj se symbolicky vrátil domů.“

Firmě se podařilo navázat na tradiční česko-německou spolupráci, mezi její důležité dodavatele a zákazníky se řadí potomci rodin ze Schönbachu, tedy dnešních Lubů. Nástroje Akord Kvintu se vyvážejí do téměř 30 zemí světa. „Schönbach ve 21. století existuje ve společné Evropě dále, byť nikoli na jednom místě. V našem často přehlíženém regionu vidíme velký potenciál, který se snažíme naplňovat,“ míní Jan Holiš. Housle patří mezi generacemi zdokonalované a dnes už poměrně konzervativní produkty. Rozdíly v preferencích konkrétních hudebníků různých států se proto týkají spíše detailů.

Rostoucí tónová kvalita

V Akord Kvintu působí 20 houslařů a houslařek. Někteří z nich mají konkrétní specializaci, nejzkušenější pak ovládají celý proces stavby nástroje a staví také individuálně zhotovované mistrovské kusy. Většinově ale houslaři pracují ve skupinách odpovídajících jejich zkušenostem a kvalitativní třídě konkrétního produktu. Zkušení profesionálové manufaktury Akord Kvint vyrábí školní, studentské, koncertní i mistrovské nástroje. Liší se cenou, která se může vyšplhat od osmi až ke stovkám tisíc. A to na základě kvality použitého materiálu – ohled se bere na způsob vysoušení, na stáří a krásu dřeva na pohled, na jeho hustotu, pravidelnost a váhu –, ale především na základě tónových vlastností výsledného nástroje. Každá cenová kategorie nástrojů potřebuje jiné množství času na zhotovení. „Je pochopitelné, že například na školním nástroji nemůže houslař dlabat šnek z hranolu dřeva, obzvlášť když šnek jako takový téměř neovlivňuje tónové vlastnosti nástroje,“ vysvětluje Jan Holiš a shrnuje: „Naším krédem je, aby s rostoucí cenou rostla tónová kvalita nástroje i jeho krása a abychom vyráběli smyčcové nástroje, které pouze tak nevypadají, ale poskytují v dané cenové kategorii službu, která se od nich očekává. To rozhodně není pro každého výrobce samozřejmostí.“

žárovka

Sudetoněmecká secesní architektura

Obě budovy, v nichž nyní Akord Kvint sídlí, nechal postavit Jan Bašta už na přelomu 19. a 20. století pro účely houslařské manufaktury. Fotografie někdejšího podnikatele, který se přiženil do německé houslařské rodiny Plachtů, visí hned u vchodových dveří dnešní firmy. „Náš praděda pro Baštu také vyráběl. Když po revoluci táta se společníky první z budov zakoupili, zrekonstruovali ji pro účel, s jakým se původně postavila,“ popisuje prokurista firmy Petr Holiš, který se taktéž vyučil houslařem. Větší z dvojice objektů zakoupil Akord Kvint teprve před čtyřmi lety, využívá ho mimo jiné jako jeden ze skladů na dřevo, z něhož hudební nástroje vznikají.

Zájem o houslařské řemeslo, ostatně jako o řemesla vůbec, bohužel stále klesá. V Akord Kvintu se proto věnují také osvětě veřejnosti, když založili řemeslný kroužek pro děti, pořádají workshop s názvem Houslařské dílny či umožňují exkurze a praxe studentům. Rodina Holišova se ale snaží motivovat k lásce k hudbě také mladé hudebníky, například soutěží O cenu společnosti Akord Kvint a dalšími společenskými událostmi, které pořádá nebo podporuje. Bratři Petr a Jan jsou přesvědčeni, že mají základní umělecké školy a hra na hudební nástroj nezastupitelnou roli ve formování i kultivaci mladých lidí. Na housle si stále rád zahraje i jejich otec Josef Holiš. Třebaže by na hraní chtěl doma najít víc času, nástroj vezme do rukou minimálně jednou měsíčně a zahraje si jen tak pro radost. Většinou ale smyčec bere do ruky, když zrovna testuje kvalitu a zvuk výsledných výrobků rodinné firmy. A přestože má tato trojice snílků za sebou i složitá období, nepřichází o elán. „V našem odvětví nelze pracovat pouze pro peníze. Celé toto dobrodružství spojené s historií, regionem a komunitou zajímavých lidí nás stále naplňuje,“ uzavírá jednatel Jan Holiš.

Josef, Jan a Petr Holišovi vedení společnosti Akord Kvint

Vztah k houslařství se v rodině Holišů vyskytuje už několikátou generaci. Současný prokurista Akord Kvintu Petr Holiš se vyučil houslařem nejen po vzoru svého otce, ale i pradědečka či babičky, která se živila výrobou strun a pracovala například v podniku Cremona. Jeho bratr Jan studoval humanitní obory, nakonec se ale rozhodl zapojit do rodinné firmy, kde dnes zastává pozici jednatele. Jejich otec Josef Holiš, který Akord Kvint s pěti společníky založil už roku 1991, nyní působí jako výrobní ředitel. „Jedním z pilířů firmy je rodinný management, který přímo plánuje výrobu a v klíčových bodech kontroluje její kvalitu. Společně nakupujeme, vybíráme a třídíme materiál, ale zároveň provádíme kontrolu finálního produktu,“ objasňuje jednatel Jan Holiš.


Milan Švec ředitel firemního centra Plzeň


„Akord Kvint je tradiční lokální firma, která má úzkou vazbu na region západních Čech. Výrobci hudebních nástrojů mají v našem kraji dlouhodobou tradici, oceňuji hodnoty, na kterých si Akord Kvint zakládá. Společnost nás zaujala nejen svými výrobky, ale i tím, jak dobře si v podnikání vede. Měli jsme pocit, že by se mohla stát rodinným stříbrem našeho portfolia. Od začátku spolupráce jsme se snažili, abychom pro rodinu Holišových mohli udělat maximum. Osobní vztah a rodinný charakter jsou pro nás velice důležité.“

Milan Švec, ředitel firemního centra
Firemní centrum v Plzni

firemní bankéř, Plzeň


Naše spolupráce započala na základě programu COVID II během pandemického stavu, kdy byl ještě jednatelem pan Holiš starší. On i jeho synové patří mezi dlouholeté klienty České spořitelny coby fyzické osoby. I na základě této zkušenosti nás oslovili v souvislosti se svým podnikáním. Akord Kvint se jednoznačně řadí k firmám, které stálo za to v těžkých dobách podržet. Její vedení si potrpí na tradici a spokojenost zaměstnanců. Osobní návštěva houslařské manufaktury předčí všechna očekávání.“

Dana Hlaváčková, firemní bankéřka 
Firemní centrum v Plzni

Mohlo by vás dále zajímat