Udržitelnost nebo robotická fabrikace. Jaké trendy v roce 2022 hýbou architekturou?
15. března 2022
1 minuta
Česko‐argentinský výtvarník a multimediální umělec Federico Díaz loni představil originální dílo na pražské Bořislavce. Jeho plastika, která připomíná změť monumentálních krápníkových útvarů, vznikala netradiční metodou robotické fabrikace. Co tato technologie znamená pro budoucí vývoj architektury a jaké další trendy v oboru můžeme letos sledovat?
Znovuzrozený beton
„Beton je překrásná sofistikovaná hmota, která nám umožnila stavět nový druh architektury. Jde o výrazový materiál své generace a jednoho dne bude vnímaný stejně jako kámen nebo sklo. Díky technologiím se mění forma, filozofie i přístup k budovám,“ říkal před lety umělec a obdivovatel postmoderní architektury Vladimir 518 v rozhovoru pro DVTV. Ve své nové dvousvazkové knize Architektura 58–89 se věnuje architektům jako Karel Prager a Václav Aulický, jejichž budovy se staly synonymem betonu v pražské architektuře. Když ale poodstoupíme od někdejší budovy Federálního shromáždění nebo už zbouraného Transgasu až do současnosti, zjistíme, že beton nabízí nebývalé možnosti i nyní.
Výtvarník Federico Díaz začal už v roce 2020 pracovat s takzvaným high performance betonem, když přetvořil betonový výdech z tunelu Blanka v umělecké architektonické dílo. Tehdy se pustil do metody robotické fabrikace, tedy způsobu tisku pomocí robotické paže, na niž navázal i v případě krápníkové skulptury Na Horu na piazzettě dejvického centra Bořislavka. Tentokrát už se ale dostal k vzácnému vysokopevnostnímu (UHPC) betonu. „Jeho pevnostní charakter je blízký litině či oceli. A když neteče, zbavíte se bednění, které je při běžné technologii potřeba,“ upřesňuje v magazínu PročNe Díaz, který použitý beton vyvíjel ve spolupráci s Kloknerovým ústavem při ČVUT.
Fotografie poskytlo Studio Federico Díaz
V čem je robotická fabrikace výjimečná? Oproti 3D tisku, který letos ovlivní automobilový i potravinářský průmysl, se technologie liší především vyšším počtem os, v nichž se tiskne – a sice šesti namísto tří. Robotické fabrikace a využití ultrapevného betonu ovšem nepatří k jediným trendům, které dnes hýbou světem stavebnictví. Důležitou roli sehrávají také různá řešení, která jsou šetrná k přírodě nebo kladou důraz na organickou nezávadnost materiálů.
Udržitelnost a organická architektura
Vzhledem ke znepokojivé klimatické situaci dnes světoví i tuzemští architekti ještě víc zohledňují dopad staveb na životní prostředí. Budovy čím dál tím častěji využívají udržitelné materiály, firmy se snaží snižovat náklady na dopravu při stavbě i energetickou náročnost objektů. Mezi klíčové trendy roku 2022 by mohly patřit stále populárnější zelené střechy, které dávají vzniknout de facto novým vegetacím přímo v centru města. Biodiverzní střechy, které se vyznačují rozmanitostí vysazených rostlin, bylo na konci minulé dekády v plánu zanést i do pražských stavebních předpisů. Za osobitý nový dům, který pracuje s konceptem zelené střechy, lze označit například Drn architekta Stanislava Fialy na Národní třídě.
V interiérovém designu, ale i samotné architektuře se zohledňuje organická nezávadnost materiálů – od jejich těžby přes zpracování až po následnou transportaci a použití. Dbá se přitom na přírodní materiály, mezi které se řadí především dřevo, kámen nebo bambus. K zajímavým trendům v tomto ohledu patří mimo jiné i mezerovitý drenážní beton. Můžeme si ho představit jako propustný beton, který se vyrábí z recyklovaných materiálů a nabízí schopnost vsakovat dešťovou vodu do země. Čím dál víc se mluví také o biobetonové směsi, do níž se přidávají bakterie s regeneračními schopnostmi. Když bakterie v biobetonu přijdou do kontaktu s vlhkostí, dochází k chemické reakci, která dokáže utěsnit díru či zmenšit drobnou trhlinu.
Umělá inteligence a automatizace
Ze statistik amerického portálu safeatleast.co, který se zabývá zabezpečením domácností, vyplývá, že se v roce 2025 bude celosvětově exportovat přes 130 milionů kusů virtuálního asistenta Amazon Alexa. Robotický pomocník, který vám sestaví výživový plán, domluví schůzku u lékaře nebo na vaše přání vyhledá jakékoliv informace, patří k ukázkovým příkladům umělé inteligence v bydlení. Od svého spuštění v roce 2014 se Alexa přiučila více než 100 tisícům nových dovedností. Komplexní chytré bydlení, které lze téměř kompletně ovládat jen hlasovým povelem, ale nepředstavuje jediné využití umělé inteligence v případě domů, které obýváme. Výrazně se s ní totiž pracuje i v architektuře.
Úzce souvisí především s generativním navrhováním. Zjednodušeně si pod tímto pojmem můžeme představit způsob konstruování, při němž se člověk stará výhradně jen o vstupní údaje a představu navrhované stavby. Konkrétní materiály, optimální tvary a potřebné vazby už pak vybere sám počítač tak, aby splňovaly technické parametry v čele s nosností a pevností. Revoluční technologie se využívá třeba v automobilovém a leteckém průmyslu, do budoucna by ale s největší pravděpodobností měla více figurovat i v oblasti architektury.
Poslední dva roky navíc celosvětově poukázaly na to, jak efektivní může být práce z domova. Umělá inteligence představuje esenciální složku ve vytváření virtuálního prostředí, které by mohlo v některých oborech zcela odejmout závislost na fyzickém pracovním prostoru. S vyvíjejícím se konceptem metaverza znějí podobné domněnky každým měsícem o něco méně jako science fiction. Na takzvaném Workspace of the Future, tedy jakémsi digitálním pracovišti budoucnosti, nyní na využití technologií virtuální reality pracuje společnost The Glimpse Group. Klimatu architektury, práce s algoritmy a provozně-dispozičního řešení se týkají mnohé další trendy, jako například takzvaná parametrická architektura. Podobně jako v jiných průmyslech a kreativních oborech se tedy bude rovněž architektura točit okolo umělé inteligence a udržitelnosti.