Země EU se již dohodly na výši rozpočtu Unie pro příští rok. Část peněz by měla putovat na podporu méně rozvinutých regionů. Evropský parlament zároveň schválil první dlouhodobou půjčku Ukrajině. O jaké částky se jedná? A proč Česká republika oproti jiným evropským zemím zaostává v některých otázkách podnikání? Odpovědi přináší poslední letošní přehled aktualit z Evropské unie.

České podnikatelské prostředí si v rámci EU nevede dobře. Pravidelný výzkum Index prosperity Česka poukázal na to, že se republika umístila na 21. místě z celkem 27 zemí Evropské unie. Podmínky pro založení podnikání jsou zde velice nepříznivé a výsledek zapříčinila mimo jiné nízká tržní kapitalizace. Vyznačujeme se také velmi nízkým počtem start-upů, na milion obyvatel jich připadá pouze 131. Podnikatelskému prostředí by podle expertů pomohlo zvýšení přidané hodnoty, kterou tvoří domácí firmy. Za 43 % veškeré přidané hodnoty v zemi totiž stojí zahraniční firmy – ve Francii jde pro představu pouze o 17 %.

Evropská unie chce zpřísnit cíl pro snižování emisí. Bude usilovat o snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 rovnou o 57 % ve srovnání s rokem 1990. Do roku 2050 by měly být zcela eliminovány. Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans oznámil plány na summitu COP27 v Egyptě. Konference se účastnil také český ministr životního prostředí Marian Jurečka, podle něhož je nutné urychlit mezinárodní úsilí o zmírnění škodlivých dopadů změny klimatu. Nyní členské země jednají o společné legislativě.

První dlouhodobá půjčka Ukrajině. I ta patří k hlavním aktuálním tématům Evropského parlamentu. Válkou zmítaná země dostane postupně k dispozici celkem 18 miliard eur, které by se měly využít hlavně na chod škol, provoz nemocnic, zajištění bydlení a celkovou poválečnou obnovu. Tyto prostředky bude moci Ukrajina čerpat již během roku 2023. EU za finanční pomoc požaduje, aby Ukrajina přijala některé nové reformy, které zemi připraví na cestu k členství v Unii. Některé reformy se věnují soudnictví a boji s korupcí.

Členské státy se shodly s Evropským parlamentem na unijním rozpočtu pro rok 2023. Činit bude 186,6 miliardy eur, tedy přes 4,5 bilionu korun. Jde o nárůst 1,1 % oproti uplynulému roku. Na výsledné výši se podepsaly úspornější představy unijních vlád, ale na druhou stranu i vyšší výdaje požadované europoslanci. V obou případech však platí, že dané rozdělení peněz dopomůže Unii při zvládání současných krizí. Na zemědělské dotace připadne více než 50 miliard eur, zatímco fondy na podporu méně rozvinutých regionů si vyžádají více než 45 miliard eur. Nemalá částka, a sice 12 miliard eur, se bude týkat výzkumných programů a rozvojové pomoci pro partnery mimo Evropskou unii.

České předsednictví v Radě EU podporuje omezení odlesňování planety. Navržená norma nařizuje dodavatelům některých produktů, aby povinně ověřovali, zdali výrobky nepocházejí z odlesněné oblasti. Týká se například firem obchodujících s hovězím masem a kávou. Za porušení budou firmám hrozit pokuty a další sankce. Jakmile finální ustanovení potvrdí členské země a europoslanci, může podle daných podmínek vstoupit v platnost.

Jak vysoká inflace ovlivnila tuzemský pekárenský trh? Více novinek týkajících se Evropské unie a současné ekonomické situace v Česku si zdarma přečtěte v aktuálním Měsíčníku EU.

Mohlo by vás dále zajímat