Čtyřnozí spolupracovníci. Jsou pet-friendly kanceláře vždy tou správnou volbou?

Domácí mazlíčci nás při práci uklidňují, mohou nás sbližovat, a dokonce nám i nucenými pauzami – například na venčení – umožňují vracet se k monitorům s čistší myslí. Proto je stále častěji můžeme potkávat i v takzvaných pet-friendly kancelářích. Zdravotní i společenské výhody však mají svoji protiváhu v požadavcích, které si takové uspořádání pracovního prostoru klade. Pokud zaměstnavatelé pečlivě nezváží veškerá pro a proti, z potenciálních výhod se stávají nenápadná nebezpečí, která mohou ublížit všem zúčastněným.

Pes jako doktor i spolupracovník

Česká republika je dle výzkumů zemí pejskařů: v roce 2020 vlastnilo psa asi 41 % českých domácností. Zvířecí společníci nám pomáhají proti samotě, nutí nás ke zdravému pohybu a přináší do našich životů pravidelný řád. Problém ovšem často nastává, chceme-li kombinovat režim zvířecí s režimem pracovním. Většina zvířat, zejména právě psů, celodenní čekání na svého pána příliš neocení. Na obavy zvířecích majitelů reagují i zaměstnavatelé a stále častěji nabízí možnost pet-friendly kanceláří, ve kterých mohou zaměstnanci pracovat ve společnosti svých čtyřnohých kamarádů.

Popularitu takových kanceláří potvrzují nejen zaměstnanci, ale i průzkumy, které poukazují na množství zdravotních i psychických výhod. Vliv, který má přítomnost zvířat na naše zdraví, je překvapivě rozsáhlý: snížení stresu, krevního tlaku, a dokonce i cholesterolu. Lidský mozek má také v přítomnosti zvířat produkovat neurohormony, které pomáhají k lepšímu soustředění, optimističtější náladě i většímu pracovnímu nasazení. Přítomnost domácích mazlíčků může být výhodná i po společenské stránce. Zvířata mají pomáhat stmelit pracovní kolektiv a prolomit ledy i mezi těmi spolupracovníky, kteří by se jinak vzájemně jen tiše míjeli. Pro některé zaměstnance je pet-friendly režim důvodem, proč mít svého zaměstnavatele více v lásce – a v době pandemie může přímo rozhodnout o tom, zda zaměstnanec ze své pozice neodejde.

Během pandemie covidu-19 se totiž velká část světové populace rozhodla bojovat proti samotě v karanténách a nedostatku pohybu pořízením domácího zvířete. V současné době, kdy se pracovní situace pomalu vrací do původního stavu, je tedy otázka propojení kancelářské práce s péčí o domácí mazlíčky aktuálnější než kdy dřív. Dle průzkumu serveru comparethemarket.com 42 % majitelů doufá, že si po skončení pandemie bude moci vodit svá zvířata s sebou do kanceláře. Společnost Honest Paws ve svém dotazníku dále zjistila, že 67 % ze 400 dotazovaných by uvažovala nad změnou zaměstnání, pokud by i nadále nemohli pracovat z domova – ovšem v případě, že by jejich zaměstnavatelé nabízeli možnost pet-friendly kanceláří, by 78 % z dotazovaných v zaměstnání setrvalo.

Zvuk psích tlapek se tak stále častěji ozývá i napříč českými pracovišti. Zní to idylicky. Zaměstnanci budou šťastnější i zdravější, zaměstnavatelé oblíbenější. Jasná volba? Ne tak docela. Vytvořit z kanceláře zázemí vhodné pro práci i pro zvířata není jen tak. Navíc to, co rozveselí jednoho člověka, může u jiného radikálně ovlivnit samotnou schopnost práce. Jaké faktory byste měli zohlednit dřív, než dveře svých kanceláří otevřete čtyřnohým přátelům svých zaměstnanců?

1. Chlupy v kávě a na koberci? Téměř nevyhnutelná realita

V první řadě je třeba si uvědomit, že prostředí některých kanceláří může být pro zvířata přímo nevhodné – například pokud povaha vaší práce vyžaduje vysokou hygienickou úroveň na pracovišti. I pokud pracujete v typickém kancelářském prostředí, pravděpodobně budete muset prostory domácím mazlíčkům značně přizpůsobit. Světlý koberec jen těžko zvládne nápor (i pravidelně čištěných) psích pacek a nízko položené květináče a vázy či odhalené kabely mohou představovat nebezpečí nejen pro zvířata, ale následně i pro zaměstnance. Zvířata by také v kancelářích měla mít k dispozici prostor vyhrazený pro hru nebo i pro vykonání akutní potřeby. Pokud pečlivě zhodnotíte bezpečnostní i komfortní hledisko a usoudíte, že vaše pracoviště zvířecí přítomnost dobře snese, připravte se i na dodatečné investice do úklidu.

2. Pes se chová jinak doma a v práci

„Když pracuji z domova, většinu dne jen spí ve svém pelíšku. Proč by to v kanceláři mělo být jinak?“ Mnoho zvířecích majitelů staví svá očekávání na zkušenostech z domácího prostředí. Realita je proto může zaskočit. Domácí území zvířata už dobře znají a cítí se v něm bezpečně, v kanceláři ale budou konfrontována s novými zvuky, pachy, lidmi – a třeba i dalšími zvířaty. Domácí mazlíčci si možná postupně vybudují k novému prostoru důvěru a nakonec se budou chovat opravdu natolik poslušně jako doma, vyžaduje to ale trénink a ochotu všech zúčastněných. Majitelé musí počítat i s tím, že ne všichni zaměstnanci mají zkušenosti se zvířaty, a mohou si proto jejich varovné signály špatně vykládat jako výzvu ke hře či dalšímu kontaktu. I přes všechny ochranné kroky se může stát, že jedno zvíře napadne druhé, nebo hůř že zvíře napadne zaměstnance. A pokud taková situace nastane, místo slibovaného sbližování může pracovní kolektiv zasáhnout obtížně řešitelný osobní konflikt.

Východiskem mohou být školení všech zaměstnanců i zkušební režim, ve kterém se majitelé mohou přesvědčit o tom, zda jejich zvířata pobyt v kanceláři skutečně zvládnou bez větších obtíží. Těm, kteří chtějí přivést své mazlíčky na pracoviště, můžete také doporučit, aby nejprve absolvovali se zvířaty výchovné kurzy a případně aby se přímo prokázali dokumentem, který potvrzuje, že jejich mazlíček nemá žádné behaviorální problémy, jež by mohly ohrozit ostatní obyvatele kanceláří. I přesto se ale jen stěží vyhnete neočekávaným situacím, a tedy i občasným komplikacím. Proto je vhodné, aby všechny strany podnikly patřičné preventivní kroky a domluvily si pojištění, které pokryje případné problémy. Jedná se tedy o další výdaj, se kterým je potřeba počítat.

Psi a varovné signály. Kdy je raději nechat být?

Pokud má stažené uši a ocas, pravděpodobně se bojí a potřebuje prostor.
Pokud má zdvižené uši i ocas, zvednuté lopatky, naježený hřbet a upřeně vás sleduje, je možné, že se snaží působit dominantně a může kousnout.
Pokud vrčí a ukazuje zuby, může se připravovat na útok.
Pokud vás pronásleduje a má sklopenou hlavu a zpevněné tělo, může mít v plánu zaútočit.
Pokud před vámi utíká a snaží se vám vyhnout, nechte ho – když bude mít pocit, že nemůže uniknout, může se bránit agresí.
Pokud něco okusuje či žere, nechte raději situaci vyřešit majitele.
To samé platí i v případě, že si dva psi hrají nebo se perou – obzvlášť když jde o psa a fenu.
Pokud pes spí, raději na něj nesahejte, může se vyděsit a na dotek reagovat kousnutím.
Pokud se olizuje (a není v přítomnosti jídla), opakovaně zívá nebo dýchá s otevřenou tlamou, asi je nervózní a potřebuje klid.
Dokonce i vrtění ocasu může signalizovat stres – zatímco spokojené vrtění je často doprovázeno pohyby celého těla, pokud je pes ztuhlý a ocasem pohybuje v prudkých sekavých pohybech, může tím naznačovat pocit ohrožení.

3. Alergie a strach na pracovišti

Zatímco pet-friendly kancelář může značně usnadnit život majitelům domácích zvířat, některé zaměstnance může nové uspořádání nejen rozhodit, ale přímo pracovně demobilizovat. Část populace trpí alergiemi způsobenými zvířecí srstí, slinami, ale i pylem a prachovými částečkami, které srst často přitahuje a následně rychleji šíří po okolí. Alergické reakce se projevují nepříjemnými příznaky – kašlem a rýmou, ale i astmatem, kožními problémy či záněty spojivek.

Zaměstnavatel by měl navíc vzít v úvahu nejen fyzickou, ale i mentální zátěž, kterou mohou domácí mazlíčci na pracovišti vyvolat. Někteří lidé totiž mohou trpět fobiemi, které jim znemožňují v přítomnosti zvířat myslet na cokoliv jiného než na vlastní strach. Taková reakce má navíc často velice osobní základ, a je proto problematické požadovat po zaměstnancích, aby své obavy veřejně odkryli. Z tohoto důvodu je prvním krokem, který by měl zavedení pet-friendly kanceláří předcházet, anonymní dotazník. V tom se zaměstnanci mohou vyjádřit k tomu, zda o přítomnost zvířat v práci stojí, a díky anonymitě mají možnost i bezpečně sdílet důvody svých stanovisek.

Některé kanceláře využívají i režim kombinovaný – zatímco část prostoru je domácím mazlíčkům zpřístupněná, vybrané místnosti pro ně zůstávají i nadále zapovězeny. Pro takové uspořádání ale budete potřebovat vhodný prostor a zároveň se může stát, že místo socializace bude kolektiv fyzicky a následně i společensky rozdělen. Pokud totiž s přítomností zvířat nesouhlasí jen malé procento pracujících, mohou se odpůrci pet-friendly režimu obávat, že v očích svých spolupracovníků klesnou a následně budou vyčleněni z kolektivu. Zvířata v kanceláři zkrátka propojují stránku pracovní s tou osobní a ne vždy to má jen ty pozitivní dopady.

4. Speciální situace vyžadují speciální přístup

Pokud se rozhodnete pet-friendly režim zavést i u vás, připravte se, že toto uspořádání přináší množství nových zodpovědností, které musíte vhodně rozdělit. Určete, kdo se postará o to, aby se na pracovišti nesešla dvě zvířata, která se vzájemně nesnesou. Někdo rovněž musí vyvinout soubor pravidel, kterými by se měli majitelé zvířat i ostatní zaměstnanci řídit, aby vše fungovalo tak, jak má. Zaměstnanci by měli vědět, jaké kroky se od nich očekávají – připomeňme například výše zmíněné pojištění, absolvování výchovného kurzu nebo i doklad o pravidelném očkování. Pro vše jmenované je potřeba určit osobu, jejíž snahou bude efektivní organizace pet-friendly režimu a řešení všemožných problémů, které mohou nastat. Je proto třeba zvážit, zda máte dostatek zaměstnanců, kteří by byli ochotní přidat na seznam svých povinností další položky a zvládnou si pro tuto práci vyhradit dostatek času. Podobně jako u jiných aktivit i zde platí: pokud nelze přechod na pet-friendly režim provést dobře, je lepší – a bezpečnější – se mu raději zcela vyhnout.