Rusko, ropa a růst emisí. Jak spolu souvisí?

25. května 2022

1 minuta

hodiny
chov slepic v ČR

V minulých letech výrazně rostla spotřeba i produkce ropy – ta se dokonce od začátku tisíciletí zvýšila o 29 %. Jedním ze tří největších světových dovozců je přitom stát, od kterého už tuto surovinu většina evropských států nechce. Jak moc jsme jako Evropská unie a Česká republika na ruské ropě závislí? A může v této situaci pomoct Zelená dohoda? 

Vedle Spojených států a Saúdské Arábie patří Rusko k nejvýznamnějším producentům ropy. Tamní produkce stoupá podobně jako ta celosvětová, i když v posledním desetiletí už mírnějším tempem. I tak představují příjmy z daní z těžby ropy a cla z jejího exportu významnou položku ruského federálního rozpočtu.

Infografika: Kdo jsou největší producenti ropy na světě?

S rostoucí těžbou zákonitě souvisí i vyšší globální spotřeba. Největší spotřebu mají země s největší rozlohou – USA (20 %) a dále Čína (14 %), Indie (5 %) a Rusko (4 %). V Evropské unii je největším spotřebitelem ropy Německo, které se na globální poptávce podílí 2 %.

EU a ČR. Jak závislí jsme na ropě z Ruska?

Celosvětově je sice Rusko třetím největším dovozcem ropy, v Evropě však se svým 26% podílem zaujímá prvenství. Do EU dováží tuto surovinu i jiné země, například Norsko, USA, Libye nebo Kazachstán. Nedosahují ale ani na polovinu ruského podílu. Pro některé evropské země je Rusko téměř jediným dovozcem. Třeba Slovensko odebíralo v roce 2021 surovou ropu výhradně odtud. Mezi další evropské země, které jsou na ruské ropě nejvíce závislé, patří dále Finsko (84 %) či Litva (73 %). Česko sice takové množství ropy z Ruska neodebírá, nicméně svým odběrem ve výši 49 % se i tak výrazně pohybuje nad evropským průměrem.

Infografika: Kdo jsou největší dovozci ropy do EU?

Co se týče dovozu ropy a ropných produktů, zde je závislost na Rusku menší – jak v EU (23 %), tak i v Česku (29 %). Kde produkty z ropy, jakými jsou například nafta, benzín, asfalt, LPG či maziva, nachází nejčastější využití? Nejvíce v dopravě (72 %), dále pak v průmyslu (24 %) a spíše minoritně v zemědělství (4 %). Domácnosti se na spotřebě ropy a ropných produktů podílí jen 1 % – například v situacích, kdy využívají záložní vytápění.

Green Deal jako východisko z krize. Energetické i bezpečnostní

Ač je Rusko největším dovozcem ropy do EU, většina unijních zemí souhlasí s ukončením odběru – nejlépe do konce roku 2022. Opět se tedy hlásí o slovo Green Deal, opatření Evropské komise. Více než stovka představitelů firem, jako je Microsoft či potravinářský koncern Unilever, se dokonce na Evropskou komisi obrátila, aby Zelenou dohodu urychlila a víc se soustředila na vyšší investice do obnovitelných zdrojů energie. I touto cestou lze závislost na ruské ropě omezit. Téměř 60 % jednotlivých ropných produktů připadá v Evropě například na motorovou naftu a 17 % zase na benzín. A právě omezení fosilních paliv je jedním z cílů Zelené dohody. Green Deal tak nesouvisí jen s udržitelností planety, výrazně se dotýká i ekonomiky a především otázky bezpečnosti.

Infografika: Které sektory využívají nejvíce ropy v EU
žárovka

Green Deal v kostce

Na dopravu připadá až čtvrtina skleníkových plynů produkovaných v EU. A čísla stále rostou. Green Deal nabízí cestu, jak do roku 2050 tyto emise snížit – například využitím alternativních paliv, snížením jejich spotřeby či větší orientací na jiné dopravní prostředky. Evropská komise například v rámci balíčku Fit for 55 navrhuje konec prodeje nových aut na spalovací motory v EU v roce 2035. Postupně se také budou rušit některé formy podpory, které neodráží skutečnou cenu dopravy a její dopad na životní prostředí – jako třeba dotace na fosilní paliva.

Jak se vyvíjela cena ropy v předchozích letech? A jak se v minulosti měnil příjem Ruska z prodeje této suroviny? Stáhněte si kompletní analýzu České spořitelny.

Mohlo by vás dále zajímat