Křížovky a rébusy. Opravdu zlepšují naši paměť?

21. prosince 2021

2 minuty

hodiny
luštění křížovek

Řešení rébusů může být stejně vzrušující jako sledování detektivního příběhu. Akorát místo vraha pátráte po správných odpovědích. Často se také zmiňuje, že křížovky zlepšují naši paměť, či dokonce díky nim lze předcházet zhoršení kognitivních funkcí. Některé studie ale tato tvrzení vyvrací. Co nám tedy luštění křížovek přináší? A jak nejlépe cvičit paměť?

Pravidelné luštění křížovek a číselných hádanek zlepšuje paměť, hlásá titulek časopisu Science Daily z května 2009. Podle studie Exeterské univerzity byli starší dospělí, kteří se těmto aktivitám pravidelně oddávali, mnohem bystřejší. Experiment v rámci studie Bronx Aging Study zase zjistil, že křížovky mohou oddálit nástup kognitivního úpadku.

Jenže – jak tomu často bývá – objevují se i stanoviska, podle kterých nás křížovky před zhoršující se pamětí nezachrání. Dlouhodobá skotská studie publikovaná v odborném periodiku The BMJ pozorovala celkem 498 účastníků, kteří se narodili v roce 1936 a ve svých 11 letech absolvovali test inteligence. Později, když bylo účastníkům průzkumu přibližně kolem 64 let, prošli testem znovu a v průběhu následujících 15 let bylo podrobněji sledováno, jak se jim daří z hlediska paměti a zpracovávání informací. Ukázalo se, že luštění složitých křížovek nebo řešení náročných rébusů nemusí úbytku kognitivních schopností s postupujícím věkem zabránit. Na druhé straně výzkumníci zdůraznili, že jejich práce je pozorovací studií, a tudíž zde není možné vyvozovat příčinný účinek a musí se vzít v potaz i další faktory.

Křížovky a rébusy. Opravdu zlepšují naši paměť?

Podobný názor má i paměťová trenérka Michaela Karsten. „Co se týče křížovek, nejsem jejich zastáncem,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas. „Když člověk vyluští křížovku, má dobrý pocit, že úkol zvládl. Jenže během této činnosti nedochází k dostatečnému vytvoření nových spojů mezi nervovými buňkami a k jejich adekvátní aktivaci.“ Když stárneme, dochází k úpadku některých kognitivních schopností. Více se tomu ale děje u těch, kdo se jednou naučí nějakou práci či činnost a ta se stane rutinou. Pak se mozek dál nerozvíjí. Během života je proto potřeba být aktivní a stále se učit novým věcem – jen tak se vytvoří dostatekmozkových spojů. A i když budou v průběhu let ubývat, díky celoživotnímu vzdělávání se takzvaná demence nemusí nakonec ani projevit – nebo až v hodně vysokém věku. Jakými činnostmi tedy nejlépe posilovat svůj mozek?

Učte se cizí jazyky, hýbejte se a spěte

Při luštění křížovek se často stane, že už poněkolikáté vyplňujeme ten samý pojem, který máme uložený v paměti. Jenže daleko efektivnější je učit se něco nového. Pokud chceme posílit paměť, lepší je zapojit mozek do kreativnější a trochu „namáhavější“ činnosti – třeba učení cizího jazyka. Své kognitivní funkce zlepšíte i tak, že se budete snažit víc trénovat svou představivost a také se soustředit na více věcí naráz. Pro lepší ukládání informací do paměti je rovněž nejlepší využívat co nejvíc smyslů. Věci si nejlépe zapamatujete, když si je budete snažit v hlavě vybavit jako pohyblivé obrazy v prostoru.

Global Council on Brain Heatlh, nezávislé sdružení vědců, zdravotníků a akademiků z celého světa, zase doporučuje, aby se lidé v pozdějším věku věnovali i činnostem, jakými jsou třeba hra na hudební nástroj či zahradničení. Nutnost fyzické aktivity zmiňuje i neurolog David Školoudlík v rozhovoru pro Český rozhlas. Pravidelný pohyb podle něj patří ke způsobu, jak se vyhnout onemocněním jako Alzheimerova choroba. „Aerobní aktivita je prospěšná pro celý organismus a má určitě větší preventivní efekt než luštění křížovek,“ vysvětluje.

hra na hudební nástroj

Nezisková organizace Mentem také radí, aby lidé nezapomínali na dostatečný spánek a relaxaci. I stres negativně ovlivňuje paměť a fungování mozku. Mentem zároveň poskytuje i různá psychologická cvičení, která můžou zlepšit paměť a pozornost. Podobné kurzy nabízí i Škola paměti.

Proč křížovky nakonec nezavrhovat?

S křížovkami sice nemusíte mít záruku, že se vyhnete kognitivnímu úpadku, rozhodně je ale neodkládejte, když vás jejich luštění baví. Autoři výše zmíněné skotské studie totiž připouští, že křížovky sice nemusí být prevencí, ale ve velmi pokročilém věku můžou nakonec představovat i určitou výzvu. Takový trénink totiž dovede pomoci starším lidem v tom, aby lépe zvládali každodenní úkoly.

I když studie nezjistila, že by křížovky dokázaly být prevencí proti zhoršení mentálních schopností, nemusí to znamenat, že by byly ztrátou času – pomáhají v udržení duševní aktivity. Pokud ale chcete být ve stáří mentálně fit, měli byste se během života rozvíjet i jinými způsoby a nepřestávat se učit nové věci.

Jak luštit křížovky efektivněji?

Křížovky můžou být šikovný odrazový můstek, jak se učit nové věci. Představte si, že v zadání budete mít například bývalý název Thajska na čtyři. Víte už, že druhé písmenko bude „i“ – správnou odpovědí je tedy Siam. Zkuste se zamyslet a dohledat odpověď, proč vlastně došlo ke změně názvu státu a kdy se tak stalo. Zkrátka zasadit si celý pojem do kontextu. Nejenže se tak učíte, ale zároveň si pojem budete lépe pamatovat – tím, že se neomezíte pouze na hledání slov jen na základě počtu písmen a druhého písmena slova, jak tomu u křížovek často bývá.

Mohlo by vás dále zajímat