Anna Černá

Praha | 2025

Kde rozhýbávám komunitu

Působím v Praze.

Kdo mě podporuje

Již přes 15 let žiji v Praze a za tu dobu jsem si tu vytvořila krásně podpůrné zázemí díky různým komunitním projektům, které jsem iniciovala nebo jich byla součástí.

Anna Černá

Jaké jsou mé projekty

Rok 2025 byl pro mě hodně přelomový, protože došlo po 8 letech k ukončení provozu mého srdcového projektu Sousedské klubovny Jižní Město v původních prostorách na Praze 11, což byl a stále je jedinečný prostor pro propojování generací, místem setkání, rodinných oslav, propojovatel různých komunit, nejčastěji kolem rodin s menšími dětmi. S radostí předávám její kompletní pokračování a vedení dalším nástupkyním, které budou o záměr mezigeneračního setkávání a opečování místa pro budování sousedských vztahů na jednom z nejlidnatějších sídlišť pokračovat dál. Mám z toho radost i trochu nostalgii.

Uvolněné kapacity směřuji již 2. rokem na vybudování aktivní komunity kolem naší Osvobozené základní školy, kde se snažíme propojit průvodce, vedení školy se zapojenými rodinami i se širší komunitou příznivců svobodného vzdělávání, zajímavých inspirátorů a spřízněných aktivních lidí. Mojí silnou stránkou je spolupořádání menších aktivit v rámci Rodičovských kaváren, SWAPů, ženských kruhů, jógy smíchu a spolu s průvodci ze školy pomáhám nastavovat začleňování nových rodin do komunity, aby se tu cítily jako doma.

Zároveň mám velké štěstí, že moje poslání v podpoře lidí za jejich sny a cíli je i mým zaměstnáním a v rámci sociálního podniku Kokoza již 9. rokem pěstuji komunitu nejen kolem komunitních zahrad a kompostérů, ale také lektoruji, pečuji o exkurze a vedu workshopy pro děti.

A výčet by byl neúplný, kdybych vynechala svoje dvě srdcovky, které mě i lidem kolem slouží jako prevence duševního i fyzického zdraví. Již 11. rokem rozdávám smích, nadhled, improvizaci a každodenní radosti v podobě jógy smíchu. Od loňského roku také moje vášeň ale i přirozená potřeba být více venku a v přírodě přispěla, že provázím jako průvodkyně a instruktorka finského konceptu Lesní mysli, nejčastěji v podobě procházek pro jednotlivce, skupiny či firmy. Zážitek v přírodě spojený s prvky všímavosti, pozitivní psychologie a umění klást si otázky pro osobní rozvoj vnímám jako silný nástroj sebepéče, který přeji zažít každému.

Co mi dal program

Mou největší výzvou před programem bylo další směřování mojí role ukončujícího se projektu Sousedské klubovny a uchopení mých znalostí a kapacit pro větší podporu kolem komunity Osvobozené školy či do dalších nových směrů. Díky podpoře celé skupiny, vzdělání i ujasnění si svého směru s pomocí kouče, jsem překlenula fázi tápání a zdárně se posunula i víc v hrdém přijetí role komunitní hybatelky.

V rámci rozvoje mě hodně pomohl společný seminář Nenásilné komunikace jako skvělého nástroje pro řešení nejen komunitních výzev či práci v týmu. Velkým bonusem je i samotné propojení na další hybatele z mého okolí i celé ČR s inspirativními projekty. Cením si této možnosti a věřím, že zužitkuji podporu i ve své další práci jako mentorky vznikajících komunitních projektů.

Čemu se chci věnovat dál

Primární směřování je již do rozjetých projektů hlavně kolem Osvobozené školy a mých vášní v podobě jógy smíchu, Lesní mysli a předávání znalostí z oblasti zakládání a rozvoje komunitních projektů a sebeřídících organizací. Otvírám se tímto i možným spolupracím na dalších projektech, kde uplatním své zkušenosti v jednorázových konzultacím nebo i delším mentoringovým provázení na míru danému projektu či komunitě.