• Největší podíl příjmů dokáží uspořit Pražané a Středočeši, nejmenší lidé na severu a východě Čech
  • Nejobtížněji vycházejí s příjmy lidé z Moravskoslezského a Ústeckého kraje
  • Na nenadálý výdaj jsou nejlépe připraveni lidé ve Zlínském kraji
  • Nejvíce bankrotů prodělávají Karlovarští, ti jsou zároveň v oblasti financí nejsebevědomější
  • Všichni ale shodně považují za důvěryhodný zdroj informací zejména své blízké a banku

Z dlouhodobého průzkumu finanční gramotnosti, který pro Českou spořitelnu provedla společnost Millward Brown letos v létě, vyplývá, že nejvíce finančně gramotní jsou lidé v Praze. Na druhém místě jsou obyvatelé Jihomoravského kraje a hned po nich jsou Středočeši. Na druhém konci spektra jsou Karlovarští a Ústečtí následovaní obyvateli Vysočiny. Míru finanční gramotnosti nejsilněji ovlivňuje dosažené vzdělání – vysokoškoláci mají dvakrát vyšší skóre než lidé se základním vzděláním.

Podobný vliv má i výše rodinného příjmu. Lidé v domácnostech s příjmy přesahujícími 40 tis. Kč měsíčně vykazují téměř dvojnásobnou míru finanční gramotnosti než ti, kteří žijí v domácnostech, jejichž příjmy nepřesahují 15 tis. Kč měsíčně. To souvisí i s počtem bankrotů a mírou úspor. Celorepublikovou průměrnou mzdu (26 480 Kč) překonali jen Pražané (32 934 Kč) a nejvíce se ji blíží Středočeši (26 235 Kč). Naopak nejnižší mzdy berou lidé v Karlovarském (23 096 Kč), Zlínském (23 416 Kč) a Pardubickém (23 926 Kč) kraji.

Obyvatelé Prahy a Středočeského kraje dokáží z celé republiky ušetřit největší procento svých příjmů (17 %). Na třetím místě skončili obyvatelé Jihočeského a Plzeňského kraje, kteří dokáží uspořit shodně 15,8 % svých příjmů. Naopak nejmenší procento svých příjmů uspoří Liberečtí, Královéhradečtí a Pardubičtí, kteří všichni dokáží ušetřit pouze 11,2 % svých příjmů a za celorepublikovým průměrem zaostávají zhruba o 3 procentní body. Nejméně bankrotů prodělávají obyvatelé Prahy (1,8 na tisíc obyvatel), Vysočiny (2,6) a Jihomoravského a Zlínského kraje (shodně 3,6). Naopak smutnými rekordmany jsou Karlovarští s 12 bankroty na tisíc obyvatel a Ústečtí (10) s Královéhradeckými (8,5).

„Překvapivými faktory ovlivňujícími finanční gramotnost lidí je rodinný stav a pracovní status. Manželé a partneři žijící v jedné domácnosti s financemi nakládají lépe, stejně tak jsou osoby samostatně výdělečně činné zdatnějšími finančníky než lidé v placeném zaměstnání,“ řekla Lenka Korečková, manažerka výzkumu České spořitelny. Silné rodinné vazby navíc snižují i počet bankrotů a dodávají lidem pocit, že se jim i s menším příjmem daří lépe.

Nejlépe se svými příjmy podle vlastních vyjádření vychází obyvatelé Jihomoravského kraje a Vysočiny, kteří jsou na tom lépe nejen než celorepublikový průměr, ale i Pražané. Naopak největší podíl lidí, kteří mají pocit, že se svými příjmy vycházejí špatně, žije v Moravskoslezském kraji. Hned za nimi následují obyvatelé Ústeckého a Pardubického kraje. Nenadálé výdaje ve výši 9 600 Kč nedokáže zaplatit více než polovina obyvatel Moravskoslezského kraje. O trochu lépe jsou na tom lidé v Pardubickém a Karlovarském kraji. Naopak nejlépe jsou na nenadálé výdaje připraveni obyvatelé Zlínského kraje, Vysočiny a Královéhradeckého kraje.

Lidé z Královéhradeckého kraje jsou z celé republiky nejméně sebevědomí v oblasti financí. Jen o něco lépe na tom jsou obyvatelé Pardubického kraje, které následují Plzeňští a Jihočeši. Naopak nejistěji se ve finančním světě cítí Karlovarští a lidé z Vysočiny a Olomouckého kraje. Pražané jsou v sebevědomí až na čtvrtém místě hned za Středočechy a Jihomoravany. Pardubičtí zase vykazují v celorepublikovém porovnání největší hlad po informacích z finančního světa. Na druhém místě v zájmu o vzdělání jsou Pražané následovaní Středočechy. Naopak obyvatelé Plzeňského kraje cítí nejmenší potřebu se ve světě financí lépe orientovat. Stejně tak lidé z Vysočiny a Královéhradeckého kraje nemají o další vzdělávání moc velký zájem.

Za nejdůvěryhodnější zdroj informací považují všichni obyvatele České republiky zejména příbuzné a známé, po kterých následují pobočky banky a její letáky. „Výsledky dlouhodobého průzkumu a znalost potřeb nejen našich klientů je zásadní pro přípravu našich produktů a služeb. Klientům nyní v pobočkách poradíme, jak mohou uspořit ve svém rodinném rozpočtu a jak se lépe orientovat ve světě financí. Chceme tak přispět ke zvýšení všeobecné finanční gramotnosti a využít toho, že banky nám v průzkumech vycházejí jako nejdůvěryhodnější zdroje finančních informací,“ řekla Kristýna Havligerová, tisková mluvčí České spořitelny.

Služba Moje zdravé finance pomáhá lidem dostat rodinné finance pod kontrolu, lépe sledovat své výdaje i hledat úspory (více informací na www.mojezdravefinance.cz). Službu banka od počátku listopadu nabízí v celé pobočkové síti. Pro mladé na základních a středních školách nabízí Česká spořitelna možnost zahrát si hru Finanční svoboda, pro středoškoláky pak i hru Tajuplná cesta (více informací na financnisvoboda.cz a tajuplnacesta.cz). Z průzkumu totiž vyplynulo, že děti a studenti, kteří hru hráli, dosáhli mnohem lepších výsledků v testu finanční gramotnosti než ti, kteří se her nezúčastnili.

Pro další informace prosím kontaktujte Tiskové centrum Finanční skupiny České spořitelny:

Kristýna Havligerová
Tisková mluvčí FSČS

tiskove_centrum@csas.cz

Pavla Kozáková 
Tiskové centrum ČS