• Liberečtí prochází nejmenším počtem bankrotů
• Ústečtí ušetří největší podíl svých příjmů
• Obyvatelé Královéhradeckého kraje jsou nejlépe připravení na nenadálé výdaje
• Všichni ale shodně považují za důvěryhodný zdroj informací zejména své blízké a banku
  

Z dlouhodobého průzkumu finanční gramotnosti, který pro Českou spořitelnu provedla společnost Millward Brown letos v létě, vyplývá, že nejvíce finančně gramotní jsou lidé v Praze. Liberečtí a Královéhradečtí dosáhli stejného výsledku, který jen mírně zaostává za celorepublikovým průměrem. Obyvatelé Ústeckého kraje jsou až v závěsu za výše zmíněnými regiony. Míru finanční gramotnosti nejsilněji ovlivňuje dosažené vzdělání – vysokoškoláci mají dvakrát vyšší skóre než lidé se základním vzděláním.

Podobný vliv má i výše rodinného příjmu. Lidé v domácnostech s příjmy přesahujícími 40 tis. Kč měsíčně vykazují téměř dvojnásobnou míru finanční gramotnosti než ti, kteří žijí v domácnostech, jejichž příjmy nepřesahují 15 tis. Kč měsíčně. To souvisí i s počtem bankrotů a mírou úspor. Ani jeden kraj z porovnávané trojice nepřekonal celorepublikovou průměrnou mzdu. Nejvíce se republikovému průměru blíží lidé z Libereckého kraje (24 058 Kč), kterým do průměru chybí zhruba 500 Kč. Ústeckým (23 830 Kč) a Královéhradeckým (23 787 Kč) chybí do průměru České republiky zhruba 750 Kč, respektive 800 Kč.

Obyvatelé Ústeckého kraje dokáží z vybrané trojice ušetřit největší procento svých příjmů (12,2 %), ale za celorepublikovým průměrem stejně zaostávají o téměř dvě procenta. Liberečtí a Královéhradečtí ušetří stejný podíl svých příjmů (11,2 %) a jsou tak spolu s obyvateli Pardubického kraje schopni ušetřit nejmenší procento svých příjmů z celé republiky. V počtu bankrotů se nad celorepublikový průměr dostali obyvatelé všech tří vybraných krajů. Nejlépe jsou na tom lidé z Libereckého kraje (5,6 bankrotů na 1000 obyvatel), čímž za celorepublikovým průměrem zaostali jen o jednu desetinu. Naopak Ústečtí (10) procházejí po Karlovarských (12) nejvíce bankroty v republice. Královéhradečtí (8,5) jsou v tomto žebříčku bankrotářů na třetím místě.

„Překvapivými faktory ovlivňujícími finanční gramotnost lidí je rodinný stav a pracovní status. Manželé a partneři žijící v jedné domácnosti s financemi nakládají lépe, stejně tak jsou osoby samostatně výdělečně činné zdatnějšími finančníky než lidé v placeném zaměstnání,“ řekla Lenka Korečková, manažerka výzkumu České spořitelny. Silné rodinné vazby navíc snižují i počet bankrotů a dodávají lidem pocit, že se jim i s menším příjmem daří lépe.

Obyvatelé Libereckého a Královéhradeckého kraje vycházejí se svými příjmy stejně dobře. Oba kraje hospodaří dokonce lépe i než Pražané a Středočeši. Překonali dokonce i celorepublikový průměr. Ústečtí naopak pocitově vycházejí s penězi nejhůře v celé republice hned po lidech z Moravskoslezského kraje. Nenadálé výdaje ve výši 9 600 Kč nedokáže zaplatit téměř polovina obyvatel Libereckého a Ústeckého kraje, a necelé dvě pětiny lidí z Královéhradeckého kraje. Liberečtí a Ústečtí tak dosáhli čtvrtého nejhoršího výsledku v republice a jsou tak jedni z nejméně připravených na nenadále výdaje. Královéhradečtí naopak dosáhli třetího nejlepšího výsledku v republice a nenadálý výdaj dokáže zaplatit stejné procento lidí jako v Praze.

Lidé z Královéhradeckého kraje jsou z celé republiky nejméně sebevědomí v oblasti financí. Za celorepublikovým průměrem v sebevědomí lehce zaostávají Liberečtí. Lidé v Ústeckém kraji jsou ze sledované trojice nejsebevědomější, jako jediní překonali celostátní průměr a v sebevědomí se téměř vyrovnají Pražanům. Liberečtí vykazují z porovnávané trojice největší hlad po informacích z finančního světa. Svým zájmem překonali i celorepublikový průměr, ale za zájmem Pražanů a Středočechů zaostávají. Naopak obyvatelé Královéhradeckého a Ústeckého kraje za celorepublikovým průměrem zaostávají a vykazují třetí, respektive čtvrtý nejmenší zájem o další vzdělávání v oblasti financí.

Za nejdůvěryhodnější zdroj informací považují všichni obyvatele České republiky zejména příbuzné a známé, po kterých následují pobočky banky a její letáky. „Výsledky dlouhodobého průzkumu a znalost potřeb nejen našich klientů je zásadní pro přípravu našich produktů a služeb. Klientům nyní v pobočkách poradíme, jak mohou uspořit ve svém rodinném rozpočtu a jak se lépe orientovat ve světě financí. Chceme tak přispět ke zvýšení všeobecné finanční gramotnosti a využít toho, že banky nám v průzkumech vycházejí jako nejdůvěryhodnější zdroje finančních informací,“ řekla Kristýna Havligerová, tisková mluvčí České spořitelny.

Služba Moje zdravé finance pomáhá lidem dostat rodinné finance pod kontrolu, lépe sledovat své výdaje i hledat úspory (více informací na www.mojezdravefinance.cz). Službu banka od počátku listopadu nabízí v celé pobočkové síti. Pro mladé na základních a středních školách nabízí Česká spořitelna možnost zahrát si hru Finanční svoboda, pro středoškoláky pak i hru Tajuplná cesta (více informací na financnisvoboda.cz a tajuplnacesta.cz). Z průzkumu totiž vyplynulo, že děti a studenti, kteří hru hráli, dosáhli mnohem lepších výsledků v testu finanční gramotnosti než ti, kteří se her nezúčastnili.