• Moravskoslezský kraj má největší podíl domácností, které mají potíže zaplatit náhlý výdaj 9 600 Kč
• Zlínští dokáží dobře pracovat s omezenými finančními prostředky
• Olomoučtí mají stejné skóre finanční gramotnosti jako průměr republiky
• Všichni ale shodně považují za důvěryhodný zdroj informací zejména své blízké a banku
  

Z dlouhodobého průzkumu finanční gramotnosti, který pro Českou spořitelnu provedla společnost Millward Brown letos v létě, vyplývá, že nejvíce finančně gramotní jsou lidé v Praze. Olomoučtí dosáhli stejného výsledku jako Středočeši a vyrovnali tak celorepublikový průměr. Zlínští a Moravskoslezští za nimi mírně zaostávají. Míru finanční gramotnosti nejsilněji ovlivňuje dosažené vzdělání – vysokoškoláci mají dvakrát vyšší skóre než lidé se základním vzděláním.

Podobný vliv má i výše rodinného příjmu. Lidé v domácnostech s příjmy přesahujícími 40 tis. Kč měsíčně vykazují téměř dvojnásobnou míru finanční gramotnosti než ti, kteří žijí v domácnostech, jejichž příjmy nepřesahují 15 tis. Kč měsíčně. To souvisí i s počtem bankrotů a mírou úspor. Nejnižší průměrnou mzdu z porovnávané trojice a druhou nejnižší v celé republice po Karlovarském kraji dostávají Zlínští (22 717 Kč), Olomoučtí berou v průměru o necelou pětistovku více. Lidé z Moravskoslezského kraje se nejvíce přibližují průměrné mzdě, ale k dorovnání jim stále chybí zhruba 500 Kč.

Obyvatelé Olomouckého a Zlínského kraje jsou schopni ušetřit přes 14 % svých příjmů. Zaostávají tak sice téměř o tři procentní body za Prahou, ale jsou na celorepublikovém průměru. Obyvatelé Moravskoslezského kraje dokáží ušetřit necelých 14 procent svých příjmů. V porovnání se Zlínskými a Olomouckými obyvateli tak dokáží s vyšší průměrnou mzdou hospodařit hůře. V počtu bankrotů se pod celorepublikový průměr dostali jen obyvatelé Zlínského kraje, kteří prodělávají i méně bankrotů než Středočeši. Naopak Moravskoslezští jsou v počtu bankrotů celorepublikově na čtvrtém místě. Nejméně bankrotů prodělali obyvatelé Zlínského kraje (3,6 %), následují je lidé z Olomouckého kraje (6 %) a obyvatelé Moravskoslezského kraje (6,7 %).

„Překvapivými faktory ovlivňujícími finanční gramotnost lidí je rodinný stav a pracovní status. Manželé a partneři žijící v jedné domácnosti s financemi nakládají lépe, stejně tak jsou osoby samostatně výdělečně činné zdatnějšími finančníky než lidé v placeném zaměstnání,“ řekla Lenka Korečková, manažerka výzkumu České spořitelny. Silné rodinné vazby navíc snižují i počet bankrotů a dodávají lidem pocit, že se jim i s menším příjmem daří lépe.

Na Olomoucku vycházejí lidé se svými příjmy stejně dobře jako v Praze. Zlínští za nimi zaostávají jen mírně, ale jsou se svou schopností vyjít s penězi na celorepublikovém průměru. Nejhůře z této trojice krajů vychází se svými příjmy obyvatelé Moravskoslezského kraje, kteří v tomto ohledu hospodaří nejhůře z celé republiky. Nenadálé výdaje ve výši 9 600 Kč nedokáže zaplatit více než polovina lidí z Moravskoslezského kraje, téměř polovina Olomouckých a zhruba třetina Zlínských. Lidé z Moravskoslezského kraje jsou tak na nenadálé výdaje z celé republiky nejhůře připraveni. V pomyslném žebříčku „nepřipravených“ je následují Pardubičtí a Olomoučtí s Karlovarskými. Naopak Zlínští jsou z celé republiky na nenadálé výdaje připraveni nejlépe.

Z trojice porovnávaných krajů jsou v oblasti financí nejsebevědomější lidé z Olomouckého kraje, kteří jsou sebevědomější než Pražáci i Středočeši. Těsně je následují obyvatelé Moravskoslezského kraje, kteří si jsou v oblasti financí jistější více než průměrný občan České republiky. Nejméně sebevědomí prokazují obyvatelé Zlínského kraje, kteří zaostávají i za celorepublikovým průměrem. Olomoučtí mají navíc i největší hlad po informacích z finančního světa a jako jediní z vybrané trojice překonali celorepublikový průměr. Následují je obyvatelé Moravskoslezského a Zlínského kraje, kteří však za průměrem České republiky výrazněji zaostávají.

Za nejdůvěryhodnější zdroj informací považují všichni obyvatele České republiky zejména příbuzné a známé, po kterých následují pobočky banky a její letáky. „Výsledky dlouhodobého průzkumu a znalost potřeb nejen našich klientů je zásadní pro přípravu našich produktů a služeb. Klientům nyní v pobočkách poradíme, jak mohou uspořit ve svém rodinném rozpočtu a jak se lépe orientovat ve světě financí. Chceme tak přispět ke zvýšení všeobecné finanční gramotnosti a využít toho, že banky nám v průzkumech vycházejí jako nejdůvěryhodnější zdroje finančních informací,“ řekla Kristýna Havligerová, tisková mluvčí České spořitelny.

Služba Moje zdravé finance pomáhá lidem dostat rodinné finance pod kontrolu, lépe sledovat své výdaje i hledat úspory (více informací na www.mojezdravefinance.cz). Službu banka od počátku listopadu nabízí v celé pobočkové síti. Pro mladé na základních a středních školách nabízí Česká spořitelna možnost zahrát si hru Finanční svoboda, pro středoškoláky pak i hru Tajuplná cesta (více informací na financnisvoboda.cz a tajuplnacesta.cz). Z průzkumu totiž vyplynulo, že děti a studenti, kteří hru hráli, dosáhli mnohem lepších výsledků v testu finanční gramotnosti než ti, kteří se her nezúčastnili.