Farma Stříbrný

Nejmodernější technologie přinesly více komfortu zvířatům i lidem

 

Rodinná Farma Stříbrný denně produkuje přes 2500 litrů mléka. Od letošního jara si tamní dojnice mohou užívat komfortu moderní robotické haly, která jim zajišťuje prakticky kompletní servis od krmení přes dojení až po drbání speciálním robotem. Mohou se v ní volně procházet nebo si dopřát odpočinek v boxech stlaných slámou. To vše se nachází pouhých sedm kilometrů od Jičína, v obci Radim na Královéhradecku. Hospodaření pomocí nejnovějších technologií s sebou přineslo větší pohodu zvířat a méně lidské práce: péči o farmu zvládnou bez problémů čtyři lidé.

O své životní dráze měl Karel Stříbrný jasno už od mládí. Narodil se přímo na farmě, která nyní nese jeho jméno, a před očima měl vzor svého otce, který tu hospodařil už od 40. let. O hospodářství a zemědělství tak nabyl znalosti z první ruky. S manželkou, která také pochází ze selského rodu, hospodařili až do počátku 90. let na 11 hektarech půdy a chovali 12 červených stračen. 

Po většinu socialistického období se s výjimkou několika málo let podařilo statek uchránit od nuceného vstupu do JZD – majitelé ale museli plnit dodávky. Nevyhnuli se také nedobrovolné výměně svých pozemků za jiné, což naštěstí bylo záhy po revoluci napraveno. Po roce 1989 přišel zásadní zlom: manželé Stříbrní se rozhodli své hospodářství výrazně rozšířit, přikoupili pozemky, další si pronajali a plánovali založit chov černobílých holštýnských krav, plemeno speciálně vyšlechtěné na mléko. „Holštýnská kráva je mléčný typ, nádoj je mezi 30 až 50 litry mléka denně. Zároveň je ale štíhlá, na maso se tedy příliš nehodí,“ říká Karel Stříbrný. Jeho manželka Zdena dodává, že se jim ale právě proto líbily víc než krávy červené: „Holštýnky ideálně spojovaly požadavky na dojivost i na estetiku.“ Pro své nové stádo, dovezené z Francie, postavili a v roce 1993 zprovoznili velký chlév, ve kterém je nyní mladý dobytek. 

Otec a syn Pajerovi

Robotická hala: světlo, čistý vzduch a téměř úplně samostatné krávy

Chov holštýnského skotu manželů Stříbrných je v současné době soběstačný, odchovávají vlastní telata, a nemusí tak dokupovat žádné nové kusy. Z celkem asi 250hlavého stáda je přes 100 dojnic, pro které aktuálně dostavěli moderní, prostornou a vzdušnou halu, kde se krávy mohou procházet, krmit se, ležet v boxech stlaných slámou (ta dojnicím vyhovuje ze zdravotního hlediska nejvíce) či se nechat drbat speciálním robotem. Ten je mezi nimi natolik oblíbený, že se na něj občas tvoří fronty.

Hala je rozdělená na dvě poloviny, přičemž v každé je dojicí robot DeLaval nejnovější generace. Krávy k němu samy přijdou dvakrát až třikrát denně (rozestup musí být nejméně sedm hodin) a vše probíhá automatizovaně na základě údajů, které robot o konkrétním zvířeti má. Pomocí 3D kamery se dokáže přizpůsobit nepravidelnostem struků, na displeji zobrazuje, z kolika procent je který struk již vydojený, a samozřejmě umí i testovat mléko. Nemůže se tak stát, že do nádrže s mlékem vpustí například takové, ve kterém byla detekována stopa krve. Za odměnu pak robot nabídne krávě hrst granulí.

„Dojicí robot pro nás znamená mnohem víc svobody. Když jsme například odpoledne někde na návštěvě, nemusíme si hlídat čas, abychom byli nejpozději do čtyř doma a začali s večerním dojením. To obvykle zabralo 3,5 hodiny, ráno to byly hodiny čtyři. Když jsem s tím po 25 letech přestala, trvalo asi týden, než jsem si zvykla na to, že mám najednou víc času a volnosti. Byl to svým způsobem šok,“ popisuje nedávný nástup dojicího robota Zdena Stříbrná. V současnosti se na farmě věnuje především péči o telata. Ostatně každý ze členů rodiny, kteří na rodinném statku společně hospodaří, má své speciální kompetence. Karel Stříbrný st. svůj talent pro kutilství, a je proto slovy své manželky „hlavním firemním opravářem“, syn Karel se věnuje především chovu jako takovému a snacha Petra se nejčastěji nachází v kanceláři, odkud na počítači řídí robotické systémy. Všichni čtyři se ale mohou kdykoli zastoupit, a proto není problém zajet si občas i na zaslouženou dovolenou.

Nákladnou investici do haly a moderních technologií pomáhala Farmě Stříbrný financovat Česká spořitelna, která s rodinou spolupracuje už 15 let. Hladký průběh hospodaření na farmě včetně nákupu potřebného vybavení zajišťuje provozní financování, které vykrývá výkyvy v cash flow, tedy například než dorazí dotace nebo peníze za obilí. Stříbrným pomohlo i v roce 2015, když Evropská unie zrušila mléčné kvóty a cena mléka se propadla pod šest korun za litr. „Tehdy to pro nás znamenalo ztrátu kolem 2,5 milionu, protože z mléka máme 80 % příjmů. Zbytek tvoří prodej krmiva, krav, telat a jatečních krav,“ vysvětluje Karel Stříbrný.

Nejtěžší chvíle přinesla nemoc a krach mlékárny 

Základem celého hospodaření na Farmě Stříbrný je šetrný přístup ke zvířatům i okolnímu prostředí. Dobrá péče majitelům mimo jiné pravidelně přináší ocenění na výstavách skotu. „Když se člověk ke zvířatům chová dobře, nejsou ve stresu. U krav se to potom projeví i na kvalitě mléka, konkrétně na množství buněčných elementů,“ říká Zdena Stříbrná a dodává, že důležitou roli hraje samozřejmě také kvalita krmení, které si na farmě produkují prakticky všechno sami (z vojtěšky dělají senáž, přikrmují kukuřicí a senem). Mají tak nad ním stoprocentní kontrolu a jistotu, že není plesnivé. Zásadně také nepoužívají žádné konzervanty.

Mléko prodávají drážďanské mlékárně Müller, ke které přešli poté, kdy zkrachovala místní mlékárna v Jičíně. „Müller byl blíž než mlékárny v jižních Čechách. Mlékárna v Poděbradech zase byla malá a další mléko už nechtěla odebírat,“ vzpomíná na problematické období kolem roku 2007 Karel Stříbrný. Jičínská mlékárna jim tehdy za dodané mléko zůstala dlužna 1 300 000 korun, ze kterých jim později splatila 45 %. Zbytek peněz Stříbrným půjčila mlékárna Müller. Těžších období si manželé zažili víc, ale nejnáročnější byl rok 1997, kdy Karel Stříbrný vážně onemocněl a péče o celé hospodářství ležela na zbývajících členech rodiny. Ani tehdy však neuvažovali byť jen na chvíli o tom, že by s hospodařením skončili, a než se rok s rokem sešel, zase se vše v dobré obrátilo.

„Nic jiného jsme nikdy dělat nechtěli…“

Své hospodářství rodina Stříbrných už dnes dál rozšiřovat neplánuje: „Chceme teď především upravovat okolí a dát to tu „do gala“. Pokud by byl ale na prodej nějaký vhodný pozemek, tak bychom ho samozřejmě rádi koupili,“ nastiňuje nejbližší roky Karel Stříbrný. To, že nekoupili větší množství pozemků už v 90. letech, je jednou z věcí, kterých manželé při zpětném pohledu trochu litují: „Později bylo obtížné něco koupit, protože pozemky už byly rozebrané, a dnes prakticky veškeré dotace padnou na nájmy. Cena půdy navíc neustále roste. Myslím, že by bylo lepší, kdyby vůbec žádné dotace pro nikoho nebyly. Kdyby litr mléka stál 10 korun a metrák obilí 500, tak bychom ani dotace nepotřebovali,“ říká Zdena Stříbrná. O rozšíření produkce o různé mléčné výrobky neuvažují. Pro vlastní potřebu a lidi z okolí ale jednou týdně vyrábějí čerstvý sýr.

Rodina Stříbrných v okolí funguje i jako určitý tmelicí prvek. Když je na farmě občas nějaká slavnost, sousedé se na ní rádi zastaví, a když měl Karel Stříbrný šedesátiny, sešlo se na 200 lidí. S oslavou za účasti dechové kapely Táboranka se počítá i pro nově postavenou halu. Zdena Stříbrná se navíc už řadu let angažuje v místní politice a od podzimu 2018 je v Radimi starostkou: „Strašně ráda dělám něco pro lidi,“ říká, a když popisuje projekty obce, ale třeba i vánoční rozsvěcení stromu nebo soukromě organizované charitativní koncerty pro domácí hospic, je vidět, že se jí přání splnilo. Rodinné hospodaření Stříbrné naplňuje: „Je to tvrdá práce, ale nikdy jsme nic jiného dělat nechtěli, to má člověk asi v sobě,“ shodují se. 

Jan Polák

Ředitel segmentu MSE v České spořitelně pro region Východní Čechy

„S rodinou Stříbrných se známe od roku 2004 a myslím, že mohu říci, že si rozumíme nejen po pracovní, ale především i lidské stránce. Naše spolupráce tehdy začala financováním koupě senážního vozu. V průběhu let Česká spořitelna financovala prakticky veškerou zemědělskou techniku, pomohla s nákupy zemědělské půdy a provozními úvěry vyrovnávala výpadky cash flow. Dosud největším společným projektem byla výstavba moderní robotické stáje pro 100 krav, která byla dokončena v únoru 2019,“ říká Jan Polák, ředitel segmentu MSE v České spořitelně pro region Východní Čechy.

 

Mohlo by vás ještě zajímat

×
George
Česká spořitelna
Bankovnictví budoucnosti.
Stáhnout