Ekonomická analýza
Jihomoravského kraje
Společně tvoříme #silnější budoucnost
Hlavní ekonomická fakta Jihomoravského kraje
HDP poskytuje přehled o celkové ekonomické výkonnosti regionu. Klíčové ukazatele trhu práce, jako je míra nezaměstnanosti a průměrná hrubá měsíční mzda, jsou zásadní pro podnikatele při rozhodování o investicích. Vysoká nezaměstnanost signalizuje nižší poptávku firem po zaměstnancích, zatímco nízká značí vysokou konkurenci při jejich získávání. Průměrná mzda ovlivňuje náklady na pracovní sílu a životní úroveň zaměstnanců. Výše mzdy má vliv na produktivitu a stabilitu pracovní síly v regionu.
11 %
Podíl na celorepublikovém HDP
Zdroj: ČSÚ, 2023
4,7 %
Míra nezaměstnanosti
Zdroj: MPSV, 12/2024
42 338 Kč
Průměrná hrubá měsíční mzda
Zdroj: ČSÚ, 2023
Ekonomický vývoj
Stejně jako další regiony ČR i Jihomoravský kraj zažil mezi lety 2008 a 2013 období stagnace. Pak ale jeho ekonomika rychle ožila a mezi lety 2015 a 2019 rostla průměrným tempem 3,7 % ročně. I přes propad způsobený pandemií v roce 2020 (− 2,8 %) se region v následujících dvou letech vrátil k pozitivnímu růstu. V roce 2023 vykazoval stabilní výkon.
Výkonnost ekonomiky
Jihomoravský kraj je jedním z ekonomicky nejsilnějších regionů České republiky. V roce 2023 se podílel na tvorbě celorepublikového HDP hned 11 %. Byl tedy třetí za Prahou a Středočeským krajem. V absolutních číslech dosáhl jeho HDP hodnoty 830 miliard korun. Přihlédneme-li k přepočtu na obyvatele, jedná se o druhý nejvýkonnější region hned po hlavním městě, jelikož dosahuje 97 % republikového průměru. Bez započtení Prahy činí jeho HDP na hlavu dokonce 119 %. Dobře si vede i v evropském kontextu, kde jeho HDP na obyvatele dosahuje přibližně 88 % průměru EU.
Vysokou konkurenceschopnost Jihomoravského kraje potvrzuje také jeho vyvážená ekonomická struktura. Stabilně narůstá podíl ICT sektoru (informačních a komunikačních technologií). Díky přítomnosti řady inovačních firem, výzkumných pracovišť a univerzit lze předpokládat, že bude hospodářský růst pokračovat i do budoucna. Nalezneme zde mnoho odvětví s vysokou přidanou hodnotou. Regionální firmy se soustředí například na vývoj polovodičů, farmacii nebo výzkumné aktivity v oblasti biotechnologií, nanotechnologií a umělé inteligence.
Trh práce a vzdělávání
Ekonomický výkon regionu je celkově silný, ke konci roku 2024 se ale potýkal s jednou z nejvyšších nezaměstnaností. Dosáhla 4,7 %, zatímco celorepublikový průměr v tomto roce činil 4,1 %. I podíl dlouhodobě nezaměstnaných byl v tomto kraji jedním z nejvyšších v rámci Česka. Dosáhl až na 33 % z celkového počtu lidí bez práce. Na jedno volné pracovní místo v kraji připadalo v průměru 2,2 uchazeče.
Průměrná hrubá měsíční mzda v kraji v roce 2023 činila 42 338 Kč. Tato částka je sice mírně pod průměrem celé republiky, region ji ale kompenzuje vyváženějšími náklady na bydlení. Ty zde tvoří přibližně 16,1 % čistých příjmů domácností. Řadí ho tedy do středu republikového srovnání.
A jak je to v kraji se vzdělaností? Podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 25–64 let zde dosahuje 27,6 %, a je proto hned po Praze druhý nejvyšší v republice. Počet obyvatel se základním vzděláním nebo bez vzdělání je v tomto regionu naopak v rámci Česka čtvrtý nejnižší. Silné postavení kraje v oblasti vzdělávání podporuje sedm veřejných vysokých škol, na kterých v akademickém roce 2023/2024 studovalo přes 64 tisíc studentů, tedy druhý nejvyšší počet mezi kraji. Brno se tak stává magnetem pro mladé talenty. Místní vysoké školy se profilují jak výukou, tak i špičkovým výzkumem v oblasti technologií, zdravotnictví nebo vesmírného inženýrství.
Silné stránky kraje
Region je silný díky kombinaci výzkumu, vzdělanosti, inovací a kvalitního podnikatelského prostředí. Mladí lidé využívají zdejší akademické zázemí a často v Jihomoravském kraji také zakládají vlastní firmy nebo nastupují do místních výzkumných institucí. Brno se tak přirozeně stává centrem regionu i širšího středoevropského prostoru.
Ekonomika oblasti je vyvážená a moderní. Vyšší podíl ICT sektoru na přidané hodnotě i zaměstnanosti svědčí o orientaci na znalostní a technologickou ekonomiku. Významnou roli hraje i průmysl, zejména strojírenství, které je v regionu silně zakořeněné a nadále se rozvíjí. Důkazem jsou místní podniky i mezinárodní odborné veletrhy na brněnském výstavišti. Ty se kromě tradičního průmyslu čím dál více zaměřují také na start-upy, inovace a digitální technologie. Kraj se tak stává inovačním hubem.
Důležitou součástí identity regionu je vinařství a ovocnářství. Pro Jihomoravský kraj mají jednak ekonomický význam, ale podporují také turistický ruch. Turisté i místní oceňují především dobré životní prostředí, rozmanitou krajinu a kulturní bohatství.
Výraznou konkurenční výhodou je rovněž dopravní dostupnost. Kraj má rozvinutou dopravní infrastrukturu s dobrým napojením na Prahu, Bratislavu, Ostravu i Vídeň (včetně železničního spojení). V Brně navíc najdete mezinárodní letiště.
Špičkové univerzity a významný podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva
Výrazný růst výdajů na výzkum, vývoj a inovace
Dynamický ICT sektor a kvalitní podnikatelské zázemí
Výborná zdravotní péče a dobré životní prostředí
Silná pozice v mezinárodně relevantních výzkumných oblastech (biotechnologie, vesmír, AI)
Příležitosti rozvoje
Aby se region mohl i nadále rozvíjet, měl by lépe zužitkovat své stávající přednosti. Jednou z nich je například dopravní infrastruktura. Kraj by měl dobudovat dálniční spojení směrem na Vídeň, modernizovat brněnský železniční uzel a připravit vysokorychlostní tratě, aby se do regionu lidé snáze dostali z celé střední Evropy. Brno by se také mělo zaměřit na lepší dostupnost letiště a častější byznysové letecké spoje, které by mohly ještě více posílit přímé mezinárodní propojení s inovačními a technologickými centry.
A jak podpořit vzdělávání? Kraji by prospěla širší nabídka vysokoškolských oborů, které by lépe reagovaly na potřeby firem. Modernější obory by pomohly do regionu přilákat více zahraničních studentů a vědců. Výzkum by se mohl propojit s globálními znalostními sítěmi.
Zajímavý potenciál nabízí také cestovní ruch. „Letí“ především městský, kulturní, vinařský nebo rekreační turismus. Roste také zájem o lokální, autentické zážitky. Předpokládají se rovněž investice do podpory regionálních produktů a agroturistiky. Pokud kraj do infrastruktury zainvestuje, bude atraktivnější pro turisty a pro své obyvatele vytvoří ještě kvalitnější životní prostředí.
Příklady inspirativních projektů
Centrum excelence ve farmacii a biotechnologiích
Masarykova univerzita nyní staví v Brně nový BioPharma Hub. Jedná se o strategický projekt, který posílí pozici Česka v oblasti vědy, výzkumu a špičkového vzdělávání. V moderním pětipatrovém objektu najde zázemí farmaceutická fakulta, laboratorní výroba léků a také výzkumné týmy zaměřené na molekulární biologii a biotechnologie.
rPET InWaste mění odpad na zdroj – a to s evropskou certifikací
Společnost rPET InWaste se zaměřuje na výrobu regranulátu z použitých PET obalů. Ten pak lze znovu využít k výrobě lahví známých značek. Díky evropské certifikaci EFSA, kterou tato firma obdržela jako jediná v Česku, je jedním z našich lídrů v oblasti recyklace plastů.
Nonstop veterinární péče až ke dveřím chovatelů
Brněnský projekt Zvíře+ nabízí mobilní veterinární záchranku, která je dostupná 24 hodin denně 365 dní v roce. Kvalifikovaný tým vyjíždí z Brna do celého Jihomoravského kraje, aby poskytl odbornou pomoc domácím mazlíčkům přímo v jejich prostředí.