Working dads. Jak být špičkový manažer i skvělý táta?
13. července 2021
3 minuty
Vyměnit plenku a rychle na konferenční hovor. Při procházce s kočárkem vyřídit několik telefonátů. Pro táty a zároveň manažery na otcovského dovolené často samozřejmost. Málokdy se dokážou zcela odpojit a věnovat se naplno rodině. Proč? Na vině může být špatně nastavená firemní kultura.
„Den, kdy se nám narodila dvojčata, byl nejšťastnější v mém životě. Přesto jedné věci lituji: konferenčního hovoru, který jsem dokončoval ještě ve dveřích porodnice,“ popisuje pro magazín Harvard Business Review Tim Allen, dnes ředitel americké společnosti Care.com, která zajišťuje pečovatelské služby mimo jiné pro seniory a lidi s handicapem. „Měl jsem pocit, že jako ředitel musím být pořád na příjmu. A pracoval jsem dokonce i během své otcovské dovolené. Říkal jsem si: byznys se nezastavuje, tak jak bych se mohl zastavit já?“
Jeho příběh jasně ukazuje, že být zároveň vrcholový manažer i táta je pořádná výzva. I když firmy neustále přicházejí s benefity pro otce a nárok na otcovskou dovolenou zpravidla stanovuje i zákon, mnoho mužů – hlavně seniorních zaměstnanců a manažerů – navzdory volnu lítá mezi plenkami, telefonem, krmením a počítačem. Na vině bývá podle výše citovaného Allena hlavně firemní kultura a rozdíl mezi teorií a praxí.
Právo na otcovskou dovolenou mají muži od roku 2018. Může trvat maximálně sedm dní, musí proběhnout během prvních šesti týdnů života dítěte a mají na ni nárok pouze ti, kteří si platí zdravotní pojištění. V průběhu dovolené pobírají náhradu za mzdu, tedy příspěvek ve výši 70 % denního vyměřovacího základu.
Přestože má společnost na papíře stanoveno, že dělá vše pro blahobyt otců, realita bývá často jiná. „Měl jsem zafixováno, že firma je na prvním místě, a pak až otcovství. Když jsem tenkrát v běhu na porodní sál přijal ten konferenční hovor, nevědomky jsem dával signál ostatním kolegům-tátům, že kdyby se v takové situaci nezachovali stejně, budu je soudit,“ popisuje Allen. Strach mužů upřednostnit rodinný život před kariérou potvrzuje i výzkum společnosti Care.com ze srpna roku 2020: až 51 % pracujících otců před zaměstnavatelem někdy zatajuje péči o dítě, protože se bojí, že nenajdou pochopení u vedení ani kolegů.
Takový přístup se přitom firmám může vymstít. Průzkum neziskové organizace Promundo a značky Dove z roku 2018 ukázal, že téměř 70 % pracujících otců by změnilo zaměstnání, aby mohli trávit víc času se svými dětmi. Řešení? Tim Allen doporučuje, aby se leadeři aktivně zabývali potřebami otců v řadách firmy, pravidelně se jich – třeba pomocí dotazníků – ptali na obtíže a stavěli na upřímné a otevřené komunikaci, například prostřednictvím skupinových diskusí, do kterých se budou aktivně zapojovat i samotní manažeři.
„Možná zjistíte, že univerzálně nastavené benefity pro všechny rodiče jsou k ničemu a že každý potřebuje přístup na míru,“ dodává Allen. Sám své priority dokázal přehodnotit, osobní i kariérní život skloubit a nyní svůj přístup promítá i do fungování firmy. „Nedávno se na jeden Zoom call připojil kolega, který měl mít otcovskou dovolenou. Řekl jsem mu, že si sice cením jeho nasazení, ale že teď by rozhodně pracovat neměl,“ vzpomíná. „Věděl jsem, že nemluvím jen k němu, nýbrž také k celému svému týmu. Včetně sebe.“
Otcovství očima Pavla Kráčmara, člena představenstva
České spořitelny
Ve Spořitelně je již přes dvacet let. V roce 2016 se stal členem představenstva, kde zodpovídá za korporátní bankovnictví a finanční trhy. Není ale jen vrcholový manažer, nýbrž i táta tří holek. Té nejmladší je devět let, prostřední 22 a nejstarší 29. Jak se mu daří udržovat rovnováhu mezi rodinným a kariérním životem?
Tim Allen, kterého citujeme v článku výše, mluví o tom, jak těžké je být vysoce postavený manažer a táta zároveň. Zažil jste i vy situace, kdy jste se věnoval práci, místo abyste byl s rodinu?
Ano, zažíval jsem to u všech svých dětí a ten konflikt jsem nenáviděl. Nejvíc jsem si ho uvědomoval, když jsem se vracel večer domů z práce a spěchal, abych ještě mohl strávit alespoň nějaký čas s dětmi. Byl jsem strašně naštvaný, když byl hustý provoz a já trčel v autě, místo abych už byl doma. Přitom stačilo vyrazit z práce o hodinu dřív a nehonit pak každou minutu na silnici. Včasné odchody z kanceláře se ale moc nedařily, vždycky jsem chtěl ještě něco dodělat. Jak známo, věcí k dodělání existuje nekonečně mnoho.
Teď už se vám daří skloubit péči o rodinu a firmu lépe?
Věřím, že ano. Nejspíš už žádné další dítě mít nebudu a moje nejmladší dcera se taky ke mně nebude tulit věčně. Já to vnímám, a proto dělám všechno pro to, abych s ní trávil co nejvíc času. Teď, když pracujeme častěji z domova, se mi to daří ještě o něco víc. S rostoucím věkem si umím lépe nastavovat priority. Když za mnou přijde dcera, že něco potřebuje, nebo si chce jen povídat, téměř vždy jde práce stranou. Dětem jsem se věnoval i v minulosti, ale někdy jsem byl naštvaný, že pak nestíhám věci do práce. Dnes už naštvaný nebývám.
Vzpomenete si na nějaké významné okamžiky v životech svých dětí, u kterých jste mohl být i díky tomu, že neodsouváte rodinný život na druhou kolej?
Ano, například jsem byl u porodu všech svých dcer. Také první den ve škole, na maturitním plese, u promocí, narozeninových oslav a tak dále. Nebyl jsem naopak na svatbě své nejstarší dcery. To ale souviselo s tím, že byly zavřené hranice kvůli covidu, nikoli s prací.
V České spořitelně pracujete od roku 2000. Jak se od té doby změnil přístup k zaměstnancům, kteří jsou zároveň rodiči?
Velmi. Na rozdíl od minulosti více pracujeme s částečnými úvazky, protože nedostatek kratších úvazků byl v minulosti překážkou pro návrat rodičů do práce po ukončení mateřské či rodičovské dovolené. Nabízíme pružnou pracovní dobu, možnost pracovat z domova. Máme speciální volno pro rodiče-samoživitele či rodiče pečující o děti s handicapem, poskytujeme příspěvky na hlídání dětí, tábory, mimoškolní aktivity, školy v přírodě a tak dále. Pro rodiče, kteří jsou doma s dětmi na mateřské nebo rodičovské dovolené, má Spořitelna speciální program Čáp, který je provádí od nástupu na dovolenou, pomáhá jim zůstat v kontaktu s bankou během dovolené a také jim usnadňuje návrat do práce po jejím skončení. Všechny tyto benefity využívají hlavně matky, ale už jsou u nás i otcové, kteří se starají o děti v rámci rodičovské dovolené.
A vy byste na rodičovskou dovolenou šel?
Kdybych si myslel, že to zvládnu lépe, než moje manželka, a ona s tím souhlasila, tak ano. A nejspíš by určitou roli hrála také ekonomická situace rodiny.
Tři holky, to už je pěkná parta. Jak rádi trávíte společný čas?
My už spolu moc času netrávíme. Nejstarší dcera žije s rodinou ve Švýcarsku, tak si aspoň o víkendu voláme, to je jeden z mých oblíbených rituálů. Prostřední dcera už je taky dospělá a bydlí sama, ale jdeme každý týden aspoň na kafe. No a té nejmladší se můžete zeptat.
Tamara: „Chodíme s tátou ven, bojujeme na posteli, tulíme se, děláme blbosti. A taky se učíme, hlavně matiku, ale to až tak velká zábava není.“