Vinařství v ČR: Které odrůdy vinné révy jsou na vzestupu?

19. července 2021

2 minuty

Jak je na tom vinařský trh v České republice? Jaká je výměra vinic, kolik vína se tu ročně vyrobí a jaké odrůdy se loni vysazovaly nejčastěji? Přinášíme stručný přehled o stavu tuzemského vinařství.

Loňský rok byl v České republice výjimečný bohatou úrodou vinných hroznů – sklidilo se jich cca 90 380 tun, což je o třetinu víc než v roce 2019. Z takového množství hroznů lze podle odhadu Svazu vinařů České republiky získat asi 725 000 hektolitrů vína, tedy přibližně 35 % roční spotřeby vína v zemi. Zároveň bylo vysázeno téměř 300 hektarů nových vinic. Mezi nejčastěji vysazované odrůdy révy vinné v roce 2020 patřily z bílých odrůd Pálava (31,62 ha), Ryzlink rýnský (30,71 ha) a Veltlínské zelené (20,54 ha), z modrých odrůd to pak bylo Rulandské modré (14,2 ha).

Celková plocha, na které se v České republice pěstuje vinná réva, čítá přibližně 18 tisíc hektarů – z toho víc než 96 % připadá na moravskou vinařskou oblast. Převážná většina vinic (cca 94 %), stejně jako pěstitelů révy vinné (cca 97 %) se nachází v Jihomoravském kraji. K největším vinařským obcím v ČR patřily v loňském roce podobně jako v předešlých letech Velké Bílovice (771 ha), Valtice (592 ha), Mikulov (520 ha), Čejkovice (513 ha), Dolní Dunajovice (425 ha), Novosedly (424 ha), Velké Pavlovice (368 ha), Vrbovec (324 ha) a Kobylí (296 ha). Ve vinařské oblasti Čechy je největší obcí Mělník (106 ha). 

Jaké odrůdy se u nás pěstují nejvíc?

Mezi bílé odrůdy s nejvyšší výměrou patřily v roce 2020 Veltlínské zelené (1 637 ha; 9,0 % z celkové výměry vinic), Müller Thurgau (1 409; 7,8 %) a Ryzlink rýnský (1 364 ha; 7,5 %). Z modrých odrůd byly nejrozšířenějšími odrůdami Frankovka (1 030 ha; 5,7 %) a Svatovavřinecké (997 ha; 5,4 %), z ostatních odrůd pak Rulandské šedé (1 022 ha; 5,6 %).

Mezi odrůdy s největším nárůstem plochy ve srovnání s posledním šetřením v roce 2015 patří Ryzlink rýnský, jehož výměra se za pět let zvýšila o 138 hektarů (+11,3 %), dále Rulandské šedé s nárůstem plochy o 116 ha (+12,8 %) a Chardonnay, u kterého se zvětšila výměra o 88 ha (+9,8 %). I z těchto čísel je patrné, že pokud jde o obhospodařovanou plochu vinic, zvětšuje se zejména podíl osázený bílými moštovými odrůdami, který v současnosti činí více než dvě třetiny.

Kolik vína se v Česku ročně vyrobí a vypije?

Průměrná produkce vína se během let 2000 až 2020 zvýšila z 505 000 na 630 000 hektolitrů ročně (v desetiletém průměru). Většinu vína však musí Česká republika dovážet. Nejčastěji z Maďarska (23 %) a Itálie (19 %). Podle informací ze Svazu vinařů došlo v roce 2020 k navýšení dovozu vína o 100 000 hektolitrů na 1,48 milionu hektolitrů. (Rok předtím byl přitom nárůst poloviční – 50 000 hektolitrů.) Průměrně se pak v Česku vypije 20 litrů vína na osobu ročně.

Pokud jde o velikostní strukturu pěstitelů vinné révy, příliš se za posledních několik let nezměnila. I v roce 2020 převažovali malí pěstitelé s výměrou vinic do jednoho hektaru (15 305 subjektů; 92,5 %). Tito pěstitelé s průměrnou velikostí vinic 0,15 hektaru obhospodařovali cca 2 300 ha vinic čili téměř 13 % z jejich celkové výměry. Podle dat Českého statistického úřadu byla v roce 2020 průměrná cena hroznů 13 716 korun za tunu.

Červnové tornádo poškodilo stovky hektarů vinic

Tornádo, které koncem června zasáhlo Moravu, se nevyhnulo ani vinohradům. Jejich obnova přitom nebude jednoduchá – jde o fyzicky náročnou a finančně nákladnou operaci, přičemž první úrody se vinař dočká až za několik let. Škody byly předběžně odhadnuty na 1,5 miliardy korun. Poškození zemědělci mohou od 12. července až do konce srpna požádat o kompenzace v rámci dotačního programu, který připravilo Ministerstvo zemědělství. Žádosti bude zpracovávat Státní zemědělský intervenční fond.     

V případě zájmu o další informace nám můžete napsat na adresu firmyapodnikatele@csas.cz o zaslání kompletního reportu Vinařský trh v Česku

Mohlo by vás dále zajímat

Hospodaření zemědělců využívajících dotace budou kontrolovat satelity

Zvyšte svou konkurenceschopnost a využijte dotace v programu Digitální podnik

Aerolinky sázejí na větší flexibilitu, měnit termín i destinaci lze bez poplatku