Úzkost (nejen) z koronaviru. Co pomůže zmírnit strach? 

Izolace, obava z nemoci, starost o blízké, a k tomu nejistá ekonomická situace. Podle britského deníku The Guardian vede epidemie koronaviru ke zvýšené úzkosti a o stresové podněty teď opravdu není nouze. Co dělat, když se vás zmocní strach? A lze si poradit se stresem ve firmě?

„Jak panika, tak úzkost se rodí ze strachu,“ napsal před několika dny v deníku The New York Times americký psychiatr a neurolog Judson A. Brewer. Ve svém textu připomněl i hlavní funkci strachu: pomáhá nám přežít. Učí nás totiž předcházet nebezpečným situacím, a to díky lidské paměti, tvořivosti a schopnosti předvídat budoucnost na základě minulých zkušeností.

Když nám ale informace chybí, vytváříme si v hlavě různé scénáře toho, co by se mohlo stát. V takovou chvíli se může dostavit úzkost, kterou Brewer definuje jako „pocit strachu, nervozity a neklidu“. Přesně to podle něj charakterizuje současnou situaci, kdy vědci usilovně studují vlastnosti koronaviru, aby pomohli zastavit epidemii a zmírnit obavy veřejnosti.

Jenže otázek, na které teď nejsou odpovědi, je daleko víc. K obavám z vlastní nemoci či ztráty blízkých osob se pomalu přidává vyčerpání ze ztížených pracovních podmínek či úplná ztráta práce a finanční problémy. A některá současná mimořádná opatření navíc mohou připomínat totalitní zřízení.

Většina z nás je nyní v izolaci. Naši hlavní spojku s vnějším světem tak tvoří internet a zpravodajská média, která strach mnohdy ještě zesilují. Společenská krize přitom může sama o sobě lidem působit různé psychické a psychosomatické potíže. Podle Guardianu vyvolává reakce jako pocit ohromení, strach, smutek, zlost a bezmoc. „Někteří lidé mohou mít potíže se spánkem nebo s koncentrací. Mají strach z kontaktu s druhými lidmi nebo z cestování veřejnou dopravou, který se může projevovat i zvýšenou srdeční frekvencí či žaludeční nevolností,“ informuje britský deník.