Všechny články

Kancelář na pláži? Trendy a rizika digitálního nomádství

 

V době, kdy se dá stále více zaměstnání vyřídit z podstatné části přes mobil a po internetu, můžete pracovat třeba z druhé strany zeměkoule. Říká se tomu digitální nomádství. Taková práce však není pro každého. Manažeři navíc často neumí řídit zaměstnance na dálku.

Zabalit počítač do batohu, nezapomenout nabíječku a odletět třeba na Nový Zéland. Najít kavárnu s dobrou wi-fi a pustit se do práce, pak zaklapnout monitor a objevovat místní kulturu. O pár týdnů později se zase přesunout dál, nebo zůstat celý rok. Tak nějak žijí digitální nomádi, tedy lidé, kteří spojují práci a cestování. A je jich čím dál tím víc – podle studie společnosti MBO Partners z roku 2018 žije jen v Americe na 4,8 milionu digitálních nomádů.

Digitální nomádství je fenomén 21. století, jde ruku v ruce s technologiemi a novými médii. Vznikají dokonce specializované portály s pracovními nabídkami pro digitální nomády, třeba web Remoteok.io., We Work Remotely či Working Nomads.

Lidé, kteří takto žijí a pracují, jsou většinou na volné noze, převažují mezi nimi muži a více než polovině z nich je přes 38 let, uvádí studie MBO Partners. Povinná četba na cestu: knížka The Digital Nomad od Tsugia Makimota, který zastával vrcholové pozice v Sony či Hitachi. Právě on v roce 1997 poprvé přišel s pojmem „digitální nomád“.

 

Cestující v letadle pracuje na mobilním telefonu

Po práci legraci

Důležitou roli hrají pro digitální nomády finance. Zpravidla si vybírají země, které mají podobné nebo nižší životní náklady než stát, z něhož pocházejí, a tak mohou ušetřené peníze investovat do zážitků. Pro tento fenomén se vžil pojem geoarbitráž. Poprvé ho v bestselleru Čtyřhodinový pracovní týden popsal americký spisovatel Timothy Ferriss. Softwarová společnost And Co zase přišla v roce 2018 se studií, která ukázala, že čím déle nomádi pracují na dálku, tím vyšší mají příjmy.

Digitální nomádi stíhají objevovat svět a zároveň rozvíjet kariéru. A tak většinou nemusejí mít pocit, že jim něco uniká nebo že je rutinní osmihodinovky v kanceláři ubíjejí. A z toho těží i zaměstnavatel. „Když zaměstnanci cestují, bývají kreativnější a otevřenější novým vjemům. Navíc mohou do firmy přinést inspiraci ze zahraničí a prozkoumat světové trendy v oboru,“ vysvětluje mentorka a koučka Cristina Muntean, která se prací na dálku zabývá. Digitální nomádství je zároveň příležitost, jak firmu obohatit o zahraniční odborníky, kteří zrovna nemohou být ve městě, kde společnost sídlí.

A hlavní předpoklad úspěšné práce na dálku? Sebedisciplína. „Vždy musíte myslet na odpovědnost vůči zaměstnavateli. Není možné odcestovat, mít před sebou důležitý úkol a zjistit, že se v zahraničí nepřipojíte k internetu,“ říká Cristina Muntean a vzpomíná na svou známou, která pracovala z Dubaje, kvůli slabému internetu však musela na týden přeletět do Ázerbájdžánu. Digitální nomádství tedy může být stresující, nepohodlné a občas vás vyjde draho.

Dopravní uzel ve velkoměstě

Sám s počítačem

Kočovná kancelář má tedy i své nevýhody. Digitální nomádství se někdy vykresluje příliš idylicky, na plážovém lehátku nikdo nepracuje, myslí si Dan Tržil, český mediální a marketingový expert, který o tomto fenoménu bloguje už nějaký čas a má s prací na dálku osobní zkušenosti. Digitálním nomádům může také chybět bezprostřední zpětná vazba, a pokud cestují sami, cítí se někdy osamělí. Komunikace se často omezuje na chat s kolegy. Podle studie společnosti And Co zažívá pocity osamělosti až 33 % digitálních nomádů, kteří pracují na dálku méně než rok.

Počítač je tak pro ně někdy jediným společníkem, a proto s ním tráví více času, než je zdrávo. Nastává tak trochu paradoxní situace – digitální nomádi mají sklony k workoholismu. Analýza společnosti And Co ukázala, že přepracovaných bylo 33 % lidí, kteří jsou na cestě déle než sedm let.

Problematické může být také pracovní prostředí. Když si nomádi zvolí rušnou destinaci, přicházejí problémy se soustředěním. Nemluvě o časových posunech, turistických vízech a adaptaci na nové prostředí. Vždyť jedním z nejoblíbenějších cílů digitálních nomádů je Bangkok, rušná thajská metropole, kde to žije ve dne v noci. Boduje i Indonésie, Brazílie či Kostarika.

Digitálních nomádů se bojí i manažeři, kteří neumí řídit zaměstnance na dálku. Pokud takovou situaci nezvládnou, může to vést k jejich vlastnímu selhání. Základem je emoční inteligence a důvěra. „Zaměstnavatel by se měl se zaměstnancem vidět aspoň přes webkameru a ptát se nejen na práci, ale i na soukromý život,“ upozorňuje Cristina Muntean.

Přes všechna rizika bude ale digitálních nomádů přibývat. Čím více se rozvíjejí cloudové služby a digitální technologie, tím snadnější bude pracovat na dálku. Trh se zároveň tomuto trendu přizpůsobuje, všude po světě vznikají kreativní coworkingové kanceláře, kam se kočovní pracovníci stahují. „Stále častěji chceme najít rovnováhu mezi osobním životem a kariérou,“ vysvětluje mentorka Cristina Muntean. A digitální nomádství může být cesta, jak takové vyrovnanosti dosáhnout.

Mohlo by vás ještě zajímat