Štědré rozpočty povedou k vyšší inflaci a sazbám

2. září 2020

• Expanzivní fiskální politika v mnoha zemích včetně ČR zkrátí deflační impuls z krize a může vést k rychlejšímu oživení inflace, než tomu bylo po krizi v letech 2008–2009.
• Rozpočty mohou zůstat stimulační i dlouho po krizi. Moderní měnová teorie (MMT), jejíž obliba roste, nabízí politikům ekonomicko-teoretické zdůvodnění.
• Návrat inflace nejvíce započítávají drahé kovy a nejméně úrokové trhy. Právě na ceně financování jsou možné ztráty kvůli inflačnímu prostředí největší. Proti tomu je možné se bránit fixováním budoucích úrokových sazeb.

Povede koronavirová krize k tlakům na pokles cen, nebo naopak reakce centrálních bank a vlád na krizi odstartuje obrat k dlouhodobě vyšší inflaci? Otázka inflace/deflace není zdaleka jen pro akademiky a centrální bankéře, je to kruciální otázka na finančních trzích. Významně ovlivní cenu financování, cenu drahých kovů a komodit, akcie, ale také měnové kurzy včetně koruny. Masivní rozpočtové schodky, úrokové sazby u nuly nebo pod a nákupy aktiv centrálními bankami v reakci na krizi by měly vést k akcelerujícímu růstu cen, to volají obchodníci s drahými kovy a akciemi. Naopak úrokové trhy zůstávají vůči možné změně inflačního prostředí v klidu – předpokládají nízké úrokové sazby na mnoho let dopředu. Hlavním argumentem je riziko dalších vln epidemie covidu-19, které utlumí ekonomiku, a pak déjà vu. Po velké finanční krizi v letech 2008–2009 a následné (tehdy bezprecedentní) měnové stimulaci se inflace v cenách zboží a služeb dostavila se značným zpožděním. To protože se většina peněz v rámci kvantitativního uvolňování (QE) nedostala do reálné ekonomiky. 

Další informace najdete volně ke stažení zde.