Světový trh s uměním v roce 2020: Vychází z krize silnější?
3. srpna 2020
Také malíři, sochaři a fotografové museli během karantény zůstat doma. Zatímco většina galerií zela prázdnotou, jiné spustily virtuální prohlídky. Teď věří, že zpřístupní umění masám a změní prodej výtvarných děl. Jak se krize otiskla do současné umělecké tvorby a nakolik posílila online trh s uměním?
Ředitelka britských galerií Tate Modern Frances Morris věří jednomu: pandemie covidu-19 vnesla do světa umění zásadní předěl. „Od této chvíle se budeme bavit na základě toho, co bylo před a potom. Koronavirus vnese do umění ještě mnoho změn,“ řekla letos v dubnu deníku The Guardian.
Jenže co bylo před?
Street art jako symbol umění dostupného všem
Před nástupem pandemie na trhu s uměním přetrvával zájem o street art a graffiti. Americký tvůrce graffiti KAWS, který kromě obrazů vytváří i hračky, předčil i proslulého afroamerického autora obrazů Jeana-Michela Basquiata. Toho přitom sběratelé umění vnímají jako jednoho z nejvýraznějších autorů kombinujících techniku graffiti s malbou. Basquiat byl ještě v roce 2017 nejdražším umělcem světa. KAWS ho však v loňském roce trumfnul, když se během pouhých šesti měsíců prodalo přes 480 jeho děl.
Sběratelé měli podle platformy CoBo Social čím dál větší zájem o novou a neotřelou tvorbu mladých umělců, včetně figurativní tvorby. Právě mladší generace umělců ale začala zpochybňovat vliv sběratelů a význam velkých galerijních značek, jako jsou Gagosian Gallery, David Zwirner, Hauser & Wirth, Pace nebo White Cube.
Diskusi o roli galerií a aukcí v úspěchu na poli umění podpořil i Banksy svým projektem Gross Domestic Product, v němž sběratelům nabídl zboží s motivy vlastní tvorby, jež má někdy charakter suvenýru. Kdo si na této stránce chtěl něco koupit, musel překonat záludnou otázku: „Proč na umění záleží?"
Podle hongkongské odbornice na současné umění a umění 20. století Sandy Ma byli právě streetartoví umělci těmi, kdo narušili tradiční cestu umělce k úspěchu. Ten si dříve nejprve musel získat pověst, a aby se mohl prezentovat prodejcům, musel se zpravidla připojit k nějaké galerii, která mu pomohla etablovat se na trhu. Teprve potom se jeho díla začala prodávat – to už teď ale podle Sandy Ma nepředstavuje jedinou cestu na vrchol.
„Streetartoví umělci začali využívat online sociální platformy a webové stránky, kde svou tvorbu a aktivity rovnou sdíleli s veřejností. V tu chvíli se internet stal jejich hlavním nástrojem pro komunikaci se světem."
Zdroj: THE HISCOX ONLINE TRADE REPORT 2019
V roce 2019 se navíc zrušilo několik uměleckých veletrhů kvůli finančním problémům organizátorů. Jako první to oznámil veletrh Art Stage Singapore, který vyhlásil bankrot. V únoru se zrušil prestižní veletrh Volta a pořadatelé veletrhu Art Berlin snížili rozpočet na několik let. Asijští sběratelé začali mít větší zájem o umění ze západních zemí světa a kvůli otázce brexitu se o Paříži začalo mluvit jako o hybné síle umění kontinentální Evropy.
Které světové umělecké veletrhy se letos neuskuteční v tradiční podobě?
Artmonte-carlo
Koná se v kongresovém centru Grimaldu Forum na pobřeží Monaka. Jde o teprve čtyři roky starý umělecký veletrh, sponzorovaný princem Albertem II. Monackým. Smyslem veletrhu je vytvořit na Azurovém pobřeží přední uměleckou platformu pro současné umění a moderní design. Letos nebude, ale příští rok by se měl konat v čase od 29. dubna 2021 do 1. května 2021.
London Original Print Fair
Londýnský veletrh umožňuje prohlížení a nákup originálních výtisků. Odehrává se v galeriích Královské akademie v Londýně, kde svá díla vystavuje až 50 autorů. Mezi prodávané umělce patří staří a moderní mistři, od Rembrandta a Canaletta po Whistlera, Matisse a Picassa, jsou zde ale i díla současných předních umělců. Veletrh se letos kvůli koronaviru přesunul do online prostředí.
Expo Chicago
Mezinárodní výstava současného a moderního umění v roce 2019 hostila v sále Navy Pier více než 135 předních mezinárodních vystavovatelů. Expozice obvykle zahrnuje také současnou uměleckou komunitu regionu a tamní sběratelskou základnu. Měl proběhnout letos v září, místo toho se ale bude konat od 8. do 11. dubna příštího roku.
Poměry na trhu s uměním mění také například první světová online burza umění ARTSTAQ, která chce nahradit 300 let starý model aukcí s cílem učinit trh s uměním transparentnější a dostat na něj víc umělců. Už v roce 2019 představovaly online aukce pro ty tradiční významnou konkurenci. Podle reportu, který vypracovala společnost pořádající veletrh Art Basel ve spolupráci se švýcarskou bankou UBS, vzrostl online trh s uměním a starožitnostmi z 3,1 miliard dolarů v roce 2013 na 6 miliard dolarů v roce 2018. Během pěti let tedy online prodej vyrostl o 95,5 %, zatímco širší trh s uměním a tradiční aukce vykázaly jen 6,5% růst.
Zdroj: THE HISCOX ONLINE TRADE REPORT 2019
Souboj času, prostoru a hmoty
Koronavirová pandemie způsobila vážnou situaci a dotkla se milionů lidských životů. Zároveň ale nabídla řadu nových příležitostí, a to i ve světě umění. Podle magazínu Forbes nejde jen o využití nových technologií – díky pandemii se umění otevřelo více lidem.
A to na všech úrovních. Zrušený veletrh umění v New Yorku nahradila online verze s prvky rozšířené reality, v níž si lidé mohli prohlédnout obrazy či fotografie na zdech u sebe doma. Podobnou cestou se vydala platforma Vortic, která s pomocí rozšířené a virtuální reality umožňuje vytvářet výstavy na zakázku a nabízí vhled do soukromých galerií i uměleckých veletrhů prostřednictvím headsetů Oculus VR.
Jak funguje graffiti tvorba ve virtuální realitě?
Kreativní cestou, kterou konkuroval i virtuálním prohlídkám galerií, se během karantény vydal španělský tvůrce Felipe Pantone. Využil technologii virtuální reality ke sdílení nejen hotových obrazů, ale i tvůrčího procesu. Přenesl tak jako jeden z prvních street art z ulice do virtuálního prostředí a hotová díla sdílel ve videích na svém profilu na Instagramu. K tvorbě přitom využíval virtuální simulátor KingSpray Graffiti od softwarového vývojáře Oculus Quest.
Felipe Pantone později sestavil desatero poznatků, které si z tvorby obrazů a tagů ve virtuálním prostředí odnesl:
1. Malba ve virtuální realitě nepáchne.
2. Neušpiníte si ruce od sprejování.
3. Nelze v ní ale použít maskovací pásku.
4. Každá barva, kterou máte na výběr, může být metalická.
5. Nemusíte přitom čekat, až barvy zaschnou.
6. Ve virtuální realitě nikdy neprší a ani se v ní nestmívá.
7. Žebřík se tu zdá být stabilnější než v reálném životě.
8. Není zde však žádné tlačítko „zpět“.
9. Během pandemie lze malovat na kterýkoliv vůz.
10. Policejní zásah nehrozí, ale když spadne internet, má to stejný efekt.
Zdroj: Forbes: COVID-19 Is Accelerating the Art World’s Adoption Of Technology by Sal Rogers
Další nově spuštěná platforma newyorského designéra Sebastiana Errazurize s názvem All World umožňuje umělcům a designérům nahrávat a prodávat svá vlastní publikovaná díla v rozšířené realitě. Uživatelé mohou na mobilních telefonech zjistit, jak budou obrazy nabízené v aukci a další umělecká díla vypadat v jejich domovech, a to díky přepínači „See in AR“.
Podle Errazurize je rozšířená realita budoucností uměleckého světa a povede k demokratizaci umění: „Rozšířená realita naruší svět umění a designu stejným způsobem, jakým digitální platformy narušily celý hudební průmysl, zpravodajská média nebo film.“
A přizpůsobují se tomu i další. Společnost ArtLab se sídlem v Los Angeles zahájila nový výstavní model ve virtuální realitě a nabídne rezidenční pobyt umělcům, kterým chce dát příležitost experimentovat s touto technologií po svém.
Všechny tyto projekty by nejspíš vznikly i bez pandemie – ta pouze urychlila jejich vývoj. Význam kamenných galerií přitom zcela popřít nejde. Patrné to bylo zejména v oblasti konceptuálního umění, které se virtuálním prostorem přenáší jen obtížně. Někteří kurátoři nicméně zaznamenali, že návštěvníkům při online prohlížení obrazů či soch sice schází fyzický prožitek z návštěvy expozice, zároveň ale umožňuje kupujícímu, aby si dílo prohlédl v klidu a daleko od davu.
Zpátky k hledání krásy a hlubšího smyslu?
Podle Jackie Wullschlägerové z deníku Financial Times se už teď začínají objevovat obrazy reflektující složité pocity kolem koronavirové krize. Zatímco někoho se pandemie dotkla jen zlehka, pro jiné byla zničující a podobně různorodý je i dopad karantény a mimořádných opatření na umělce a galerie.
Množství lidí, kteří v izolaci navštívili online galerii, ale po dobu koronavirové krize mnohonásobně vzrostlo. „Potřeba cítit spojení a komunikovat se v tomto období zesílila. A umění má zásadní roli při naplňování této potřeby,“ myslí si ředitel dublinské Kerlin Gallery Darragh Hogan.
Proběhne digitalizace umění? Částečně asi ano. Zatím se však zdá, že se dotkne především obchodu s výtvarnými díly, do něhož se díky online burzám umění i virtuálním prohlídkám nyní dostávají i ti, kteří by v tradičních galeriích možná neuspěli. Noví sběratelé i tvůrci možná nastolí nový standard kvality výtvarných děl. Vždyť malba, kresba nebo socha fungují v online prostředí jinak než na zdi v galerijním prostoru.