Stres v práci: Také se vám nedaří o dovolené nepracovat? Díl druhý
Odjeli jste na dovolenou. Blahopřejeme. Jenže ve firmě si vaši předodjezdovou zprávu „out of office“ přeložili jako „at work on-line“, takže telefon vesele zvoní a e-maily ve vaší schránce se množí jako kůrovec v suchém létě. A vy reagujete. Je to dobře? Lépe řečeno, je to pro vás dobře?
V odpočinku, na který se několik měsíců těšíte, pak stres vítězí nad relaxem. Navíc s představou dovolené v duchu „sladkého nicnedělání“ nebývá v souladu ani rodina a přátelé, kteří od vás očekávají, že budete na plný úvazek pracovat na zajištění radostí, které si s dovolenou spojují.
Syndrom vyhoření? Leckdy už klepe na dveře
„Na nedávné dovolené v Singapuru jsem se věnoval v časovém pásmu plus šest hodin zhruba hodinu denně e-mailům a pokaždé jsem jich stihl tak stovku denně roztřídit. V neodkladných záležitostech nepočká ani klient, ani řídící výbor banky a neodkladnou záležitost nepoznáte, dokud ty e-maily nepřečtete,“ říká Jan Hekš, který žije a pracuje na manažerské pozici u jedné velké mezinárodní banky v Lucembursku.
HR oddělení v jeho bance zaměstnancům výslovně nařizuje vzít si alespoň jednou za rok dva týdny nepřerušené dovolené a odpočinout si. Avšak realita bývá od tohoto pravidla na míle vzdálená. „Není prostě možné vypnout telefon, jak radí příručky. Dohlíží-li manažer na půjčky za několik miliard eur, nelze se odstřihnout od každodenní práce. Část se samozřejmě delegovat musí. Minimálně je však třeba denně probrat e-maily a vybrat, co je neodkladné, co počká a co se dá svěřit podřízenému,“ popisuje důvěrně známou praxi.
Tento manažer není žádný nezkušený zajíc, kterému zazáří oči, když mu šéf s úsměvem sdělí, že v půl páté se z práce „fakt“ neodchází. Velice dobře ví, jaká úskalí soustavné přepínání sil nese. „Znám jen ve svém bezprostředním okolí několik lidí, které to potkalo. Nemožnost odstřihnout se od práce a absence kvalitního odpočinku se u nich po několika letech projevily permanentní únavou a jednoho postihlo opravdové vyhoření.“
Zkušení manažeři a psychologové tuto situaci důvěrně znají a shodují se na jedné věci. V pracovním postavení, které nedovoluje plně „vypnout“ ani ve volných dnech, je základem duševní očisty dobrá prevence, která minimalizuje nebo alespoň významně redukuje dovolenkové zapojení do práce.
Nastavte režim i očekávání!
Koučka a majitelka společnosti Cooperation Naďa Grosamová radí udělat si seznamy činností „před“ a „po“ dovolené: „Nejvíce stresu vytvářejí takzvané ,otevřené tvary´. Udělejte si přehled činností, které jsou před vámi, než dovolená začne, seřaďte je podle důležitosti a do seznamu již nepřidávejte jiné. Pokud přicházejí další, dejte je na seznam po dovolené.”
Prevenci uplatněte také u jedné z nejvíc stresujících věcí – u vyřizování emailů. Radka Dohnalová, koučka a majitelka firmy Atairu, která pomáhá lidem s osobním rozvojem, realisticky konstatuje, že množství e-mailů, které exponovanému pracovníkovi o dovolené přijde, samozřejmě nelze ovlivnit. „Avšak už před dovolenou můžete nastavit očekávání a priority odesilatelů,“ dodává. Prostě provedete jakési preventivní opatření, které pokud možno zaručí, že se vám v mailové schránce objeví pouze neodkladná agenda.
Nepište si do automatické odpovědi, že se ozvete. Nechte zodpovědnost na odesílateli. „Lze použít například větu: ,Pokud Váš e-mail vyžaduje moji reakci, přepošlete jej, prosím, v den mého návratu,“ radí Dohnalová. Podobná slovní berlička může pomoci „odfiltrovat“ pisatele mailu tím, že ho přiměje, aby zvážil, zda je za jeho zpráva nebo požadavek opravdu tak urgentní.
Než odjedete na dovolenou, stanovte si také s kolegy a podřízenými, kdy a v jakých situacích je nutné přidávat vaši mailovou adresu do kopie. Hromadné odpovědi a řetězové e-maily zahlcují poštu i adresáta! Takováto pravidla mohou přinejmenším pomoci tím, že denní dávku e-mailů sníží dejme tomu ze stovky na padesát.
Nejlepší hesla: „Jeďte bez“ a „Kiss“
Vraťme se však zpět k dovolené, která už plyne, jen možná zatím tak trochu s myšlenkami jinde. „Prvních několik dní jsou myšlenky na práci kapku vtíravé. Pokud budou hodně neodbytné, napište si je na kousek papíru s tím, že jejích čas přijde až PO dovolené,“ radí Naďa Grosamová.
Zapomněli jste vzít s sebou počítač? Momentálně se možná ošíváte, ale že zůstal na pracovním stole, je jen dobře. „Počítač si neberte v žádném případě, v bagáži by pak nezbylo místo na společenské hry, sportovní vybavení a knihy,“ říká s nadsázkou koučka. Ale upozornění, že byste si neměli brát počítač, myslí zcela vážně. Podle ní by bylo ideální nechat doma i služební telefon a ten osobní používat maximálně na focení.
Pokud nejste takoví hrdinové, abyste se dovolenkové kontroly e-mailů vzdali, stanovte si nějaké pravidlo, jako například někdejší šéfka Microsoftu v Česku Biljana Weber. Ta si o dovolené vyčleňuje pravidelně okénko na administrativu, aby pro ni návrat z dovolené do kanceláře pak nebyl příliš tvrdým přistáním, a její rodina už to zná. Vyberte si pro svůj rituál čas třeba po snídani a seznamte s ním i vaše blízké, ať je pak zbytečně nedráždí pohled na váš tablet nebo mobil jedoucí na plný výkon.
Další dobrá rada zní – korespondujte chytře. Znáte heslo KISS? Jeho obsah sice tentokrát není tak slibný, jak by se v dovolenkových souvislostech mohlo zdát, ale může vám pomoci. Formule „Keep it short and simple“ nabádá, abyste šli v písemných konverzacích k věci a člověk na druhém konci vám mohl odvětit pouze jednoduché „ano“ či „ne“.
Je to fakt nutné?
A teď ruku na srdce. Opravdu si myslíte, že jste v práci tak nepostradatelní a že nepotřebujete odpočinek? „Pokud zjistíte, že už bez práce neumíte fungovat a stále máte nutkání telefonovat a kontrolovat dění v práci, tak se hned po dovolené objednejte k psychoterapeutovi, protože takové chování není úplně v normě,“ říká nekompromisně Naďa Grosamová. Dobrý psycholog nebo psychoterapeut se pozná tak, že v dialogu s ním na správná pravidla práce a odpočinku přijdete sami, což je jediná záruka, že se jimi budete také řídit.
Zkuste se inspirovat u těch, kdo něčím takovým prošli. Šéf poradenské větve globální společnosti Deloitte Jim Moffatt říká, že nejlepší rada, jaké se kdy dobral, zněla „really unplugg“. Teprve po letech si uvědomil, že jestli něco může skutečně změnit pro chvíle, kdy je na dovolené, jsou to jeho podřízení a manažeři, kteří jsou v přímém styku se zákazníky. Koneckonců byl to přece on, kdo je pečlivě vybíral. Naučil se, že když místo mailů nechá jen tak volně plynout myšlenky, objeví se v nich sice i byznys, ale v hlavě se mu začnou rodit dlouhodobé strategické věci, ovlivňující chod firmy na roky dopředu.
Dovolená se tak mění v čas, kdy by člověk měl nejen nabrat síly a užít si pořádný relax, ale také získat nadhled a odstup, tolik potřebné, když člověk řeší zásadní věci, životní i pracovní. Tak vzhůru do toho!