Štěstí v práci 3: Jak vytvořit radostné pracoviště
Výzkumy dokazují, že radostně naladění zaměstnanci jsou kreativnější a výkonnější. A že firmy, které investují do dobré nálady svých lidí, jsou úspěšnější. To vše jsme si už popsali v prvních dvou dílech naší minisérie o stěstí v práci. Zbývá nám odpověď na poslední otázku: Jak takové šťastné pracoviště vytvořit?
Jestli jste si tuhle otázku položili sami, můžeme vám gratulovat. Jste na dobré cestě. Psycholožka Iva Moravcová ze společnosti IQI – Individual Quality Increase –, která se na psychologii práce specializuje, má spíš opačnou zkušenost.
„Zaráží mě, jak povrchně zaměstnavatelé k této problematice přistupují. Stačí si prostě položit otázku, co činí lidi šťastnými?“ říká Iva Moravcová a dodává, že začít můžete od samotného prostředí kanceláře nebo pracoviště. „Záleží na tom, zda zvolíte správnou barvu stěn, tak aby navozovaly klid a pohodu, a samozřejmě také na sladění osvětlení s biorytmy, kdy ráno člověka aktivuje modré světlo, ale po šesté večer už zase spíš žluté. To jsou jednoduché věci, které u lidí podvědomě vzbuzují pocit pohody. Problém ovšem je, že firmy tyhle věci neznají, a tudíž příliš neřeší,“ míní Iva Moravcová.
Vnější nastavení: V práci jako doma
Její slova potvrzují i jiní odborníci. Podle průzkumu významné americké architektonické firmy HOK vede lepší osvětlení pracoviště k až 15% redukci absencí v zaměstnání. Jiné studie přisuzují správné „světelné politice“ nárůst aktivity od 2,8 až po 20 %.
Chceme-li, aby se lidé na pracovišti cítili jako doma, musíme o něm prostě začít uvažovat podobně jako o domovu. A co hledáme doma? Pohodlí, možnost něco sníst nebo se napít, mít prostor, kde si lze odpočinout. Atmosféru na pracovišti můžeme efektivně měnit drobným nastavením, jako jsou ergonomika stolů, židlí či počítačového příslušenství, i většími zásahy, jako je zřízení bufetu s bio stravou, ovocem a zeleninou nebo posilovny, již mohou zaměstnanci využít v průběhu pracovní doby i po ní.
Velké společnosti jako Google, Amazon nebo Ben & Jerry’s zase dovolují zaměstnancům z určitých oddělení brát si do práce svého domácího mazlíčka. Zkrátka dělají všechno, aby minimalizovaly stresový faktor. U lidí v korporátních zaměstnáních jsou totiž stresová onemocnění překvapivě častá. Mezi desítkou profesí, v nichž lidé zažívají nejvíce stresu, najdete podle amerického kariérního portálu CareerCast kromě požárníka, pilota či policisty také koordinátora eventů, PR manažera či jakéhokoli seniorního manažera v korporaci.
Vnitřní nastavení: Tajemství dobré party
Zatím jsme si popsali „vnější“ opatření pro zlepšení nálady na pracovišti. Nyní přejděme k vnitřním. Ty se týkají vztahů uvnitř týmu. Moravcová k tomu říká: „Pracoviště je tvořeno mezilidskými vztahy. A přestože dnes mají firmy různá oddělení specializovaná přímo na výběr zaměstnanců, neumí si správně vybrat. Obsazují totiž pouze určitého člověka na určitou pozici. A nezajímá je, jak dotyčný dokáže fungovat a motivovat ostatní v týmu. Že to musí být osoba s konkrétními sociálními schopnostmi,“ vysvětluje pycholožka, podle níž HR oddělení často zapomínají na to, že vedle takzvaných hard skills, které jsou nutné k tomu, aby vybraný kandidát svoje povolání vůbec mohl vykonávat, musí mít dotyčný i „soft skills“. Jinými slovy, je jistě důležité, že kandidát na šéfa finančního oddělení je uznávaný odborník na sestavování rozpočtů. Avšak neumí-li komunikovat s podřízenými, přijímat kritiku a ve stresových situacích nedokáže udržet klid a je agresivní, pak si můžeme vsadit na to, že pod jeho vedením finanční oddělení moc prospívat nebude.
Prvky šťastného pracoviště
Máme-li vnější i vnitřní nastavení nějak rozumně vyřešena, můžeme se začít zabývat budováním vztahů na pracovišti a motivací zaměstnanců k lepšímu výkonu. Známý americký psycholog Martin Seligman, profesor psychologie na University of Pennsylvania, vytvořil seznam základních prvků, z nichž se skládá „šťastné pracoviště“. Nazval je PERMA, což je zkratka pro:
Positive Emotion (pozitivní emoce),
Engagement (angažovanost, zainteresovanost),
Relationships (vztahy),
Meaning (smysl),
Accomplishments (dosahování cílů a úspěchů).
Spojení těchto prvků by mělo po jistém čase vést k vybudování týmu schopného překonávat hranice. A i když je vybudování „šťastného pracoviště“ během na dlouhou trať, podle průzkumů jde o dobrou investici.
Investovat do vztahů a štěstí zaměstnanců je totiž podle všeho výnosný byznys. Ukázkovým příkladem nadstandardní práce v oblasti „šťastného pracoviště“ je mexická softwarová firma Nearsoft. Kromě toho, že se už deset let pravidelně umisťuje v desítce firem s „nejšťastnějšími“ zaměstnanci, dosáhla několikrát meziročního růstu až o 30 % a daleko tak předehnala svou konkurenci. Ve firmě přitom vládne maximální demokracie, zaměstnanci se podílejí na řadě rozhodnutí. Generální ředitel Roberto Martinez je známý výrokem „Nejsem jediný, kdo tu rozhoduje“. A věřte, že když to říkal, vypadal šťastně.