Štěstí v práci: Proč nejvíce vyděláte na radosti svých zaměstnanců

 

Šťastné pracoviště? Rozzářené tváře dělníků známe z totalitní propagandy, zubící se pány v kravatách z korporátních letáků. A víme, že jim může věřit leda tak ta komická figurka z Příběhu Lega. Práce tu není pro radost, práce je řehole, říkáme si. A ukrutně se mýlíme.

Podle tradiční zažité představy je štěstí něco, co přijde později, za odměnu po tvrdé práci. Že musíme nejprve vydržet dřinu, překousnout leccos nepříjemného, ale taková je zkrátka cesta k úspěchu. A když budeme úspěšní, budeme i šťastní. Až vyhrajeme to výběrové řízení. Až nás povýší. Až zvedneme ta čísla prodeje.

Lifestylové časopisy a manažerské příručky jsou plné usměvavých úspěšných lidí, kteří „to dokázali“, vypracovali se, a teď si užívají zasloužené chvály, peněz a radosti z úspěchu.

Podle téhle vžité představy tu práce sama o sobě není od toho, aby se nám v ní líbilo. Ale víme, že bez ní „nejsou koláče“, tedy odměny, kvůli kterým zatneme zuby a vydržíme.

To se často odráží ve firemní etice, kde se počítá s tím, že prestiž a plat jsou pro zaměstnance dostatečnou motivací k usilovné práci. Nebo že strach z vyhazovu, který by znamenal ztrátu oné prestiže a platu, je skvělým motorem pracovních výkonů. Někteří známí čeští ředitelé rádi opakují, že jejich manažerskou mantrou je židovské přísloví, podle něhož jsou lidé jako olivy – to nejlepší ze sebe vydají, když jsou drceni.

Jenže přibývá odborníků, kteří tvrdí, že naše představa je postavená na hlavu, protože ve skutečnosti právě štěstí vede k úspěchu, a nikoli úspěch ke štěstí. Když jsme pozitivně naladění a máme z práce radost, pak se v ní dokážeme i mnohem víc citově angažovat, jsme motivovanější, kreativnější, odolnější, výkonnější. A nové výzkumy a poznatky z oblasti psychologie, neurovědy a managementu jim dávají za pravdu. Například studie ekonomů z britské University of Warwick, která zjistila, že u pracovníků, kteří měli dobrou náladu, stoupla produktivita o 12 %. U lidí, kteří měli špatnou náladu, naopak o 10 % klesla.

Jednou z firem, které tohle pochopily a delší dobu investují do programů na zvýšení spokojenosti zaměstnanců, je Google. Spokojenost zaměstnanců je měřitelná veličina a Googlu se ji podařilo zvednout o 37 %. A kdo o téhle firmě slyšel, ví, že se jí z ekonomického hlediska celkem daří…

Člověk se protahuje po běhání

Nepochopené štěstí

Proč vlastně nefunguje naše představa, že budeme usilovně pracovat, splníme nějaký pracovní cíl a pak budeme šťastní? Může za to nastavení našeho mozku. Náš mozek totiž pokaždé, když dosáhneme úspěchu, pozmění naši představu o tom, co vlastně úspěch znamená. Pokud čekáme, že se štěstí dostaví s úspěchem, nikdy se ho nedočkáme.

Avšak když si i v obtížných situacích – třeba během ekonomického propadu nebo při složitém rozhodování – dokážeme udržet dobrou náladu a optimismus, dramaticky nám vzroste pravděpodobnost, že to dopadne dobře a uspějeme.

Všichni sice známe bonmot, podle nějž je rozdíl mezi optimistou a pesimistou v tom, že pesimista má lepší informace. Avšak podle nových vědeckých výzkumů je tomu naopak. „Zjistili jsme, že optimismus je nejlepší způsob, jak předpovědět podnikatelský úspěch, protože díky němu vidí váš mozek více různých možností,“ tvrdí Shawn Achor, známý odborník na pozitivní psychologii, který školí a přednáší v předních světových firmách nebo v Pentagonu a Bílém domě.

Podle Achora je štěstí možná nejvíce nepochopeným motorem výkonnosti a produktivity.

V tom, že štěstí je mimořádně nepochopené, mu dávají zapravdu neradostné statistiky. Podle globální studie Gallupova ústavu se jen 13–15 % pracovníků světa citově angažuje ve svém zaměstnání, cítí se být součástí firmy, pro kterou pracují, součástí nějaké společné cesty za společným cílem. Přeloženo: Většina lidí není ve své práci extra šťastná.

Odhaduje se, že jen firmy ve Spojených státech stojí tahle „blbá nálada“ zaměstnanců okolo 550 miliard dolarů ročně.

Výcvik dobré nálady

Jenže jak to zařídit, aby měli vaši zaměstnanci dobrou náladu a rádi chodili do práce? Nejdříve je třeba v tom vidět klíčovou investici pro úspěch firmy. Myslet na to, že společnosti, které vyhrávají v měření citové angažovanosti svých zaměstnanců, vykazují podle Gallupova ústavu až čtyřnásobně vyšší růst výnosů z jedné akcie než jejich konkurenti.

Existuje řada metod a programů na zlepšení spokojenosti. Ty si popíšeme v příštím článku na téma štěstí v práci.

Ale k lepší náladě a optimismu si může každý dopomoci sám, tvrdí Shawn Achor nebo Emma Seppäläová, která se zabývá výzkumem altruismu a emocionální inteligence na Stanfordské univerzitě a na univerzitě v Yale.

Podle nich nejsme úplnými zajatci svých genů, které z nás činí bytostné optimisty či pesimisty, osobnosti radostné nebo melancholiky. Ke štěstí se můžeme vycvičit. Tady je recept:

Štěstí nejvíce ovlivňují tři faktory. Optimismus (to znamená víra, že naše chování bude mít nějaký smysl), společenská pouta a to, jak vnímáme stres (zda jako výzvu, nebo jako hrozbu). Takže pokud chceme být šťastnější, musíme trochu přenastavit svoji mysl a své chování.

Ženy diskutují nad projektem

1.    Trénujte v sobě vděčnost

Každý den se nám stane třikrát více pozitivních věcí než negativních, tvrdí Emma Seppäläová. Jenže náš mozek je nastavený tak, aby se soustředil na to špatné. Každý den bychom si proto měli zapsat TŘI věci, za které jsme ten den vděční. Časem se tak staneme vůči dobrým věcem, které se nám dějí, vnímavějšími. Od velkých věcí (zdraví) po malé (milý rozhovor s vrchním v kavárně).

2.    Meditujte

Není nutné začít praktikovat jógu nebo zen buddhismus. Stačí si vyčlenit každý den aspoň dvě minuty, kdy se nebudete soustředit na nic jiného než na svůj dech. Dýchejte pomalu, zhluboka a břichem, jak se to při meditacích a relaxačních cvičeních dělává.

3.    Cvičte

Každý den si dejte aspoň 15 minut nějakého smysluplného kardiotréninku.

4.    Veďte si deník

Stačí mu věnovat dvě minuty denně a během nich zkusit popsat nějakou pozitivní zkušenost, kterou jste ten den zažili.

5.    Proveďte nahodilý dobrý skutek

Napište někomu pozitivní zprávu po e-mailu, stačí zase, když tomu dáte dvě minuty. Někoho pochvalte, někomu pomozte.

Mnohým z vás bude toto cvičení připadat podezřelé. Je to moc jednoduché a moc to připomíná jiné rady, jak myslet pozitivně, které jste už zkoušeli a nefungovalo to. Což autoři těchto pěti cvičení samozřejmě neslyší poprvé, a proto radí:

Zkuste se toho prostě držet po 21 dní a uvidíte, že to posune vaše myšlení a náladu o poznání pozitivnějším směrem.

A opravdu velkým skeptikům Emma Seppäläová doporučuje, ať si zkusí vybrat aspoň jeden bod z pěti a poctivě ho dodržovat aspoň po dobu pěti dnů. A ať se zamyslí, jestli na sobě náhodou nepozorují nějaké změny… 

Mohlo by vás ještě zajímat