Správná teplota na pracovišti
v roce 2023.
Co všechno byste o ní
měli vědět?

Co přináší novinky v zákoně?

U kancelářské administrativní práce, která se vykonává vsedě a s minimální pohybovou aktivitou, by nyní měla teplota dosahovat minimálně 18 a maximálně 27 °C. Čím je práce fyzicky náročnější, tím klesá i minimální povolená teplota, nejnižší dovolené teploty na pracovišti se ale pohybují mezi 10 a 20 °C. U nižších teplot pak platí časový limit, ve kterém smí zaměstnanec pracovat.

Státem dané limity se týkají nejen topení, ale i klimatizace. Zákoník práce sice po zaměstnavatelích nevyžaduje, aby kanceláře klimatizovali, definuje ale teplotní limity v případě, že pracoviště klimatizaci má. Její nastavení by se pak mělo ideálně pohybovat mezi 22 a 24,5 °C a rozdíl vnějších a vnitřních teplot by neměl překročit 5–6 °C. Když je totiž teplotní rozdíl větší, může u citlivých lidí při přechodu z jednotlivých prostředí způsobit nachlazení.

Ze stejného důvodu by také neměly být přílišné rozdíly teplot v různých místnostech – zaměstnance tak vystavujete častějším teplotním nárazům. Zároveň ale platí, že při sedavé práci v kanceláři by měla teplota vystoupat maximálně k 27 °C a při teplotě nad 34 °C je nutné zavést režimová opatření a poskytnout zaměstnancům takzvané ochranné nápoje. Těmi nejsou pouze kohoutková nebo balená voda, nýbrž takové nápoje, které ochrání před zatížením teplem nebo chladem a které jsou zdravotně nezávadné – voda může být přírodní a slabě nebo středně mineralizovaná, pramenitá či kojenecká. Nápoj by navíc neměl obsahovat více než 6,5 % hmotnosti cukru a více než 1 % hmotnosti alkoholu. U nezletilých samozřejmě nesmí nápoje obsahovat alkohol žádný.

• 18 až 27 °C – v tomto rozmezí by se podle zákona měla pohybovat teplota v kanceláři.

• 5 až 6 °C – při používání klimatizace by rozdíl vnějších a vnitřních teplot neměl přesáhnout tyto hodnoty.

Každý z nás je jiný

Studie v oblasti ekonomie, sociologie a lidského zdraví zabývající se teplotními podmínkami na pracovišti se shodují na jednom: na teplotě v místnosti záleží – a přesto se málokdy povede, aby byl každý zaměstnanec spokojený. Dle amerického výzkumu platformy CareerBuilder z roku 2018 vnímala téměř polovina z 1 012 sledovaných pracovníků zaměstnaných v soukromém sektoru na plný úvazek svou kancelář buď jako přetopenou, či málo větranou, případně jako příliš chladnou. Pro 51 % z nich byla nízká teplota na pracovišti příčinou snížené produktivity a 67 % tvrdilo totéž o práci v kancelářích, v nichž bylo velké horko.

Komplikací při hledání ideální teploty může být i rozdílné fyzické nastavení mužů a žen. Ženy totiž zpravidla pociťují chlad dříve než muži. Studie publikovaná na vědecké platformě PLOS One toto tvrzení potvrdila, když zjistila, že se muži cítí nejlépe při teplotě 22 °C, kdežto ženy mnohdy preferují teplotu kolem 25 °C. Rozdílné vnímání ideální teploty může dokonce narušit i vztahy mezi zaměstnanci. Výzkum zmiňované platformy CareerBuilder uvedl, že až 15 % zaměstnanců zažilo kvůli teplotě v kanceláři hádku s kolegou a téměř 19 % z nich tajně změnilo teplotu v místnosti. 

Pomohou deky i velká sluchátka

Správné teplotní podmínky mohou zaměstnavatelům ušetřit až 10 % výdajů díky práci, kterou zaměstnanec odvede, pokud mu není zima ani horko. S tím souhlasí i profesor Alan Hedge z Cornell University, který řekl, že „zvýšením teploty do té míry, že se zaměstnanec bude cítit příjemně, ušetří firma přibližně dva americké dolary za jednoho pracovníka za hodinu“.

Pokud totiž tělo musí vynaložit zvláštní energii, aby si udrželo teplo, nebo se naopak zchladilo, přichází o energii na soustředěnou činnost. Při ideální teplotě se koncentrace naopak zlepšuje. Chladnější teplota zase způsobuje, že se naše svaly napínají, a tak cítíme tenzi a bolest – což ovlivňuje především ženy, které mívají méně svalové hmoty než jejich mužské protějšky.

Nevyhovující teplota proto může být příčinou celé řady potíží – od snížené produktivity až po nespecifické symptomy respiračních nemocí. Již v roce 1984 přišla Světová zdravotnická organizace s konceptem takzvaného syndromu nezdravých budov – nemoci, která vzniká v důsledku častých chyb v topení, větrání a klimatizaci v administrativních budovách, dopravních prostředcích nebo i přímo u vás doma. V kombinaci například se zvýšeným výskytem plísní, špatným osvětlením, akustikou a dalšími škodlivými vlivy mohou nevhodné teplotní podmínky vést k bolestem hlavy, podrážděným očím, nevolnosti i bolesti v krku, častějším alergiím a dalším příznakům nachlazení.

Pro firmy je proto nezbytné brát v úvahu nová zákonem daná nařízení, ale zároveň se snažit zaměstnancům nabídnout řešení, která jim umožní pracovat v příjemných podmínkách. Jak na to?

1. Změňte zasedací pořádek

Zimomřivé jedince posuňte k topení, otužilce naopak nechte sedět pod klimatizací či u okna. Zároveň se svými zaměstnanci komunikujte a dejte jim najevo, že vám záleží na jejich pohodlí. 

2. Nabídněte zaměstnancům deky

Tímto jednoduchým krokem pomůžete těm, kteří mají dlouhodobě problém s pocity chladu. Investovat můžete i do vyhřívaných dek či podložek vytvořených přímo pro kancelářské židle, které lze nabíjet prostřednictvím USB.

3. V letních měsících sáhněte po gelových polštářcích z lékárny či osobních větrácích

I v tomto případě se jedná o nevelkou investici, která však může zaměstnancům pomoci cítit se na pracovišti pohodlně.

4. Poučte zaměstnance o správném ergonomickém uspořádání pracovního místa

Za studené ruce někdy může nesprávné držení těla, které omezuje průtok krve. Při psaní na počítačové klávesnici by vaše předloktí mělo být vždy rovnoběžně s podlahou a pod úhlem 90° k hornímu rameni. Důležité je také správné umístění monitoru a občasné procvičování zápěstí, které brání syndromu karpálního tunelu.

5. Pokud je to možné, dovolte zaměstnancům používat sluchátka.

Především velká sluchátka totiž vytvářejí izolaci, která brání úniku tělesného tepla.

6. Informujte zaměstnance o praktikách, které jim pomohou s termoregulací. 

Účinnou zbraní proti kolísavým teplotám v místnosti je například vrstvení oblečení a pravidelný pohyb v práci i mimo ni. Tělo se totiž díky cvičení naučí lépe zvládat teplotní výkyvy a stane se odolnější proti nachlazení, které způsobují například časté přechody z chladu do horka.