Síť 5G podruhé: Jak změní naše domácnosti, zdravotnictví i průmysl?
Pátá generace internetového připojení, kterou jsme již představili, otevírá dveře do éry takzvaného internetu věcí. Přinese revoluci především v oblasti medicíny, rozšířené reality i automobilové dopravy. Chcete vědět, jak změní náš každodenní život i celá průmyslová odvětví a posune vývoj elektronických přístrojů?
Nové 5G připojení bude daleko rychlejší a stabilnější než jeho předchůdci. Umožní, aby na sebe jednotlivé přístroje bezprostředně reagovaly. „Díky tomu budeme schopni v reálném čase přenášet a řídit na dálku třeba chirurgické zákroky,“ nastiňuje Jaroslav Škrabálek, zakladatel startupu Takeplace, jenž o nových technologiích přednáší na Masarykově univerzitě.
Činnosti tohoto druhu už sice někteří roboti zvládají a experimentovalo se s nimi už před několika lety, vzdálené chirurgické zákroky jsou však stále poměrně riskantní a vyžadují kontrolované prostředí z hlediska rychlosti konektivity a propustnosti dat. Pokud během takové operace vypadne signál nebo se připojení zpomalí, může to mít katastrofální následky. A síť 5G by právě měla zaručit, že data potečou rychle a spolehlivě.
Jak to bude v praxi fungovat? Stane-li se nehoda na druhé straně republiky, bude možné z Prahy v reálném čase ovládat robota, který zraněnému dokáže pomoci. „Umím si rovněž představit, že kupříkladu horská služba bude mít po ruce pohotovostní sadu, která bude připojená na 5G a zvládne poraněného rychle operovat,“ předvídá Jaroslav Škrabálek. Operace by měly běžet lépe i díky tomu, že se na síť 5G připojí hned několik zařízení najednou, aniž by se vzájemně rušila.
Zdravotnictví by mohl posunout kupředu i vývoj chytrých 5G přístrojů, které budou umět bezpečně rozpoznat zdravotní problém. „Třeba chytré hodinky, které by v nouzových případech okamžitě zavolaly pomoc. Ty by ohromně pomohly například seniorům,“ říká Jaroslav Škrabálek. Na podobném principu už dnes fungují třeba Apple Watch, jež umí měřit EKG a detekovat pády.
Se sítí 5G se ale možnosti výrazně rozšíří. Při kontinuální diagnostice se už nebudeme muset spoléhat pouze na lokální výpočty v hodinkách. Budeme totiž vycházet z kapacity cloudových dat, v nichž budou informace od milionů jiných uživatelů, jež budeme s našimi daty porovnávat přímo v reálném čase. Diagnostika tak bude přesnější. To vše samozřejmě výrazně podpoří rozvoj samotných cloudových služeb, které budou všechna data pečlivě uchovávat.
Autem s chytrou asistentkou
Podle některých expertů bude 5G připojení také klíčem k rozvoji samořiditelných aut, která by na ostatní vozidla mohla díky rychlému přenosu dat lépe reagovat a vyhodnocovat dopravní situace. Nemělo by proto docházet k nehodám. Systémy připojené na 5G by se však mohly umístit i do tradičních vozidel s člověkem za volantem. „Auta by díky 5G mohla rychle a spolehlivě čerpat aktuální dopravní informace, a to až v okruhu stovek kilometrů. A podle situace by naplánovala nejlepší cestu,“ vysvětluje Jaroslav Škrabálek. Signál by se díky 5G pokrytí jednoduše přenesl přes jednotlivé automobily až k danému vozidlu.
Do automobilů by se zároveň mohli instalovat hlasoví asistenti a asistentky, kteří by komunikovali s ostatními spotřebiči a službami. „Už cestou do práce robotické asistentce řeknete, co byste si dali k večeři. Pokud máte, řekněme, chuť na italskou kuchyni, asistentka zjistí, co máte v lednici. A případně rovnou objedná potřebné suroviny. Dovoz potravin pak naplánuje tak, aby dorazily k vám domů v tutéž dobu jako vy a mohli jste si je vyzvednout hned u dveří,“ popisuje Jaroslav Škrabálek. Po večeři půjdete spát do postele, která bezprostředně vyhodnotí vaše biometrické údaje a ráno vám oznámí, jaký byl váš spánek.
Život v 5G realitě
Nová síť zároveň podpoří rozvoj rozšířené reality. Určitě si vzpomenete na projekt Googlu, který už v roce 2013 přišel s chytrými brýlemi Google Glass. Nakonec s nimi ale neprorazil. „Tehdy šlo o doplněk, jejž ocenila hrstka technologických nadšenců, ovšem většinová populace ani přenosová síť na něco podobného nebyly připraveny,“ vzpomíná Jaroslav Škrabálek. Díky síti 5G by mohly mít podobné přístroje daleko větší šanci na úspěch. Budou totiž rychlejší a nabídnou příjemnější uživatelský zážitek i nové funkce. Při běhání třeba ukážou nejlepší cestu a sportovec bude mít před očima údaje o své tepové frekvenci a další informace, které se budou bezprostředně aktualizovat.
Brýle pro rozšířenou realitu vyrábí mimo jiné Microsoft, který věří, že by mohly být velkým přínosem i ve strojírenství. Přímo v brýlích by inženýři viděli 3D model stroje a brýle by jim rovnou poradily, jak přístroj rozebrat či v jaké součástce je problém. Ve stavebnictví by zase mohly umožnit třeba dálkové řízení stavebních strojů, myslí si Martin Kotek, zakladatel Asociace virtuální a rozšířené reality.
Nová síť ovlivní také virtuální realitu. Zatímco dnes jsou nutností velké a poměrně těžké brýle napojené na kabely, díky rychlejšímu internetu by se přístroj mohl výrazně zmenšit a fungovat bezdrátově. Výpočetní výkon bude totiž probíhat na vzdáleném počítači.
V neposlední řadě by síť 5G mohla akcelerovat rozvoj precizního zemědělství. Například dronů, které budou sbírat informace o rostlinách a půdě a zalejí, pohnojí či zbaví škůdců jen ty části polí, plantáží či sadů, které to zrovna potřebují. Mohla by se tak zvýšit efektivita pěstování a zemědělci by ušetřili náklady na hnojiva, postřiky i vodu.
Dopad nového připojení závisí na tom, jak dobré bude 5G pokrytí.
Nejoptimističtější prognózy říkají, že bychom se ho mohli dočkat už do tří let. Nová síť je podle českého technologického serveru Živě.cz potřebná hlavně v Číně a v Americe. V první zmiňované zemi kvůli kapacitním problémům, současná vysokorychlostní síť LTE je totiž přetížená a v přelidněných metropolích nestačí. V USA pak 5G pomůže pokrýt obydlené oblasti mimo velká města.
Jisté je, že nám internet věcí a síť 5G v mnoha směrech usnadní život a ušetří čas. „Telekomunikační sítě budou pro společnost stejně důležité a nepostradatelné, jako jsou dnes sítě energetické,“ předvídá Martin Kotek. Pokročilá digitalizace a robotizace však může mít i negativní dopad. Například se může stát, že náš společenský život ještě více zakrní a nakonec si budeme povídat téměř výhradně s roboty a spotřebiči. „Nesmíme se zcela uzavřít ve virtuálním světě,“ dodává Jaroslav Škrabálek.