Roboti pomáhají udržet výrobu i práci v Evropě
Nezajímá je výše mzdy, nedělají si starosti s penzí ani nemocí, nevyhrožují stávkami. A nasazováni mohou být ve více provozech v rámci jedné firmy. Společnost ZLÍN ROBOTICS, zaměřená na prodej, servis a integraci robotických technologií v České republice, vidí velký potenciál v pronajímání robotů i v praktickém seznamování studentů s robotickými systémy už na střední škole.
Na domácím pracovním trhu se začínají čím dál víc prosazovat roboti. Jejich nástup urychluje rekordně nízká nezaměstnanost, která znesnadňuje firmám najímat levnou pracovní sílu. Ta přitom byla až donedávna jednou z konkurenčních výhod české ekonomiky. „Důvody rychle rostoucí poptávky po robotech vyplývají jak z nedostatku lidí, tak i ze stoupající náročnosti odběratelů na kvalitu dodávek. Kvalita roboticky zpracovaných výrobků je zpravidla vyšší než v případě ruční produkce,“ říká šéf společnosti ZLÍN ROBOTICS Jiří Rašner.
Rychlé zavádění robotů umožňuje i do jisté míry „montážní“ charakter české ekonomiky. Naopak překážkou mohou být v mnoha případech relativně vysoké pořizovací náklady robotických řešení. „Robotické technologie nejsou levné. Mnoho menších firem nemá na vstupní investice spojené s pořízením robotů dostatek prostředků,“ vysvětluje jednatel ZLÍN ROBOTICS Jiří Klouda.
Robotizaci může urychlit vyšší mobilita robotů a možnost jejich pronájmu
Způsob, jak usnadnit přístup k robotům většímu množství firem, vidí ZLÍN ROBOTICS ve zvýšení jejich mobility. V soutěži Inovační firma Zlínského kraje, konané v loňském listopadu, zabodovala tato společnost díky vývoji univerzálního mobilního stojanu, který ve spojení s kolaborativním robotem Techman umožňuje využívat robota na různých pracovištích – jeho přesun totiž zabere jen pár minut. Objednávky na tato řešení už zlínská firma eviduje nejen od tuzemských firem, ale i ze Slovenska a Německa.
Dalším nástrojem k zvýšení dostupnosti robotů pro české firmy má být zavedení pronajímatelnosti robotických technologií tak, aby byly v čase dostupné více firmám. „Masové zavádění robotů je nákladné, proto je důležité mít stabilního finančního partnera,“ zdůrazňuje Jiří Klouda. „Jednáme s Českou spořitelnou, jak technologie prostřednictvím pronájmu zpřístupnit co nejširšímu okruhu firem.“
Byla to právě Česká spořitelna, kdo v rámci soutěže Inovační firma Zlínského kraje ocenil společnost ZLÍN ROBOTICS zvláštní cenou za inovaci umožňující vyšší mobilitu robotů. „První místo jsme společnosti ZLÍN ROBOTICS udělili proto, že pomáhá rozšiřovat roboty i do dalších provozů a umožňuje automatizaci dosud neproveditelných projektů. S moderními technologiemi navíc seznamuje žáky a studenty a učí je, jak tyto moderní roboty aplikovat v průmyslu,“ vysvětluje Tomáš Jandora, ředitel Regionálního korporátního centra České spořitelny ve Zlíně.
Jiří Klouda, jednatel Zlín Robotics (zleva) a Tomáš Jandora, ředitel korporátního centra ve Zlíně
Lepšímu pochopení robotizace napomáhají mobilní roboti i příklad Tomáše Bati
Pro efektivní robotizaci české ekonomiky je podle Jiřího Kloudy klíčové vzdělávání. „Náš vzdělávací systém zatím není nastaven tak, aby podporoval vznik opravdu inovativních řešení. Je třeba, aby k inovacím firmy své pracovníky vedly v celém průběhu jejich zaměstnání,“ vyzdvihuje Jiří Klouda.
Mobilní kolaborativní roboti se tak mohou stát zásadní pomůckou nejen pro studenty technických oborů, ale i pro technické pracovníky ve firmách. „S učiteli ze středních škol jsme se snažili vyvinout takovou pomůcku, která by byla snadno pochopitelná a využitelná i pro jejich studenty. Doposud jsme pro výuku do škol poskytovali klasického průmyslového robota, ale učitelé neměli kapacitu ho programovat, a tak studenti v podstatě jen viděli, jak takový robot vypadá. Proto jsme vyvinuli edukativní buňku, která využívá kolaborativního robota umístěného na univerzálním stojanu. Jeho programování je výrazně jednodušší, univerzální stojan umožňuje manipulaci mezi jednotlivými učebnami, a navíc umožňuje připojovat různé periferie, které výuku prohloubí a zatraktivní,“ doplňuje Jiří Klouda.
Správné pochopení potenciálu robotů vede také k jejich pozitivnějšímu přijímání samotnými pracovníky. „Samozřejmě pokud chceme vnímat fenomén robotizace negativně, můžeme poukazovat na to, že roboti nahrazují lidské pracovníky,“ říká Jiří Rašner. „To je ale zkreslující pohled. Činnosti, na které jsou dnes roboti nasazováni, lidé často ani nejsou ochotni vykonávat,“ zdůrazňuje ředitel robotické firmy.
Jeho kolega Jiří Klouda demonstruje pozitivní dopady robotizace na příkladu zlínského rodáka Tomáše Bati: „Baťa neváhal odejít do Ameriky a po svém návratu do Zlína zavedl pásovou výrobu obuvi. Tady zatím propukla obrovská bouře, co budou ševci na Valašsku dělat, když tu teď najednou jsou stroje. Díky inovacím a strojní výrobě ale v chudém Zlíně do několika let vyrostl kolos, který poskytoval práci více než 40 000 lidí. Robotizace přináší šanci nechat výrobu zde v srdci Evropy a nestěhovat ji do Asie, kde je pracovní síla levnější.“