Bankovní směrnice PSD2. Proč by se o ni měly firmy zajímat?

Rozhovor s odborníkem na bankovní inovace Petrem Gábou, který by o pár dobrých důvodech věděl...

 

 

Bankovní směrnice PSD2. Proč by se o ni měly firmy zajímat?

Rozhovor s odborníkem na bankovní inovace Petrem Gábou, který by o pár dobrých důvodech věděl...

 

 

Zní to jako úplně absurdní nápad, že by se měl šéf řekněme takového pivovaru, sklárny nebo tiskárny zajímat o to, co přinese nová bankovní regulace bankám. Bankovních regulací je spousta a mají jedno společné: Ředitele pivovaru či sklárny se moc netýkají. Nová evropská směrnice PSD2 však může být výjimka.

Petr Gába je leaderem korporátních inovací pro otevřené bankovnictví Erste Group. A právě otevřené bankovnictví je oblast, kterou PSD2 u nás a v Evropě nastartovala. Tato směrnice o platebním styku, která vešla v platnost třináctého ledna 2018, totiž nařizuje všem bankám v Evropské unii, aby poskytly finanční data svých klientů licencovaným firmám i z nebankovního sektoru, takzvaným třetím stranám (označovaným anglickou zkratkou TPP). Samozřejmě pouze v případě, že si to klient vyžádá.

A zároveň musí oněm třetím stranám poskytnout své API. Tedy jakési softwarové „zásuvky“ na přesun dat.

Petr Gába v následujícím rozhovoru vysvětluje, že tahle směrnice sice reguluje banky, ale skutečný prospěch má přinést jejich klientům, ať už fyzickým osobám, či firmám. A obzvlášť u firem platí, že těm, které to rychle pochopí, se otevřou velké možnosti.

Můžete to přiblížit na nějakém příkladu?

Žijeme v době určité „krize” lidských zdrojů. Například v Praze je nejnižší nezaměstnanost ze všech hlavních měst Evropské unie. Což je problém obzvlášť ve chvíli, kdy jako firma rostete. Obvykle to znamená, že potřebujete přijmout další lidi. Jenže když na trhu práce skoro žádní nejsou, musíte si vystačit s těmi, které máte, a ostatní práci automatizovat. A tomu může PSD2 pomoci. Hlavně díky infrastruktuře, do které musí banky s příchodem PSD2 investovat. Když se tahle infrastruktura dobře použije, vytváří zázemí pro interní automatizaci a zároveň firmy mohou vylepšit a rozvíjet své služby či vytvářet úplně nové.

Slovo infrastruktura je trochu abstraktní. Co tím myslíte?

Třeba to softwarové rozhraní, které se popisuje zkratkou API. Softwarová zásuvka, kterou se můžete připojit k bance a čerpat data.

A jak přesně ta zásuvka podpoří rozvoj mé firmy?

Nejjednodušší příklad, na kterém si to můžeme ukázat, je párování plateb. Doteď to fungovalo tak, že si účetní otevřela internetové bankovnictví, podívala se na výpis, pak se podívala do ERP systému a řekla: K téhle faktuře patří tahle platba. Ale co když si ten výpis z účtu stáhnete přes API do počítače jako data? A do těch dat se místo té účetní podívá nějaký chytrý program, a ten během zlomku vteřiny zahlásí: hele, sedí variabilní symbol, sedí datum, sedí částka, je to zaplaceno. U firem, které vydávají hodně faktur, se tak ušetří i několik pracovních míst.  Navíc, přes API můžete také zadat platbu. Takže proč by chytrý program, který kontroluje faktury, nemohl zároveň rovnou říci bance ‐ kterékoli bance ‐  ať pár faktur zaplatí? Je fér říct, že takové služby už existují, ale teď se stávají mnohem dostupnějšími.

Leader korporátních inovací pro otevřené bankovnictví Petr Gába

Vidíte, to jsme zapomněli zmínit, že PSD2 dává třetím stranám pravomoc poslat z vašeho bankovního účtu platbu. Když s tím budete vy ‐ coby majitel účtu ‐ souhlasit.

Díky zpětné vazbě od českých firem z maloobchodu u nás v bance víme, že spousta podniků nyní řeší zdánlivě prostou potíž – chybí jim pokladní. Pokladní nejsou k mání a v obchodech se tvoří fronty. A tak firmy hledají cestu, jak tu pokladní nahradit automatickým systémem a udržet si tržby i spokojené zákazníky.  Zjistí však, že sice existuje spousta nástrojů, jak automatické pokladny vytvořit, jenže pak dojde na samotnou platbu. Tu sice už určitým způsobem digitalizovali poskytovatelé platebních karet, ale ti si za každou transakci berou poplatek. Jedním z cílů PSD2 je právě nabídnout firmám možnost toto karetní schéma obejít a najít si jiný způsob, jak přijmout peníze za zboží nebo služby, které si u nich někdo koupil. Proto se v e-shopech daří platebním tlačítkům.

Někteří odborníci přirovnávají den, kdy vešlo v platnost PSD2, k okamžiku, kdy Apple spustil App Store. Tvrdí, že bankovnictví čeká stejný boom nových aplikací a revoluční změny, jaké zažil svět mobilních telefonů.

Podle mě to bude mnohem pomalejší.

Proč?

Vymyslet nějakou inovaci uvnitř firmy, sehnat na ni peníze, vyvinout ji, vyzkoušet ji, to zkrátka určitou dobu trvá, a pak ji ještě musíte naučit své klienty používat. Některé firmy si budou chtít navíc zažádat o licenci TPP a licenční proces taky nějakou dobu zabere – jedná se o prostor, který reguluje právě směrnice PSD2. Příkladem takové inovace, která se nejspíš dříve či později objeví, je možnost zaplatit pomocí otevřeného bankovnictví na benzínové pumpě přímo z auta. Stačí jen mít v tom autě zabudovanou technologii, která to umí. Pokud by se teprve letos v lednu seznámila nějaká automobilka s PSD2 a okamžitě se rozhodla vyvinout tuhle službu, dostane se na trh možná až s novým modelem auta. Každopádně automobilka, která s ní přijde první, bude mít náskok, a s takovými podniky chceme na rozvoji podobných inovací aktivně spolupracovat. Proto opakuji: Jste-li majitel či ředitel firmy, klidně se zastavte u nás, s PSD2 a otevřeným bankovnictvím vás rádi seznámíme.

Proč by se měli zastavit zrovna u vás?

Česká spořitelna patří podle hodnocení mezinárodních agentur ve vývoji otevřeného bankovnictví a API mezi absolutní světovou špičku. V Česku jsme daleko před konkurencí. Zároveň jsme největší banka u nás. Máme nástroje a kapacitu vytvořit po konzultaci s vámi individuální mix služeb na míru vašemu podnikání. Nebo se můžete zaregistrovat na náš web, už ne jako klienti banky, ale jako partneři. Máme na to separátní vstupní bránu Erste API Hub. Banky přestávají být odvětvím, které komunikuje jen s finančními řediteli. Nově se bavíme s generálními řediteli, marketingovými řediteli, šéfy IT i inovací. Pomáháme jim vyvíjet zlepšení, které přispívají růstu jejich firem. Nikoli růstu banky. Věřím, že to může znamenat obrovskou změnu ve vnímání bankovnictví. A buďme upřímní, tyto inovace budou po firmách vyžadovat nějaké investice a my, jako banka, můžeme v takovém případě poskytnout třeba slevu na úvěr. Máme na to několik speciálních produktů, čímž inovaci dále zlevníme.

Možná právě v době otevřeného bankovnictví si budou klienti vybírat banku i podle toho, jak bezpečná u ní budou jejich data.

Zní to všechno velmi atraktivně, ale málo platné, otevřené bankovnictví stojí na tom, že nějaké nové službě či aplikaci otevírám své citlivé finanční údaje. Kdo mi zaručí, že se nedostanou do nesprávných rukou, že je někdo nezneužije?

Pro naši banku je ochrana klientových dat pořád základním úkolem a prioritou – ve Světě 4.0, kde každý všechno sdílí, to platí dvojnásob. Možná právě v době otevřeného bankovnictví si budou klienti vybírat banku i podle toho, jak bezpečná u ní budou jejich data. Ale v případě firem to má ještě jednu úroveň, a tou je lidský faktor – v  90 % společností jsou to účetní, kdo zadává platby. Otázka tedy je, zdali chcete, jako šéf firmy, dát své účetní takovou pravomoc, aby mohla dle své libovůle několika kliknutími myši odeslat vaši transakční historii někam, kam by se podle vás rozhodně dostat neměla. S tím vším musíme počítat. Myslím si, že šéfové si budou chtít ponechat nad spoustou věcí kontrolu, a proto jsme navrhli některé funkce přímo pro ně. Bez jejich součinnosti ke sdílení nedojde. To je náš slib.

Jak bude vypadat otevřené bankovnictví ve vzdálené budoucnosti?

Na předvídání budoucnosti - třeba v technologiích - máme celý tým. Chceme totiž budoucnost i trochu vytvářet. Scénářů je tolik, že si musíme vybrat, kudy se vydáme, proto je nyní nejlepším nástrojem rychlost a flexibilita. Což v tradičně konzervativním bankovnictví není samozřejmost. Díky partnerství, které navážeme, začnou dnešní klasické bankovní „rituály“, jako je vyplňování různých formulářů a vůbec práce s internetovým bankovnictvím, pomalu mizet. Bankovní služby budou automatickou součástí běžných každodenních aktivit člověka či firmy, od práce po zábavu. Aktuální zůstatky účtů uvidíte tam, kde platíte za faktury, nebude třeba nikde vyplňovat a kontrolovat detaily plateb, vše se vyplní samo. A samotné platby budou rychlejší. Při nakupování zboží nebo služeb na e-shopech našich klientů si budete moci rovnou vzít i okamžitou půjčku, kterou ten nákup zaplatíte. Banky zkrátka musí investovat do svých digitálních kanálů, aby měli klienti pořád důvod je využívat, aby v nich viděli něco přínosného, co rozvíjí jejich firmu a zkvalitňuje jejich život. Naopak nebankovní společnosti pragmaticky využijí příležitost pro svou další inovaci a digitalizaci. Je to pro ně šance jak růst a Česká spořitelna u toho chce být s nimi.

Mohlo by vás ještě zajímat