Programování pro děti: měli by se ho učit i ti nejmenší?
15. června 2020
Matematika, český a anglický jazyk, biologie, výtvarná výchova… Předměty, které se staly součástí školních osnov. Přibude k nim i programování? A získají děti konkurenční výhodu, když se budou s IT seznamovat už odmalička?
Na první pohled obyčejná hračka, uvnitř se ale skrývá daleko víc. Vzdělávací divize společnosti Lego vytvořila v roce 2018 takzvaný Coding Express – vláček, který má vést malé děti k základům kódování. Hravou formou představuje předškolákům, jak fungují příkazy a podmínky, a učí je kombinovat smysl pro logiku s intuicí. Podle společnosti Lego otevírá programování dětem dveře do světa nekonečných možností. Opravdu tomu tak je?
Technologie se vyvíjejí čím dál tím rychleji a nároky na počítačové dovednosti zaměstnanců se zvyšují – stejně jako poptávka po samotných IT specialistech. Průzkum Beyond Tech společností Burning Glass a Oracle uvádí, že mezi lety 2013 a 2018 vzrostla poptávka po IT pozicích v technologickém sektoru o 40 % a mimo něj o 65 %. Navíc dnes ve většině odvětví dochází k digitální transformaci – trend poptávky po IT specialistech tak bude pravděpodobně pokračovat.
Se zvyšujícím se zájmem o IT odborníky se také objevují diskuze o tom, zda se stane kódování součástí školních osnov. Učení nám vždy něco přináší – a co konkrétně může naučit děti programování?
4 důvody, proč může být programování pro děti prospěšné
1. Programování rozvíjí logické myšlení
Díky základům programování se dětí naučí lépe chápat, jak vlastně věci fungují. Programování není pouze o tom, jak správně napsat kód. Jeho podstata spočívá v hledání logických a efektivních řešení.
2. Programování je výzva
Když se dítě učí programovat, rozvíjí svou schopnost nevzdat se po prvním neúspěchu. Během prvních kódovacích pokusů totiž brzy zjistí, že chybovat není špatná věc. Právě naopak: uvědomí si, že učení formou „pokus–omyl“ člověka posouvá.
3. Programování podporuje kreativitu
Při programování se zapojuje nejen levá mozková hemisféra, se kterou je spojováno logické myšlení, ale i pravá. A právě ta souvisí s intuicí a představivostí.
4. Programování jako dovednost
Programování už nespadá pouze do oblasti technologií, ale naopak nabývá na významu i v dalších oborech – například v oblasti financí, obchodu či zdravotnictví. Umět programovat může v budoucnu dětem přinést zajímavé pracovní příležitosti.
Kurzy, kde se děti mohou naučit programovat
Online kurzy programování v češtině |
Prezenční kurzy programování |
Výuka programování má i své kritiky
Programování má pro malé děti spoustu přínosů. Zaznívají ale i kritické názory. Týkají se především výuky programování ve školách a přeceňování jejího významu. Podle profesora Leona Sterlinga ze Swinburnské technologické univerzity se taková výuka nemusí vždy opírat o adekvátní pedagogický základ. Ne každý učitel disponuje odpovídajícími schopnostmi, aby dokázal vést výuku správným způsobem.
Jako přínos programování se často uvádí, že děti jsou potom schopné lépe se učit cizím jazykům. Principy kódování lze prý aplikovat i na syntaxi jiných jazyků – ne pouze těch programovacích. Na druhé straně nesmíme zapomínat, že mezilidskou komunikaci nelze jednoduše přirovnat ke komunikaci člověka s počítačem. Užití jazyka totiž souvisí s osobním kontaktem.
Programování by se proto nemělo prioritizovat na úkor dalších nezbytných schopností – sociálních komunikačních dovedností. Podle průzkumu společnosti McKinsey vzroste do roku 2030 o 14 % počet povolání, která vyžadují vyšší úroveň kognitivních dovedností. A jaké to například jsou? Schopnost kritického myšlení, kreativita a právě emoční inteligence a komunikace.
Děti a programování – učit, či neučit?
Do jaké míry je tedy pro malé děti v dnešní době důležité, aby se učily programovat? V první řadě není vhodné očekávat, že z každého dítěte musí nutně vyrůst programátor. Stačí, aby si dítě z kódování odneslo základy, které může využít i v jiných činnostech nebo oboru. Programování podporuje kreativitu, logické myšlení a schopnost rozhodování. A to patří mezi věci, které se v životě rozhodně neztratí.
Na výuku programování u dětí se můžeme dívat i pohledem výše citovaného profesora Sterlinga – během školní docházky se učíme také hudbě nebo sportu, a to hlavně kvůli jejich pozitivnímu přínosu pro náš život. Smysl tělesné výchovy nespočívá v tom, aby se ze všech dětí stali vrcholoví sportovci. A každé dítě také nemusí pracovat jako programátor. Neznamená to ale, že by dětem neměly být základy programování během výuky dopřány. Jen je důležité zachovat si zdravý přístup a reálná očekávání.
A jak se vůbec učíme novým věcem?
Roli hrají mimo jiné biologické predispozice. Díky evoluci naše geny vybudovaly v mozku oblasti vysoce citlivých a vzájemně propojených neuronů. Tyto specifické sítě nám pomáhají učit se jazyky, matematiku, ale třeba i číst, zajímat se a rozumět sociálnímu chování.
Takto předpřipravené senzitivní oblasti nám umožňují zpracovávat různé typy podnětů, které přicházejí zvenčí, a díky tomu se učíme různé dovednosti často zcela automaticky, aniž bychom museli vyvinout nějaké velké úsilí. „Funguje to tak například s mateřským jazykem, sociálními dovednostmi, ale třeba i s intuitivním chápáním fyzikálních zákonů a počtů. Na výkon má zároveň vliv i vrozený talent, který učení usnadňuje, a tak se stává, že dítě v nějaké oblasti vyniká,“ popisuje vývojová psycholožka Kateřina Thorová.
Jinak řečeno: člověk má predispozice k tomu, abych uměl myslet systémově, tedy i kódovat a potažmo programovat. Každý průměrný člověk se naučí zvládat základy, někomu to ale díky přirozenému talentu půjde lépe. O danou oblast se pak většinou bude zajímat víc. Zda jsou pro programování důležitější analytické a matematické schopnosti, nebo talent na jazyky, je předmětem současného zkoumání.