Proč jsou lidé nad 55 let nejrychleji rostoucí skupinou na trhu práce?

O seniory je zájem. Populace stárne a kvalifikovaných a zkušených pracovníků je nedostatek. A odborné výzkumy i prostá statistika dokazují, že si v moderní, rychle se měnící době vedou senioři lépe, než by se leckomu zdálo. V mnoha ohledech dokonce lépe než mladší generace.

„Tak co, sousede, na ryby?“ „No, jó, kam jinam…“ odpovídá unavený, nezaměstnaný pětapadesátník. Svěží sedmdesátník, jenž dialog zahájil, už v něm nepokračuje. Spěchá totiž do práce. Takovýchto ranních setkání bude v budoucnosti přibývat.

Ti dva muži, kteří spolu po ránu prohodili pár slov, ztělesňují dva širší trendy. Zbavovat se pracovníků ve věku, kdy jim zbývá pár let do důchodu, je celkem obvyklá praxe. Na druhé straně měsíčník Českého statistického úřadu Statistika a my 09/2016 uvádí, že míra zaměstnanosti 65 a víceletých pohybující se u nás v roce 1995 na úrovni 3,7 % dosáhla ve druhém čtvrtletí roku 2016 hodnoty 6,4 %. Nedávný výzkum amerického ministerstva práce ukázal, že zatímco v roce 1994 na jednoho pracujícího ve věku 55 plus připadalo 9 v nižších věkových kategoriích, do roku 2024 počet jeho mladších kolegů klesne na čtyři. Jinými slovy, zastoupení seniorů na trhu práce rok od roku sílí. A co víc, dokonce jsou jeho nejrychleji rostoucím segmentem. Je za tím jen nedostatek mladých lidí? Nebo je těch důvodů víc?

Kreativita není výsadou mládí

Americké analýzy ukazují, že starší pracovníci získávají práci proto, že mají řadu předností. Podle výzkumu prestižního Gallupova ústavu z roku 2016, který měřil zaujetí pro práci, zvítězily starší ročníky nad mileniály v celkovém skóre dva ku jedné. Byli „lepší v ziskovosti o 21 %, o 40 % v kvalitě, o 10 % ve vztahu k zákazníkovi a o 70 % v bezpečnosti práce“.

Ve světle obecně sdíleného přesvědčení o zkostnatělosti starších lidí a jejich kognitivním úpadku takové výsledky leckoho překvapí. Konzultační společnost Deloitte publikovala nedávno na téma stárnutí pracovních sil článek, v němž zmiňuje odborný výzkum, který dokazuje, že „mezi věkem a schopností plnit pracovní úkoly v mnoha ohledech není žádný vztah. Pokud jde o tvořivost, starší pracovníci nebývají o nic méně kreativní než jejich mladší kolegové“.

Dále se zde uvádí, že zatímco schopnost plnit více úkolů najednou po 55. roce klesá, nechybí těmto lidem nadhled a realističtější odhad, než mívají mladí. Tahle kombinace způsobuje, že starší jsou sice při řešení složitějších úkolů pomalejší, na druhou stranu finální produkty z jejich dílny vykazují vyšší kvalitu než od mladých.

Staří také vítězí v dochvilnosti, pozitivnosti, plnění firemních i bezpečnostních standardů, a pokud jde o plnění instrukcí. Navíc se méně zabývají drby a pomluvami, více pomáhají kolegům a dokáží tlumit jejich frustrace, jsou loajálnější, spolehlivější, etičtější, dovednější a profesionálnější.

Ve světle uvedených skutečností neudivuje, že mezi těmi, kdo pracují do vysokého věku, dominují vzdělaní specialisté. Podle Českého statistického úřadu se jejich počet u nás zvýšil jen za prvních patnáct let po roce 2000 z 535 tisíc na 764 tisíc. To je nárůst bezmála o 43 procent.

Kdo jsou, co je motivuje a co nabízejí

Odborníci popsali nejtypičtější skupiny a rysy lidí, kteří jsou na prahu důchodu nebo již v penzi, přičemž dál pracují. Tady vám je ve zkratce představíme:

Stíhač – do důchodu by rád šel co nejdřív, ale tlačí ho hmotný nedostatek. Po padesátce byl propuštěn, v oboru už po něm není poptávka, bere i málo kvalifikovanou práci v jiné branži. Do důchodu odchází ve vysokém věku, až když mu odpracované roky zajišťují takovou rentu, aby z ní vyžil. Jeho motivace k práci je ryze finanční.

Štafetový běžec – pracovník s bohatými zkušenostmi a vědomostmi, který si zkrátí úvazek, aby měl čas na sebe a své koníčky a zároveň mohl zasvěcovat mladé lidi do práce v jeho oboru, čímž se připravuje na plný důchod. K práci jej motivuje chuť předávat zkušenosti.

Družič – peníze mu nechybějí, chybí mu styk s lidmi. Hledá takovou práci, aby si časový rozvrh mohl určovat sám. Motivací je mu kontakt s lidmi a flexibilní práce.

Podnikatel – vždy snil o vlastním podnikání, jež však kvůli starostem o rodinu a její zajištění odkládal. Jeho motivací je splnit si sen nebo si udržet něco, co dobře funguje a pracovně jej naplňuje.

Nepostradatelný – odešel na odpočinek, ale ukázalo se, že organizace bez něj nefunguje jako dřív. Je povolán zpět do práce, aby dal věci do pořádku a předal mladším své bohaté znalosti a zkušenosti. Motivuje jej smysluplnost toho, co dělá, a flexibilita pracovní doby.

Co nám občas brání v kontinuální a dlouhé kariéře

Avšak ne každý zvládá ve vyšším věku kariérní výkyvy a přechody hladce. „Pracuji právě s klientem, jehož po padesátce vyhodili z práce. Jde o kovaného odborníka a jeho pracovní výhledy jsou dobré. Kazí si je však tím, že je nešťastný a utíká k alkoholu, protože si neumí představit, že už by nemusel mít takové příjmy, na jaké byl zvyklý. Nenaučil se sám ani od jiných efektivně vystupovat ze své komfortní zóny,“ říká psycholožka Iva Moravcová, majitelka firmy IQI – Individual Quality Increase –, specializující se na pracovní psychologii.

Další zábranou typickou pro zaměstnance je podle ní nezvládání personálního marketingu. „Když s nimi probírám, jak se mají nabízet, často slyším: to já nedám, nedělal jsem to 15 let. O LinkedInu nikdy neslyšeli a networking, tedy soustavné vytváření sítě konexí a budování sociálního kapitálu je pro ně věcí zcela neznámou,“ vysvětluje psycholožka.

Pokud jde o manažery, podle ní nejeden by po padesátce rád svou exponovanou pozici opustil a pracovně zvolnil například na postu konzultanta. „Mnozí z nich jsou vynikající specialisté, takže by se rádi k profesi vrátili. Někteří zaměstnavatelé se však bojí, že jim tito lidé utečou do top managementu u konkurence, a nechtějí je pustit. Přesto znám několik takových, kteří na platformu konzultanta s úspěchem najeli,“ uzavírá Iva Moravcová.

Pořád se ukazuje, že pro člověka, který chce pracovat do vysokého věku, je nejdůležitější vysoká odbornost. Ta se ve věku 55 plus už dohnat nedá – vše ostatní však ano.